Ahoj, kočičáci!
Tak si to představte. Našli jsme super zábavu! A tolik hraček! Jen nevím, proč zrovna služebná nadává, když jí nějakou tu hračku necháme za dveřmi. A také proč je vyhazuje!
Ale začněme od začátku. Ač žijeme s naším služebnictvem v prvním patře, občas je ve zdech slyšet takové divné škrábání a lupání. Tak dlouho jsme poslouchali, až jsme jednoho dne zjistili, kudy ty šedivé hračky lezou! Asi se inspirovali tím seriálem Tom a Jerry, protože si udělali průchod v chodbě pod zvednutým prahem dveří, které vedou do té divné mučící místnosti, kde je bílá velká věc, do které si služebnictvo napouští vodu. Br, ještě teď si vzpomínám na to mučení!
Ale vraťme se k té super díře pod prahem. Tuhle jsem se díval právě na Toma a Jerryho a říkal si, že takhle to nejde a Toma musím pomstít! Ano, stačilo pár hrábnutí a lup, odlomil se kus podlahy! A po pár týdnech další! Jej, to mělo služebnictvo radosti, že jim děláme další průchod do spodního patra!
No, tak jsme si otvor mírně zvětšili a pak si stačí chvíli počkat, strčit do něj včas svou packu a vytáhnout tu šedou mrskající se hračku! A ona občas i píská! Hlavní je, že utíká, schovává se a dá se s ní hrát!
Jenže jako každá hračka, ani tyhle moc nevydrží. Po chvíli začnou pouštět takovou divnou červenou tekutinu. A i když ji pošťuchujeme po všech místnostech sem a tam, už se snad ani nehne. Taková škoda. Tím veškerá naše zábava končí. Bráška se jednou tu hračku pokusil i sežrat, ale trumbera se z toho pozvracel. Jo, já to říkám pořád! Hračky se nežerou, konzervička je konzervička!
A teď k té služebné a jejímu nadávání. S těmito hračkami si hrajeme zásadně v noci nebo brzo ráno. A když služebnictvo vyleze, tak jen říkají něco o drasťáčcích, vrazích, krvavé lázni, masakru. Služebná pak popadne nějaký kus papíru, co si odmotá z role, tu rozbitou hračku vezme a vyhodí! Pak začíná ta pravá sranda. Mop! Jo, to je taková supr věc se spoustou třásní. Možná by se s tím také dalo hrát, ale na to zatím já a ani bráška nemáme odvahu. Přeci jen je to docela velké a my jsme prý malí prďolkové.
To ale není vše! Jednou nás služebná přistihla, jak si hrajeme s touhle hračkou, když ještě byla živá a pískavá. Jen zavrtěla hlavou a začala si s námi hrát na nahánění hračky, která zrovna chtěla zalézat pod nábytek. Jo, to byla ta pravá zábava! Tak to má být! Ale musím si zase postěžovat. S touhle hračkou jsme si chtěli hrát dlouho, ale naše služebná nám ji zničila jakousi železnou lopátkou! Protest! Dobře, bez protestu, protože si pokaždé zasloužíme pořádnou odměnu, tedy granulkovou dobrotu z našeho super šuplíčku!
Sdílejte! | O sdílení
Nejčtenější
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?