Blog: Proč ne kotě bez p.p. aneb zdraví v chovu koček
Pro napsání tohoto zamyšlení mě motivoval problém jednoho mého koťátka.
Lépe řečeno, nebyl to problém ani koťátka, ani jeho majitele, ale spíše jedné paní veterinářky z Prahy.
Z vrhu P si dva kocourky ode mě vzaly dvě kamarádky. Občas zavolají, pošlou fotky... prostě obvyklá a milá korespondence. Když mi naposledy zavolala jedna z nich, s radostí jsem zvedla telefon, že zase udělím nějaké rady anebo si poslechnu, jak se kluci mají a co vyvádějí. Místo toho mi bylo sděleno, že jeden kocourek je nemocný a má FIP. Po prvotním šoku jsme si ujasnili, že jde o pozitivní test na koronaviry, lépe řečeno na protilátky těchto virů. Snažila jsem se z mého laického pohledu vylíčit paní, že to žádná tragédie není, že koronaviry má dle výzkumů asi 80 % populace koček (dle některých materiálů až 95 %) a pozitivní test jednak neznamená, že je má (pos. na protilátky znamená, že se s nimi setkal a tělo si vytvořilo protilátky), a i když je má, neznamená to, že má FIP.
Lze to přirovnat k tomu, že by udělala všem lidem test na protilátky na chřipku a pak se děsila, že všichni zemřou na zápal plic. Stejně jako může zmutovat vir chřipky, tak stejně může zmutovat koronavir a také nikdo neví proč a za jakých podmínek. Spekuluje se o genetické dispozici, stresu atd., ale zatím žádné důvěryhodné závěry neexistují.
Možná mé vysvětlení je příliš laické, ale podstata je správná. Odborné informace o problému FIP je na mém webu www.divokyandel.cz v sekci zdraví.
Na toto mé vysvětlení mi vyděšená majitelka odvětila, že veterinářka ji sdělila, že v podstatě nyní už jen mohou čekat, až se malému nafoukne bříško a zemře. Majitelka si z počátku nedala vysvětlit, že to tak opravdu není. Ono se lépe věří špatným než dobrým zprávám. Paní doktorku bych s chutí zaškrtila, jak může vyřknout takové závěry, když o samotné nemoci nic neví. Později sama tato veterinářka kontaktovala Mgr. Ditu Kellnerovou - vedoucí Diagnostické laboratoře SEVARON pro informace o FIP a koronavirech.
Kromě toho druhý kocourek ze stejného vrhu (bydlící u druhé kamarádky) protilátky dle jejích slov získané v chovatelské stanici prokázané neměl, což paní doktorka nevysvětlila. Jen pro pořádek, koťatům při tomto incidentu již bylo půl roku, tedy žijí v nových rodinách 3 měsíce.
Nakonec jsme ten celý den telefonovali všude možně a díky MVDr. Davidu Hanzlíčkovi a Mgr. Ditě Kellnerové se podařilo majitele přesvědčit, že jejich mazlíčkovi opravdu hrobeček kopat nemají.
Poučení z toho plyne nechodit k nezkušeným veterinářům a veta si vybrat na doporučení jiného chovatele.
Pro mě je to velká zkušenost, jak jednat s lidmi. Než předám kotě, vše, co se dá, zanést do smlouvy a stále dokola poučovat a vysvětlovat. Snažím se být dobrým, slušným a zodpovědným chovatelem. Píši „snažím“, protože nikdo není dokonalý.
Chov koček (myslím chov a ne množení) není vůbec jednoduchý ani levný. Protože dříve jsem odchovávala i štěňata, vím, že ve srovnání s chovem psů je to mnohem složitější ve vztahu ke zdraví. Odborná veterinární literatura uvádí, že bezpečný chov je do 5 jedinců na domácnost.
Kočky jsou velmi citlivé na stres a vše se může odrazit na jejich zdraví. Také jejich organismus je mnohem citlivější na léčiva, viry, bakterie a jiné neřády. Bohužel zkušenosti jsou takové, že spousta veterinářů problematice zdraví a léčení koček opravdu nerozumí. Svá zvířata mám v čistotě, u veterináře jsem velmi často a to kdykoliv, když se mi jen něco málo nezdá. Až mám pocit, že je někdy obtěžuji. Na zdraví svých svěřenců jsem velice opatrná a obezřetná. Mnoho mých přátel si myslí, že spíš přecitlivělá! Například návštěvy nepouštím k velmi mladým koťátkům, každá návštěva si musí pečlivě mýt ruce, nemocné - nachlazené návštěvy, když mám koťata - nepřijímám vůbec. Nedovolím na výstavě návštěvníkům své kočky hladit, výstavní klec mám zabezpečenou plastovým krytem (před prstíky dětí, které sáhnou na čumáček každé kočce, na kterou dosáhnou) a důrazně hlídám, aby posuzovatelský stůl byl desinfikován před tím, než tam položím svou kočku. Jsem si vědoma toho, že zdraví koček je velmi důležité a snažím se předcházet všemu, co je možné. Jenže právě spousta věcí ovlivnit nelze.
Pokud mluvíme o chovatelství a ne množení, tak je důležité přivážet nová nepříbuzná zvířata, krýt u rozdílných kocourů a navštěvovat výstavy. Pokud bych chovala a nepřemýšlela, co vylepšit a jak udržet genetické rozpětí plemene, tak bych opravdu mohla mít čistý chov. Měla bych 1 až X koček a jednoho kocoura a produkovala bych stále stejná koťata.
Ovšem jako chovatel, který někam směřuje a chce mít zvířata nejen krásná a povahově vyrovnaná (což se zase rovná zvířata zdravá, protože vyrovnané zvíře nepodléhá tolik stresu), samozřejmě nejvíc chci mít zvířata zdravá, což znamená i nepříbuzná. Musím používat na krytí jiné než své kocoury a také někdy nějaké zvíře dovézt. A v této chvíli už nemůžu nijak ovlivnit, jestli si současně s novým vrhem (krytím) či rozkošným koťátkem nedovleču nějakou ošklivou virózu či infekci.
Kolikrát se podivuji nad prezentací krycích kocourů, kteří se „pyšní“ desítkami potomků, což se rovná i spoustou koček a spoustou možností nákazy. Jak člověk může vědět, že dotyčná kočka, pokud ona sama je striktně držena doma, nemá spolubydlící, kteří chodí ven? Nebo jak člověk ví, že chovatel, který přizná 3 chovné kočky, jich ve skutečnosti nemá 20? A jak mám vědět, že jsou zdravé?
Nestačí ani očkování, ani testy. Sama vím a znám chovatele, kteří zamlčí cokoliv, jen aby si nezdiskreditovali jméno své chovné stanice. Snažím se spolupracovat jen s důvěryhodnými chovateli, ale nic není 100%. Pravděpodobně, své kocoury nebudu poskytovat na krytí, a pokud ano, tak jen opravdu výjimečně přátelům – chovatelům, o kterých všechno vím.
Nesnesla bych, aby můj kocour kryl kočku, kterou před tím kryl kocour, u kterého bylo velké množství koček, ale i kočku od lidí, které osobně neznám. Asi bych nespala několik nocí z představy, co si můžou všechno předat. Raději budu obezřetná a určitě si vysloužím pár pomluv, ale raději budu klidně spát se svým zdravým kocourem :-)
Každý má právo na svá tajemství, ale každý má svědomí. Pokud prodávám koťata, která nejsou levná, tak je prodávám s čistým svědomím, že vždy dělám vše pro to, aby byla zdravá krásná, šťastná a budoucím majitelům dělala jen radost.
Mám dva výborné a zkušené veterináře, MVDr. D. Hanzlíčka a MVDr. M. Blahu, kteří se o má zvířata starají. Mají mou naprostou a zaslouženou důvěru, a proto péči o zdraví svých koček přenechávám jim. Plně je respektuji a vždy se řídím jejich instrukcemi. Očkovací plán dělám dle jejich doporučení, stejně tak odčervení, testy a vyšetření.
Dělám vše, co můžu. Snažím sebe i prostředí, ve kterém žijeme společně s našimi svěřenci, stále zdokonalovat. Od jara máme novou 80 m2 rozlehlou voliéru navazující na vchod do domu, kde moje kočky mohou trávit spoustu času venku na vzduchu. Bylo také velké dilema, zda voliéru ano či ne. Jsem si vědoma toho, že všude volně žijí jiné kočky, které jistě nemají tu nejlepší péči. Ale pro volný pohyb mých koček na sluníčku rozhodlo, že rodiče mají foxteriérku Draki, která kočky nenávidí. Takže se voliéra konstruovala tak, aby nebyla nikde ani skulinka kvůli zabezpečení mých koček před Draki. Současně je Draki velmi užitečná, protože u voliéry tráví zatím celé dny i noci a venkovní kočky nemají nejmenší šanci se bez újmy na zdraví dostat ani na naši zahradu. Jsem si jistá, že to dobře vědí, a ani se o to nijak nesnaží. Doufám, že Draki její posedlost kočkami dlouho vydrží.
Věřím, že tak jako doposud, tak i nadále budou mé milované kočky zdravé, šťastné a moje koťata budou dělat šťastné všechny, ke kterým se dostanou.
Toto zamyšlení je i odpověď na to, proč ne kotě bez p.p. Nevěřím, že kdokoliv, kdo produkuje koťata bez p.p., se zamýšlí nad problematikou zdraví koček aspoň z poloviny.
Tento blog vyjadřuje názor autora, nejedná se o stanovisko Modrého kocouře.cz.
Tagy ?
chovatelstvífip
| O sdílení
Feline Infectious Peritonitis, infekční zánět pobřišnice, kočičí infekční ...
88 321x
14. září 2009
magdule429: Dobrý den, měla bych pouze dotaz. Máme 3letou kočičku a byla jí zjištěna FIP...
5
|
6 919x
16. dubna 2016
Vědci z Univerzity v Kansasu (Kansas State University, KSU) možná objevili způsob, jak vyléčit kočky...
5
|
13 541x
11. května 2016
divokyandel 
2. září 2016 21:59
Tahle konkrétní osoba by si samozřejmě kastrovaného nekoupila, protože měla s ním jiné úmysly, ale neměla jsem šanci to ověřit, protože bych ji ho stejně neprodala ani kastrovaného. Vykastrovala jsem doposud zatím jen dvě koťata, protože jsem měla pochybnosti o majitelích a ani jeden s tím neměl problém, takže mé pochybnosti byly neoprávněné.
Ano máte pravdu, že z raně kastrovaných koťat obvykle mají lidé obavy. Nevím jak se prodávají, zatím jsem nezkoušela koťata kastrovat , nyní jsem ve fázi rozhodování se o tom. Nejsem příznivec kastrací, ale nevím co jiného dělat abych je ochránila. Jedině nechovat ;-) a to se mi zase zabalit nechce, baví mě to.
Filip 2. září 2016 9:32
divokyandel: Chápu, je to vlastně v souladu s tím, co jsem psal. Ale já jako člověk, který by si kočku na mazlíka kupoval s dobrými úmysly, bych si od Vás raně kastrovanou kočku prostě nekoupil. Chtěl bych "velkou hlavu" :o)
divokyandel, pro zajímavost, koupí nebo koupila si ta paní od Vás to raně kastrované kotě?
Nakonec se ale chovatelé myslím rozhodují mezi volbou třeba dlouho neprodat raně kastrovaná koťata, nebo riskovat, že neodhadnou majitele. Řada z nich z prodeje patrně žije, nebo si jednoduše nemohou nechat všechna koťata, která vyprodukují, takže volba je jasná. A před odpovědí na otázku o kastracích jen uhýbají - tohle, neschopnost jednat otevřeně, je pro mě mimochodem další kritérium, které pro mě takového chovatele vyřazuje jako potenciálního prodejce.
divokyandel 1. září 2016 22:12
Já jsem žádné studie oraných kastracích nezjišťovala nijak podrobně. Pokud bych se mohla spolehnout na to co mi říkají zájemci o kotata ani bych o rané kastraci neuvažovala. Jenže... spousta tu radí udělat smlouvy --- ano mám smlouvy od právníka za nemalé peníze a s tím, že i on sám říká, že je všechno velmi těžce dokazatelné a vymahatelné. Omezit použití věci a zvíře stále je věc je velmi složité.
Mám čerstvě narozený vrh koťat. Ozvala se mi zájemkyně o kocourka na mazlíčka. Velmi milá paní. Nenapadlo by me nic špatného. Dala mi e.mail a já ho projela googlem a nestačila jsem koukat. Velkochovatelka a ne dobré pověsti uplně jiného plemene. Ta si ze smlouvy asi nic dělat nebude a podvádět je zvyklá, stačí už že řekla jiné jméno než pravé. Stačí fantazie na to potřebuje moje kotě na mazla. Předprodat? Začít nový chov bez p.p. atd co vás napadne? A kdybych si ji nedala do vyhledávače kocoura bych ji prodala nekastrovaného a kde by skončil! Co je horší vykastrovat malé kotě a riskovat, že nebude mít velkou hlavu, nebo riskovat, že celý život bude sedět v kleci a oplodňovat tuny koček na kšeft. Ano FILIPE nechci aby za takových podmínek někdo profitoval na mých mazlíčcích.
evelinas 1. září 2016 16:42
Nemusím mat dôvody,stačí mi môj pocit,že to pre ne nieje dobré.Je to podobné ako ked vás lekár prehovára na lieky,na ktoré sú stovky štúdii,že zaberajú,no vy viete,že vám nesedia.Ako ked docent v televízii prehlási,že chorobu,ktorú máte vy neovplyvňuje strava a vám stačí porušit rokmi vyskúšanú vami vytvorenú dietu a ráno nevstanete z postele ,čo vám potvrdia ludia z vašou diagnozou.Určite chovatelia ktorí ranne kastrujú,neurobia tak,ked od nich bere kote rodina alebo priatel.
gwen 1. září 2016 14:09
Evelinas - Proč? Jaké k tomu máte důvody?
Jinak souhlasím s Filipem. Ač červený hadr, kdykoliv vlezeme do diskuzí na fcb, najdou se tam i lidé, chovatelé, kteří jasně řeknou, proč by ranou kastraci nedělali. Jelikož se ozvali lidi, zastánci raných kastrací a to hlavně Ti, kteří je nedělají, jen mají říkat, aby je každý dělal...o) najednou místo 13 - 14 týdne je vhodná doba po půl roce a déle a furt se to považuje za rané.o))
Dokonce, když jsem se jednou přímo zeptala chovatelky, jestli když ona sama hlásá rané kastrace, je dělá- neodpověděla mi, i když v jiné skupině byla činná.o)
Nevím, jak moc jsou napadnutelné smlouvy a taky nevím, jak chovatelé při více kočkách mohou uhlídat svoje vrhy. Chápu, že nechtějí, aby jejich kočky měly další koťata.
Ale raně bych asi taky nekastrovala a raně vykastrovaný kotě bych si taky nekoupila.
evelinas 1. září 2016 9:44
Súhlasím s Filipom,odhliadnuc od štúdii,intuice by mi nedovolila si ranne kastrované kote zobrat,tiež by som ho nechcela.
Filip 1. září 2016 9:28
Jen bych sem chtěl dodat, že výzkumem na internetu jsem došel k následujícím doplněním do téhle diskuse:
- Ač se chovatelé ohánějí tím, že existují studie, že rané kastrace nejsou problém, všechny studie, co jsem našel, jsou na útulkových kočkách a není tedy jasné, co z těch koček mělo vyrůst.
- Propagátoři raných kastrací se snaží diskusi vždy otočit na vývoj močových cest, že to není problém. To jsem nikdy nerozporoval, ale je to jejich mantra. Přitom právě na toto je celá řada studií a ukazují na dostatečném vzorku, že to problém není. Proč se tedy toto neustále vytahuje? Nechápu.
- Chovatelé na facebooku tvrdí, že provádějí rané kastrace. Tvrdí to ovšem často ti, co už kočky nechovají nebo je nikdy nechovali. Rané kastrace provádí podle mě v Česku do pěti (5) chovatelských stanic. Nikdo mi toto nevyvrátil.
- Paradoxně, po otevření diskuse o raných kastracích jsou najednou rané kastrace i ty v 7 měsíci. Rozum trochu zůstává stát.
- Chovatelům nejde ranými kastracemi o kočky, že je to pro ně dobré, ale čistě o to, aby z jejich chovu nikdo dále neprofitoval. Jde tedy čistě o to neumožnit nikomu mít z jejich mazlíčků stejně dobré chovy.
- Ve výhodách u raných kastrací majitelé těchto koťat zmiňují, že jim ubyla starost. Je jim tedy jedno (= nevědí?), že kočka třeba nevyroste, jak by měla (toto fakt zatím nevím), ale hlavně, že oni se nemusejí o nic starat. Přitom mají někoho, kočičáka, který bude vyžadovat péči a starost, a oni to nejsou schopni od začátku přijmout.
- Není mi jasné, jaký vliv má raná kastrace na vývoj koček, u kterých se ví, co z nich má vyrůst, tj. s PP se známými předky. Mám na toto zatím rozporuplné informace. Zdravý selský rozum naznačuje, že pokud dlouholetí a zkušení chovatelé s mnoha odchovy toto nedělají... co myslíte?
Osobně bych si na základě svého dosavadního výzkumu této věci raně kastrované kotě od chovatele nekoupil. Nabídka nekastrovaných je velká.
Pro rockbaby: pokud bych si koupil kotě s PP na mazlíka, budu fakt očekávat, že z něj bude opravdu představitel svého plemene se vším všudy, a ne jen kočka s PP, v případě britky "modrá a tlustá" :o)
divokyandel 29. července 2016 23:39
Vetsinou maximalne do tří měsíců. Ja bych klidně čekala déle, ale budouci majitelé vždy tlaci abych se uz rozhodla a často se nechám ukecat. Pravda, ze nektera koťata jsou krasna hned a jina se vyloupnou později. A nekdy z krasneho kotěte vyroste kocka nic moc. Ani po těch pár letech chovu nedokážu říct, ktere bude krasné driv nez kolem tří měsíců.
Andrea Klegová 29. července 2016 22:47
A co sa tyka predaja kotat mazlik alebo chov... predala som na mazlika kocura tak typovo uzasneho, ze mohol vybravat vystavy. Dnes, ked vidim jeho fotky a videa ako dospelaka, viem, ze som sa nemylila. A zasa to bola ina linia. Otec Adwin x mama Malibu. Kkcurika si majitelia z Kanady zaplatili v sume ako luxusne chovne zviera.
Andrea Klegová 29. července 2016 22:43
Gwen, u niektorych kotat je to videt vlastne okamzite. Niektore sa "delaji" postupom casu. Mesiac, dva, tri,.... napriklad moj Adwin bol jasny okamzite. Tam som pri jeho narodeni len otvorila oci a pusu od udivu. Jeho dcera Cheerie bola soce krasna, ale delala sa postupne. Nola to ona linia. A niekefy je v tom dost podstatny rozdiel. Pri prvom vrhu mamy Cheerie som ostala zhrozena. Kazdym dnom sa ale menoli. A tak pri duhom, tretom , ... vrhu som uz vedela, ze ta linia sa robi postupne. Takze ono sa to neda u kazdeho vrhu poznat rovnako. Dnes je Cheerie jedna luxusna perzanka s mnozstvom vitazstiev. Rovnako, ako jej otec Adwin.
gwen 29. července 2016 21:51
Tyhle články a diskuze já mám hrozně ráda. Mám pocit, že to je pro všechny strany hrozně přínosné. Každý napíše svůj názor, zkušenosti a já osobně si hodně rozšířím obzory.
Divoký anděl: (jen více takovýhle článků.-o)), ale moje otázka zní. Jak dlouho čekáte "až co jsou nejstarší"? To je doba kolika měsíců?
divokyandel 29. července 2016 21:31
Výběr kotěte na chov je opravdu složité. Já vybírám dlouho a rozhoduji se na poslední chvíli. Pokud by se mi kotě nezdálo úplně dokonalé raději zájemci na chov vrátím zálohu a kotě nabídnu na mazlíčka. Opačně to je velmi jednoduché :-) . Většina koťat zvláště kocourů jde do rodin jako mazlíčci. A je rozhodnuto hned. Pokud chci prodat kotě na chov a mám z čeho vybírat, čekám až jsou co nejstarší a pak vyberu toho nejhezčího a zájemci na mazlíčka dostanou vybrat podle pořadí jak se přihlásili. Většina koťat jdou do rodin jako mazlíčci i kdyby byli nejkrásnější na světě ;-)
Rockbaby 26. července 2016 14:17
gwen: na mohutnost a velikost kastrace vliv nemá dle mého. Ale ty britkovské tváře se kastrací nemusí utvořit atd, ale jen u kocourů....kočka se s krásnou hlavou musí narodit, jí se to nedodělá :-)
Jinak souhlasím s tím, že je úžasné jak to chovatelé poznají. Ale většinou co jsem takhle při diskuzích na výstavách podchytila, tak většinou kotě, které vypadá nadějně, nenabízejí vůbec do prodeje a teprv jakmile se pozná zda by mělo chovné předpoklady nebo ne, dávají info k prodeji..Ačkoliv toto asi každý chovatel dělá jinak, já bych taky z tý maličký kuličky nepoznala zda to bude úspěšný výstavný šampion :-) a pokud by někdo našel nějaký článek, taky za něj budu ráda. Znám několik CHS, které kastrují v ranném věku a propagují to, mají velice úspěšné odchovy i po celém světě atd., zajímal by mne proto třeba i druhý pohled :-)
Ta moje poslední věta asi vyzněla jinak než jsem měla na mysli.... Reaguji tím na toto: "Pokud chovatelé všude říkají, kupujte kočky daného plemene od nás, tedy s PP, abyste měli skutečně dané plemeno, působí potom velmi divně, když si koupím kocoura s PP a on nebude mít pořádnou hlavu, jako má kocour toho plemena mít. " ........zajímalo by mne, kdo si koupil britku na mazlíka s tím, že řešil zda bude mít přesně ty "parametry" jaké má britka mít. Co si budeme povídat, většina z nás má pocit, že britská kočka je prostě modrá a tlustá....já jsem si to sama myslela :-)
gwen 26. července 2016 12:11
Rockbaby - Takže už první větou říkáte, že kastrace má vliv....?
V prvním příspěvku jste napsala, že rozhodně nemá vliv , jak kočka naroste, ale jak ji narostou tváře, ano? No, moc tomu nerozumím.o) Ale...Je tu víc věcí...
Nechápu a vlastně obdivuji chovatelé, jak poznají, která z koček je na mazlíka a která na chov, když jsou tak strašně maličký..Musí být znalí a vědět, jak se ta kočka vyvine a jestliže kastrují ve třech měsících, neovlivní to právě ten "vzhled", že pak by třeba kočka nebyla vhodná na chov, ale byla na mazlíka? Tomuhle moc nerozumím.
Jak moc má raná kastrace vliv na zdraví, tak to se asi nikde nedá nedohledat (kdyby někdo nějaký výzkum měl, byla bych ráda, kdyby ho sem dal, ráda si ho přečtu).
Jinak té vaší poslední otázce už vůbec nerozumím..o))
Vy jste si vybrala britku podle vzhledu a divíte se, že by si ji podle vzhledu někdo vybral?...o))
Rockbaby 26. července 2016 11:07
Tak u britek je podle mě většinou typické, že kastrovaní kocouři nebudou mít tak velké tváře jako chovní kocouři. Ačkoliv se určitě najdou výjimky. U ostatních plemen nevím. Můj kocůr nikdy tváře moc neměl, ani před kastrací, ale teďka jak stárne tak se mu lehce vytvořili :-) jeho brácha měl tvářičky luxusní, šel na kastraci ve stejném věku tj. 7 měsíců a tváře mu zůstali a má hlavičku jak chovnej kocour. Ono to asi záleží kočka od kočky... :-) a schválně ještě přihodím otázku do debaty...když si koupím kotě s PP na mazlíka (neberu když někdo kupuje fakt chovnou kočku), jdu jen po vzhledu? Tj. očekávám teda že kocour bude vypadat přesně jak chovní kocouři? Kupoval takto někdo? Docela by mě to zajímalo ;) já si teda britku vybrala hlavně kvůli povaze a tomu, že vypadají jak medvídci a jsou plyšový (což je vlastně špatně :D )
Andrea Klegová 23. července 2016 17:07
Čo sa týka priebehu hojenia a rekonvalescencie u starších, alebo u mačiatok... Minetta bola kastrovaná vo svojich 6-7 rokoch. Jej zotavovanie prebehlo tak, že sme ani nevedeli, že bola na kastrácii.
Miška bola kastrovaná ako mladunká mačka. Tam sme teda mali fest problémy, hoci kastrácia prebehla úplne bez problémov. Tým, že je neskutočne akčná, stále sa snažila behať. Musela sa riadne udrieť, ked niekam skákala a neboli sme doma, pretože jej bruško bolo jedna veľká modrina. Samozrejme, konali sme hned - nie som z tých, ktorí najskôr hľadajú babské rady, čo by to mohlo byť a čo by na to mohlo zabrať, ale okamžite letím k veterinárovi. Chvalabohu, všetko dopadlo dobre. Takže je to aj na každom jedincovi, ako to zvládne.
Andrea Klegová 23. července 2016 17:07
Pokiaľ sa týka dôvod kastrácie toho, aby sme predišli množeniu, OK, tento dôvod je na správnom mieste. Ja som zatiaľ nepredala ani jedno mačiatko kastrované a to som naposledy mala malé pred 4 rokmi. Chválabohu, moja zmluva je vymakaná veľmi dobre a tak (možno aj preto, že robím tam, kde robím :-D ), ju všetci noví majitelia dodržali na 1000% a všetky mačiatka sú kastrované. Som dosť odporná, čo sa výberu nových majiteľov týka a stalo sa nie raz, že som preplatila cestovné a proste predaj mačiatka som odmietla. NIKDY nepredám mača bez toho, aby som záujemcov osobne nevidela a prvej návšteve, kde im vysvetlím, čo a ako. Nepozdáva sa im niečo v zmluve? - ich smola - predaj sa neuskutoční. Bez môjho súhlasu , ak by prišlo k tomu, že z nejakého dôvodu už mačiatko, alebo dospelé zviera odo mňa už nemôže majiteľ mať, ho nesmú predať, darovať... Možno mám to šťastie, že až na dva prípady, z čoho jedni sú Taliani, ktorí nevedia nijaký jazyk a aj u nás mali tlmočníka, som v kontakte buď v častom, alebo občasnom, so všetkými majiteľmi mojich odchov. Viem, ako sa im darí, s mnohými sme ostali kamaráti tak, že sa vídame.
Stalo sa však, že som kocúra odobrala a to tiež na základe zmluvy. Čo sa kŕmenia týka, tam problém nebol. Aj ho mali veľmi radi- ale - keď predám peržana , predstavujem si ho krásneho, nie so zatečenými očami, srsťou samý chuchvalec...
Majiteľka precenila svoje schopnosti a žiaľ, keďže ho mala v spoluvlastníctve s nami, kocúr chodieval na výstavy. Keď sa po mojich upozorneniach stav nezlepšil, zakročila som. Teraz je kocúr u mojej 78 ročnej mamy a vyzerá ukážkovo....
Majitelia majú u mňa kedykoľvek dvere otvorené, či už kvôli radám, alebo len tak.
Andrea Klegová 23. července 2016 17:04
Niekedy dávno som bola proti skorým kastráciám a aj teraz mám v kútiku duše obavy. Ale chápem ich dôvod a pravdepodobne budem konať rovnako, ak by som mala mačiatka. Chcem však poukázať aj na to, že napriek tomu, že predáme mačiatka už kastrované, nie je nikde na 100% zaručené, že napríklad kocúri nebudú značkovať. Náš Samko bol kastrovaný ako 8-9 mesačný, kúpili sme ho ( bol to náš prvý peržan - síce s PP, ale v starom type - chceli sme ho vyslovene ako maznáčika) ako niečo cez pol ročného. Dlhé roky bolo všetko OK a naraz asi v 8. roku sme ho načapali, ako značkuje. Neboli doma absolútne žiadne zmeny, psychika mačiek v maximálnom poriadku. Len proste začal sem tam značkovať. OK,nesmrdelo to,ale značkoval. Potom to z ničoho nič prestalo a asi 2-3 roky nič. Potom znova sem tam cvrk. A potom znova nič a tak to ostalo. Narástol do neuveriteľných rozmerov a hlavu mal doslova ako tekvica. Ksichtík mu nijako nezjemnel, bol to stále pán kocúr.
gwen 22. července 2016 18:26
Já jsem našla na českých stránkách dva(dál jsem se nepídila) články, kde to mají přeložený z nějakého výzkumu(?). Ty články jsou totožné (zkopírované od sebe) a hlavně, ani jeden nezdůrazňuje, že v originále je to hlavně výzkum venkovních koček! To je myslím zásadní.
Selským rozumem - myslím, že chovatelé by měli vědět, vidět jak se jejich odchovy prostě můžou změnit nebo jak rostou, jak se vyvíjí...Jestli se to dělá hlavně kvůli jejich zdraví anebo kvůli tomu, aby se jistili, že proběhne kastrace.
(možná by o tom nejvíc věděli posuzovatelé na výstavách. Jen, co se vzhledu týká)
evelinas 22. července 2016 17:34
Tak tomuto verím.Aladarka som kastrovala v 8 mesiacoch a po kastrácii zjemnel.Známa na 8 ročného nekastrovaného britáka.Kocúr jej neznačkuje,neuteká,môže byt aj pri otvorenom okne na prvom poschodí,nemnoží s ním,no Aladárko vedla neho vyzerá ako mačička.Krásna široká tvár,mohutný typ,8 kg ,ale umojkaný až hrúza.Ano na širokú tvár a postavu treba stály prístup hormonov,je to ako ked kulturista prestane cvičit,zrazu sa scvrkáva.
divokyandel 22. července 2016 12:30
To je překroucené co jsem napsala. Žádný kastrát nebude mít hlavu jako nekastrovaný kocour. Jiné znaky jako barva, povaha, typ čenichu malé uši, krátký ocas atd. bude mít jistě stejné. Měla jsem 3 roky kocoura nekastrovaného s velkou mohutnou hlavou a po kastraci se mu stejně ztratili tváře a celkově se mu výraz zjemnil.
Filip 22. července 2016 11:44
Pokud chovatelé všude říkají, kupujte kočky daného plemene od nás, tedy s PP, abyste měli skutečně dané plemeno, působí potom velmi divně, když si koupím kocoura s PP a on nebude mít pořádnou hlavu, jako má kocour toho plemena mít. Jen proto, že se chovatel bojí, že se dostane do klece, a kastroval ho proto příliš brzy? Omlouvám se, ale tohle nezní moc dobře, když se to takhle napíše, ne?
divokyandel 22. července 2016 10:44
Ale to jak vypadá nepředčí to , že nebude někde zavřený v kleci. Odradili by mě pouze zdravotní rizika.
divokyandel 22. července 2016 10:42
Také jsem viděla fotky raně kastrovaných koťat v dospělosti od chovatelů, kteří psal,i že jsou srovnatelní se sourozenci. Já mám takhle kastrovaného jednoho kocoura a je také velký jako sourozenci, ale asi jim nenaroste pořádně hlava, Mají vyraz kočky, ale to se stane i s kocourek kastrovaným později. Třeba u koní je to tak, že když se vykastruje hodně mladý vyroste víc co výšky, ale není tolik mohutný.
Rockbaby 22. července 2016 9:17
Určitě to není všechno jen o genetice :-) je tam spousta faktorů, ale převažuje tento. Pravda je, že jsem ještě nenarazila na studii, článek atd...kde by bylo přímo srovnání raná kastrace vs. vývoj atd :-) víceméně čerpám z vlastní zkušenosti a zkušenosti chovatelů různých plemen co znám z fb a nebo z výstav. Ale pokud někdo něco najde, taky bych se ráda podívala, třeba názor změním :-)
Filip 22. července 2016 8:41
Najdu to! Chtěl bych vědět, jak průkazné ty studie jsou a co přesně zkoumaly, co z nich plyne. Pořád mám nějak zafixováno, že zkušení chovatelé - fakt zkušení - mi říkali, že kocour pak tak nevyroste. Je tohle pověra? Zajímavé je, že vyvracení této pověry se nikde nikdo nevěnuje... Pokud někdo něco najdete, hoďte taky link :o)
divokyandel 21. července 2016 23:39
Já kdysi dávno četla nějakou studii na vývoj močového měchýře a cest u kocouru na pozdější problémy tykající se konkretně tohoto, Byl to anglicky psaný článek a neuložila jsem si ho, spočívalo to v tom, že tam dělají kastrace běžně od 1 kg a pak je sledovali jak na tom jsou ty kastrovaní časně ti kastrovaní později. Vyšla stejná procentem, ale už si nepamatuji , kde jsem to tehdy našla, škoda.
evelinas 21. července 2016 18:09
Začína ma to čoraz viac zaujímat studie o ranných kastráciach.Ked pôjdem s Lejduškou do Univerzitnej nemocnice skúsim sa o tom popítat odborníkov .Viem,že niektorý veterinárny ginekologovia nechcú u zdravých jedincov kastrovat pod 2 kg váhy.Možno tie štúdie niesu preto,že kastrovat 12 až 16 týždňové mačiatko by ich ani nenapadlo.
HaniK 21. července 2016 11:42
Tak počkej do září, máme velké veterinární setkání a hadam, že mezi těmi egocentriky se najde někdo, kdo to odůvodní v článku. Pokud se tedy do té doby nepozabíjíme jako skupiny mazlíčkářů, entomologů a zootechniků. :-)
Filip 21. července 2016 11:35
Hani, já to nechci zpochybňovat, ale rád bych se něčeho chytnul. Když na něco narazíš, budu rád :o)
HaniK 21. července 2016 11:21
Ehm, kde se odvolávám na zdroje na netu? :-D Moje odvolání je maximálně na veterináře z veterinární fakulty. :-) Leč to jsou rozmluvy s nimi, nemám to dané písemně. :-)
Filip 21. července 2016 10:50
divokyandel: Moc obdivuji Váš přístup k chovatelství. Hrozně mě i zaujal vliv cestování na povahu koťat... Díky za článek!
Chtěl bych ale něco napsat k raným kastracím. HaniK i Rockbaby se odvolávají na jakési zdroje na internetu. Živím se analýzou dat hodně dlouho a tady mám stále dojem, že rané kastrace se ve studiích posuzují často z pohledu porovnání rizika zákrokem u tak malého kotěte vyvolaných problémů a rizika problémů z přemnožení koček. Tedy riziko toho, že se kočka správně nevyvine, často ve článcích jaksi moc není, aspoň já ho tam nevidím. Často jen deklarovaná motivace chovatelů kastrovat v raném věku je čistě posouzení rizika problémů kotěte (ze studií, které hodnotí riziko možná z jiného pohledu) a toho, že na něm někdo bude odchovávat koťata ve špatných podmínkách - dá se ale tohle riziko kvalifikovaně posoudit?
Návody pro veterináře obsahují hlavně třeba to, že kotě by mělo mít aspoň 2 libry (1 kg) a tak dále. Aby to technicky uměli a věděli, co a jak.
Možná jsem stále nenašel ten správný zdroj informací, ale zatím to čtu takto. Dáte mi link?
Kastrace, když kocour začne značkovat, což opravdu ucítíte, jak psala Rockbaby, byla doporučovaná asi vždycky (tj. desítky let).
A pak ještě ke genetice. Nejsem si jistý, že vše je v genech. Pokud tuto oblast sledujete, víte, že i když živočicha naklonujete, nebude stejný - a to má stejné geny! Netuším, jaký vliv má kastrace, ale čistě geny vše rozhodně neovlivňují, to je mylná představa.
divokyandel 20. července 2016 16:00
Ono když vás neodradí prvotní problémy, tak si zvykne i starší kočka. Cestuji 3 roky jedna z koček je 7 docela plachá a zvykla si výborně. Kocoura jsem si pořídila 5 ti letého zpočátku byl vystresovaný, jen když jsem ho dala do přepravky a po pár jízdách si taky zvykl a je rád v Brně i v Čechách. Asi ho baví ta změna. Auto nemá moc rád, ale snáší to bez protestu. Holt já si ale nemůžu vybrat a brát je sebou musím, tak jim nic nezbývá. Ale kupodivu všichni jsou naprosto spokojení.
HaniK 20. července 2016 10:17
Ano, s cestováním taky souhlasím. Vidím velké rozdíly v kočkách, co cestovaly od malička a s kocourem, co byl víceméně jen doma. Ten jediný je vždycky vyplašený ze změn, ale zas to pak zase rychle pochytí od ostatních.
evelinas 20. července 2016 8:43
Nikdy som nemyslela,že kočičky sa dajú privyknút na cestovanie.Je to pre ne výborné a pre nových majitelov tiež.No treba to robit asi od malička aby si zvykli.Je dobré ked sa tu mnohý dozvedia,že nie všetko,čo sa dlho traduje,sa nemôže zmenit.Keby som to bola vedela skôr určite by som ich bola navykla a nemusela zovšadial kôli mačičkám utekat.
divokyandel 19. července 2016 22:54
Kdy má odejít kotě od maminky určuje chovatelský řád a tak se toho prostě držím, ale je moc dobře znát kdy jsou matka i kotě připraveni se rozdělit. V těch 3 měsících s tím nemají ani jeden sebemenší problém. Další postřeh pro dobrý charakter koťat je cestování. 3 roky žiji částečně na Moravě a částečně v Čechách a vozím kočky podle potřeby sebou cca po 14 dnech. Koťata s mamko se mnou jezdí vždycky. Všude se píše jak kočkám změna prostředí vadí a jaké jsou s tím spojená rizika. Opravdu jsem se toho bála, ale prostě tak žiji a nedalo se dělat nic jiného. Je až neuvěřitelné jak i plachá kočka si rychle zvykla na tento režim a všude je jako doma. A ted už i v cizím prostředí třeba v hotelu na výstavě. A koťata, která cestují od narození jsou tak vyrovnaná a nebojácná až se tomu nechce věřit. V nových domovech jsou hned jako doma a nemají sebemenší potíž se záchodem krmením i členy rodiny. Vyběhnou z přepravky a hned si hrají. Žádně průjmy, žádný stres prostě pohodička. Až mi přijde že jim změna prostředí prospívá i zdravotně.
evelinas 19. července 2016 14:40
Súhlasím s vami nedat kote mladšie ako 3 mesiace.To čo sa naučí v domácnosti od mami,mu už nikdo nevie nahradit.Viem o čom hovorím,moju chlpatú mač. pariu tvoria okrem Aladarka všetko v rannom veku vyhodené kotata a je to poznat na povahe.Smudlinka je v tomto najviac,ked odíjdem na viac dní ,hnačkuje,nechce poriadne jest,uteká k telefonu.Môj harmonogram dňa je aj ich.Aladarko je ovela samostatnejší a nebojácny.Jediný si užíva návštevy.Eli Porta Casoviu sme dostali z chovnej stanice na 16 týždňou.Bola úplne hotový samostatný psík.žiadne smradlavé nehody,žiadne ničenie nábytku.Na budúci rok,na jej 3 roky chceme šteniatka.Je chovná,mala na výstave výborne hodnotenie.Neviem si predstavit ako pre ne nájdeme ten najlepší domov,lebo je to tažké preverit si neznámich ludí.
divokyandel 19. července 2016 11:58
Samozřejmě by to pro mě nebyl problém kotata, která odchází do zahraničí na chov většinou jsou u mě třeba do půl roku , ale potíž je v tom že lidé chtějí malinké koťátko. Často se mi stává, že mě přemlouvají ať jim ho dám dříve než ve třech měsících. Chtějí si užít miminko, ale to prostě nejde a pro kotata je důležité aby byla s maminkou do 3 měsíců. Ano rekonvalescence u mládat je rychlejší a všechno snáší lépe.
Rockbaby 18. července 2016 13:19
Super skvělý článek! Já mám taky dvě čičiny s PP od chovatele. Kastrovala jsem oba v 7 měsících, protože kocour jakmile překročil půl rok, začal smrdět a značkovat do záchodu, takže šel :-) kočka mi v necelých 7 měsících začla mrouskat a po týdnu absolutního nevyspání, šla taky :-) kastrace absolutně nemá nic společného s tím, zda bude mít kočka problémy zdravotní (pokud to nejsou problémy spojené přímo s kastrací, jako zánět, stehy atd) a rozhodně to nemá nic společnýho s tím, jestli kočka nebo kocour naroste. To jsou naprosto mylný předsudky. Kočky rostou/nerostou hlavně podle toho jakou maj genetickou výbavu. Já mám obě kočky kastrovaný skoro ve stejný věk a kočka mi narostla luxusně a kocour tolik ne. A proč? Určitě né kastrací, ale genetika. Kočka má v předcích a v genetice mnohem víc mohutnější předky, kocour má spíš "chcípáčky". A předsudek, že dřív kastrovaní kocouři mají problémy s moč.trubicí, ledvinami atd.....tito kocouři budou mít problém stejně i kdyby je člověk kastroval v roce, ve dvou letech atd. Buď jsou víc nachylní, nebo špatná strava, genetika atd. Jenže proč nevěřit těm povídačkám...a moje známá měla kocoura a ten toto...a proto nedělat toto...a přitom zjistit si něco o zdraví, o plemenu, o chovu atd...je dneska v době internetu opravdu maličkost :-) smekám před úžasnou zodpovědností při chovu ! A přeju co nejvíce zodpovědných mazlitelů
evelinas 17. července 2016 12:25
Poznám plno žien,ktoré si v skorom veku museli dat odstránit maternicu.Každá jedna má osteoporozu,zrazu sa z čísla 38 zmenili na 44 a pridali sa aj iné zdravotné problémy.Prečo by to u mačičiek malo byt ináč.Okrem toho povahovo ,akoby ostali mačiatkami.
divokyandel 17. července 2016 11:31
Ano jsou lidé, kteří tomu věří a kteří ne. Prostě co člověk to názor. Nikomu to neberu a v podstatě jsem taky proti, ale neznám jiné řešení jak je ochránít. Znám kastrované kocoury roce co zemřeli na selhání ledvin i ty co jsou vykastrovaní a žijí bez potíží. Je to nekonečné téma.
HaniK 17. července 2016 11:10
Jak píše divokyandel, výzkumy zdravotní problémy vylučují. Všechny kočky mám vykastrované před tou doporučenou hranicí a nelituji. :-)
viera 17. července 2016 10:53
dik,evi,tiež dam Murka neskor kastrovať..v tych 8 mesiacoch,dufam že dovtedy tu nenarobi škodu
evelinas 17. července 2016 10:51
Nesúhlasím s rannými kastracemi,myslím,že im to zdravotne ubližuje.Na zdravý vývoj potrebujú hormony.My sme poctivo čakali s Aladarkom a Jonym do 8 mesiacov a myslím,že im to prospelo.Prvého kocúrika som dala vykastrovat v 5 mes. a mal problémy,nakoniec mu v 5 rokoch zlyhali ladviny,tak som si tú skorú kastráciu vyčítala.Ja by som vykastrované kote nekúpila.Musia byt aj iné zbrane proti nedodržaniu a nie si to zlahčovat rannými kastracemi.
divokyandel 17. července 2016 10:29
Ano, mě to před tím než se mi to stalo osobně také nenapadlo. A chovatele co kastrovali koťata jsem odsuzovala, ale nyní je chápu. Nejde jen o to aby na nich někdo nechoval, když chcete aby byli mazlíčci, ale spíš o to , že je pak někdo zneužívá zavírá a chová jeden vrh za druhým a o kocourech ani nemluvím. Smlouva... tehdy jsem měla smlouvu opravdu na... nic. Nedalo se dělat vůbec nic, i když jsem to řešila s právníkem. Dnes mám smlouvy na toto připravenou , ale těžko se vymáhá cokoli se týká zvířat. Navíc se může stát něco jiného co právníka ani mě nenapadlo.
Jak píšete, že chovatel kastrací přichází o zájemce, ale bohužel ne jen o ty nepoctivé. Spousta lidí nechce kastrovaná koťata, protože mají strach, že nebudou dost velká, dost hezká a taky zdravá. Všechno toto výzkumy vylučují, ale lidé nevěří. Mě se to nelíbí jen z důvodu trápení takového miminka, ale lepší chvilka bolesti než pak prožít život v kleci.
HaniK 17. července 2016 10:24
K těm raným kastracim, resp. kastracim od chovatele. To bych skákala metr vysoko, že už se o to nemusím starat. Tři kočky jsem nechala kastrovat já, čtvrtá byla z útulku a nemohla jsem si to vynachvalit.
Tudíž kdybych si vybírala mezi dvěma chovateli, upřednostním toho s kastraty.
Jinak díky za zajímavý článek.
gwen 17. července 2016 10:13
Co se týká ceny - podle koťat, podle péče a jak se jim věnujete, mám pocit, že ta cena - jak jen to napsat. Viděla jsem i dražší a to nedosahovaly takových kvalit. A mám pocit, že prodáváte hlavně do zahraničí, kde jsou ty ceny ještě jiné. Ale...To je jedině dobře. Aby to chovatele bavilo, měl by k tomu mít ten bonus, že prostě za to má peníze. Že to nemusí dotovat, že si může dovolit koupit chovnou kočku po který touží atd. atd. Nevidím na tom nic špatného, když se věci dělají dobře a jsou adekvátně ohodnoceny...
Co se týká druhého příspěvku a vaší osobní zkušenosti, musím se přiznat, že za tu dobu, co se pohybuji v kočkařském světě, mě tenhle rozměr nenapadl. Že by si někdo chtěl koupit kočku a už by věděl, že ji přeprodá dál a bude z toho mít zisk, to mi přijde naprosto neuvěřitelné.
Určitě jste to měla podmíněné smlouvu...která, ale jak je vidno, je kus papíru (vůbec nevím, jestli se porušení smlouvy dává k soudu a jak moc je to vyhratelný boj)
Pak poměrně dobře chápu, proč chovatelé rané kastrace dělají.
Na jednu stranu eleminují to, co se stalo vám, na druhou stranu ale ztrácejí budoucí majitele. Takové majitelé, kteří mají záměr. Nečistý záměr. Vede to k možnosti, že chovatelům se bude hůř prodávat( nalézat domovy .-o))), ale také k tomu, že kočky neskončí tam, kde by chovatelé nechtěli.
divokyandel 17. července 2016 9:29
Děkuji Vám za ocenění, moc si toho Vážím. Bohužel koťata nelze prodávat levněji a to hodně lidí odradí. Je mi líto, že i lidé kteří by jim dali krásný domov si je třeba nemůžou dovolit, ale opravdu náklady jsou tak velké, že to prostě nejde.
gwen 16. července 2016 18:29
Mám ještě jeden dotaz, nad kterým přemýšlím celý den. Celkem by mě zajímalo, jaký názor máte na rané kastrace a jestli vaše koťata jdou již kastrované anebo kastrace je podmíněna smlouvou. Moc děkuji za odpověď.
evelinas 16. července 2016 16:22
Nádherne kotata.U vás sa majú kočičky ako v raji.
gwen 16. července 2016 14:32
Máte velmi krásná koťata. První fotografie je úplná radost a z koťat vyzařuje klid, pohoda.
Voliéra - myslím, že u vás by chtěly být všechny kočky světa.o)
Jak popisujete svoje chovatelství je vidět, že tomu věnujete veškerý čas, pečlivost a že vám velmi záleží na zdraví vašich odchovů. A také, že se zajímáte o plemeno a že vám jde o to ho někam třeba i posunout.
Také jsem si všimla vašeho inzerátu a byla jsem velmi potěšena, že uvádíte cenu kotěte. Že ten čas, lásku a vše, co k tomu patří, dokážete ocenit.
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Přitlapkovat se
8 143x / 2x
