Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum25. července 2021  |  KočičákMiou  |  Autormicousa  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 481 263x / 3x

Jak jsme se seznamovaly s Mikulášem, aneb vocamcaď – pocamcaď

Miouk ve spolek.

Nastal tedy čas našeho seznámení s vetřelcem. Původně jsme se těšily na kočárovou jízdu, ale byly jsme místo toho ráno naší DNŽ napchány do dvou samostatných přepravek s tím, že v Poděbradech budeme muset být vyloženy v obýváku, abychom ze dvorka, na protest proti zabrání našeho území uprchlíkem, neuprchly jiným směrem.

Kočičí deníček Miou

Ještě před tím, však DNŽ učinila pokus o vepchání do nás velmi drahé uklidňující křupky, kdy pochopitelně Žížala tu svojí srchramstla bleskem a následně mi hupsla za krk, aby mi z něj vyrvala tu mojí. Toto jsem si pochopitelně nemohla nechat líbit, takže jsem jí jednu vrazila a v rámci dalšího soubojového klání jsme rozbily DNŽí skleničku s vodou, následně převrhly misku s granulemi do fontány a dokonalým odkopem zadních hrabáků zlikvidovaly další mističku na kapsičku a následně pak převálcovaly půlku pididoupěte. DNŽ si jen tiše povzdechla a šla si dát uklidňujícího panáka, což jí přimělo k proslovu, že pokud se zamyslí nad tím, že na náhrobku bývá nápis „odpočívej v pokoji“, pak neví, co si - až jí z nás trefí šlak - počne, protože v námi demolovaném pokoji by se dalo odpočívat jedině tak, že by nás zardousila, aby byl od nás definitivně pokoj. Abych jí upokojila, tak jsem jí na uklidnění packou přisunula tu v rámci boje zakutálenou a hromadou chlupů obalenou mnou zachráněnou uklidňující křupku, leč přílišného vděku jsem se nedočkala. Ve stanovenou hodinu k nám do pididoupěte dorazila teta ArčiLenka, která v rámci plnění Gisellčiných alimentů byla donucena dělat převozníka, a my byly v přepravkách naloženy do plechovkovitého povozu za účelem přesunu směr lázeňské město. Po příjezdu do chůvákova nás DNŽ podala chůvě oknem do obýváku s tím, že až to oběhne z druhé strany dveřma, tak nám otevře přepravky, zatímco teta ArčiLéňa bude dělat případného rozhodčího. Já jsem následně ze své přepravky důstojně vykráčela, sssyčením jsssem přissskotačivšímu zvědavému vetřelci sssdělila, co si o jeho nasssáčkování a způsssobech myssslím, a odebrala se do kuchyně vysvětlit chůvákům, že toto si svíčkovou budou žehlit sakra dlouho.

Kočičí deníček Miou

Gisellka se ze své přepravky rozverně vykutálela a zůstala na Mikuláše čučet jak žížala z drnu z jara. Vzájemně se následně očmuchali a rozhodli se, že zachovají přiměřené příměří.

Kočičí deníček Miou

Já jsem tedy nakonec s příměřím taktéž souhlasila, ovšem za předpokladu, že budu mít plné bříško svíčkové a Mikuláš bude dodržovat vládou nařízený sociální odstup.

Kočičí deníček Miou

Zatímco se chůváci, DNŽ a teta ArčiLenka cpali zelňačkou a hráli „prší“, prozkoumaly jsme s Gisellkou chůvákov a dospěly k následujícím zjištěním: ten nasáčkovanej pacholek skutečně definitivně opanoval celé území, zabral všechny naše zdejší hračky, na které dokonce dostal naši starou proutěnou budku.

Kočičí deníček Miou

(Jako to je úplně jedno, DNŽ, že už jsme si jí doma nevšímaly, co kdybychom se za rok či dva rozhodly, že zase budem.)

Dále se zmocnil našich zdejších škrabadel, našich mističek na jídlo a vodu, a k mému zděšení dokonce naše DNŽ vydolovala z obří tašky náš hostivařský záchodek s tím, že ten, co jsme měly u chůváků, je teď taky Mikuláše. No chvíli jsem nebyla schopna mňouku, nicméně následně jsem se vzpamatovala a důsledně všem vysvětlila, kam že si můžou náhradní mističky i se záchodkem vetknout, protože co zde bylo naše, je naším i nadále, a jestli ten drzoun voprsklá bude mít nějaké námitky, tak mu prsknu takovou, že teta z Kočkoprsk v roli rozhodčího bude mít co dělat, aby ještě před svým odjezdem jeho rozprsklinu seškrábala ze zdi.

Kočičí deníček Miou

Naštěstí voprsklík sice zkoušel, co si na nás může dovolit, neboť za svého zdejšího půlročního působení si již území dokonale přeznačkoval, nicméně měl natolik rozumu, že dokonale porozuměl mému syčením a tlapkou zdůrazněnému vysvětlení, že vocamcaď - pocamcaď. Naše seznámení tedy i po odjezdu tety ArčiLenky nakonec proběhlo celkem rozumně, vyjma jednoho nočního incidentu, kdy chůvák v noci při cestě z ložnice na toaletu nechtíc vrazil do Mikuláše dveřma, které se otevírají směrem do chodby se schodama (s potěšením jsme zjistily, že ani Mikuláš k chůvákům do ložnice nesmí), Mikuláš se dal na úprk směrem dolů, kdy ovšem vprostřed schodů odkopem zadních hrabáků srazil na schodu spící Gisellku tak „šikovně“, že se tato mezerou mezi schody propadla do kadibudky umístněné pod nimi, což jí rozlítilo natolik, že se rozeběhla dát Mikulášovi na budku, při kteréžto příležitosti zakopla o - na vyhřívaných kuchyňských dlaždičkách - spící mě, která jsem následně šla za toto dát na budku jí.

Kočičí deníček Miou

Vyděšený chůvák šel vzbudit naši DNŽ, která je poslední dobou z práce tak utahaná, že jí neprobudí ani kočko-letecký nálet, pokud neprobíhá přímo přes ni, aby zakročila. DNŽ rozespale chůvákovi doporučila, aby se v pokoji upokojil uklidňujícím panákem, nám třem, abychom se okamžitě přestali rvát, nebo nás seřeže všechny, a opět ulehla s povzdechem, co že kdy komu tak strašlivého provedla, že jí osud takto trestá, a že se do budoucna nejspíš máme kolektivně ještě na co těšit.



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







10 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

Ludmila Vostrá
KocouřákLudmila Vostrá  Datum11. května 2023 15:16

S chutí jsem si to přečetla i po letech!

Reda
KocouřákReda  Datum21. srpna 2021 22:30

Bezva deníček :-)

Ludmila Vostrá
KocouřákLudmila Vostrá  Datum16. srpna 2021 13:06

Vůbec bych se nedivila, kdyby vaše DNŽ (i s chůvákama) skončila na protialkoholické léčebně!!!!

Pája6
KocouřákPája6  Datum11. srpna 2021 10:40

há ha ha. Vy jste teda trojka 🐱🐱🐱. Parádní deníček 😂.

Zden Ča
KocouřákZden Ča  Datum10. srpna 2021 17:32

🤣🤣🤣bezvadný deníček 🤣🤣🤣chudák DNŽ

snoopy
Kocouřáksnoopy  Datum9. srpna 2021 21:34

Až mi slzy tečou, jak se směju. :-)))

Ludmila Vostrá
KocouřákLudmila Vostrá  Datum9. srpna 2021 14:15

Zvláště na té poslední! Paráda.

Sněhurka (2)
KočičákSněhurka (2)  Datum9. srpna 2021 14:14

Přímo to všechno vidím! Je to skvěle napsané!
A na těch fotkách je Giselle krásně vyvalená!!!!

Maud
KocouřákMaud  Datum9. srpna 2021 8:29

A dokonalé ilustrační fotky!!!:-))))

Maud
KocouřákMaud  Datum9. srpna 2021 8:28

Jsem mrtvá smíchy! Toto aspiruje na deníček roku!:-)))))

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top