Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...

Ali – jak jsem se dostal k paničce, měl jsem nevlastního bráchu, přestěhovali jsme se a teď mám kamaráda papouška Kokiho

Datum25. dubna 2005  |  AutorTereza Karpalová  |  Zobrazení celkem/dnes3 594x / 1x

Ahoj, zdravím všechny pravidelné i náhodné návštěvníky Kocouře. Už dlouho chodíme s paničkou na tyto stránky, sem tam napíšu něco do deníčku, ale konečně jsem se rozhodl nadrápat i něco více o sobě, a doufám, že nezůstanu jediný a vy ostatní kocouřové časem taky něco nadrápete!

Narodil jsem se začátkem září 2003. Společně s maminkou a dvěma brášky jsme žili u lidí, kteří měli holčičku a ta nás pořád někam tahala. Teda řeknu Vám, vůbec se mi to nelíbilo a tak jsem byl pořád jen schovaný a bál jsem se. Jednou k nám přišla nějaká cizí paní, divně na mě koukala a pak mě popadla, dala do krabice a jeli jsme pryč. Celou cestu jsem brečel, to bych snad radši byl i u té malé holky. Pak mě někde v teple položila a otevřela dvířka. Moc jsem se bál a tak jsem zůstal celou noc zalezlý. Taky tam byl takový velký černý kocour, který mi chodil v patách a prskal na mě. Ten se mi vůbec nelíbil.


Mustafa

Za pár dní jsem se otrkal a pomalu začalo společné soužití s Mustafou (ten černý kocour). Stále jsem si chtěl hrát, ale on mě vždycky zfackoval, až po mnoha měsících se se mnou začal honit a blbnout, ale stále mi dával najevo, že on je pán. A když jsem se k němu chtěl přitulit, tak na mě zase zasyčel. Naučili jsme se žít vedle sebe, ale každý zvlášť.


Odpočinek

Pak přišlo moje první léto a s ním také úraz oka, o kterém si můžete přečíst v mém deníčku. Bývali jsme s Mustafou často sami doma a chodil nás krmit takový mladý kluk (prý strejda). Moc se mi to nelíbilo, tak jsem páníčkům vždycky nechal v umyvadle nemilé překvapení v podobě bobku. Páník vždycky zuřil a panička mě bránila, že prý to dělám jen proto, že se mi nelíbí být sám s Mufem. Život šel takhle dál až do začátku letošního roku. Zdálo se mi, že je něco špatně, protože panička s námi byla doma stále sama. Až jednoho dne zabalila věci do krabice a odjela… Bál jsem se, že už se nevrátí, nechtěl jsem zůstat sám s Mustafou a páníčkem a po lidské mamince se mi moc stýskalo. Naštěstí věděla, že beze mě také nemůže být, a brzy jsem byl u ní v novém bytě.


Blbnu s míčkem


Válím se

Všechno bylo jiné, zpočátku jsem byl smutný, protože jsem byl stále sám, měl jsem méně prostoru na lítání a chyběl mi i ten protivný Mustafa. Brzy jsem si ale zvyknul a panička mi ještě pořídila opeřence Kokiho, prý místo televize J . Koki je většinou v kleci a já u něj ležím a packuji do klece, on se pak zlobí a nadává. Tedy, aspoň si to myslím, ještě jsem se po papouščím nenaučil. Někdy také lítá na volno, ale to jen pod dohledem, protože já si ho chci vždycky přidržet a to mi panička nechce dovolit. Taky bych se Vám chtěl pochlubit svým prabratrancem z Liberce – pejskem Dinem, toho jsem ale nikdy v životě neviděl, protože by mi prý pěkně vyprášil kožich.


S Kokinem v kleci


Koki sedí v bezpečí - paničce na hlavě


Prabratranec Dino

Závěrem mohu říct, že jsem spokojený kocouř, který si toho už trochu prožil. Jsem zvědavý koho a co nám s paničkou přinese budoucnost. Jestli to bude něco zajímavého tak vás o tom budu určitě informovat. Jinak něco více o mě a mých rituálech si můžete přečíst ve Zlaté knize (Ali a Mustafa), Deníčcích a v tématu měsíce dubna 2005 – Rituálech. Pac a tlap! Ali


Vegetíme s paničkou

P.S.: Panička přeje všem kocouřům a kočičkám a jejich páníčkům a paničkám hodně veselých zážitků, zdravíčko a překonání smutných zážitků, které k našim životům také bohužel patří (ale bez nich bychom si pak nevážili těch vzácných okamžiků).


Paničku mám fakt rád...
Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+





Zatím bez komentáře

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

Zatím není přitlapkován žádný komentář.

Reklama

Nejčtenější

1
Veterinární poradna: Kocourek má zlomenou nohu - je ... (75x)
2
RSS kanály (61x)
3
Kdy je možné odebrat kotě od kočky? A proč ... (56x)
4
Rostliny jedovaté pro kočky (37x)
5
Kočičí jména (26x)
6
Naléhavě hledáme dobrovolníka pro pomoc ... (23x)
7
Moje první ráno v novém domově (22x)
8
Vyhlášení NEJ fotky července 2022 (19x)
9
Seznam hřbitovů pro zvířata, krematorií ... (17x)

Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?

Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?

Registrujte se!

Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2022

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top