Ještě o myších!

Já vím, že jsem už možná nudná, ale co se týká myší, pořád nemůžeme s paničkou najít společnou řeč!

Zkusila jsem nosit domů mrtvé myši - neúspěch!

Živé, no to byl cirkus, kam se hrabe Humberto!

Tak jsem se při posledním letošním grilování pokusila nahnat je (ty myši) živé směrem k Martinovi, klukům a paničce! Vypadalo to jako dobrý nápad! Když mě viděli, jak během čekání, až se rozpálí uhlí na tu grilovačku, lovím myši, celá rodina mě chválila. Tak jsem si řekla, že třeba ocení, když jim je nadeženu a zabijí si je sami (konečně - panička už má praxi)! A protože jsem opravdu šikovná kočička, od nápadu nebylo daleko k provedení a ještě, než se masíčko ugrilovalo, poskytla jsem celé rodině možnost se pěkně protáhnout a klukům dokonce vyskočit na stůl! (Panička to naštěstí nezkoušela. To by asi stůl nevydržel!)

A myslíte si, že jsem se dočkala nějakého vděku!? Ani náhodou! Přitom ty myši tak krásně pištěly a běhaly jako postřelené, prostě ideální objekty na lovení!

Tak už opravdu nevím! Jak jsem už psala - jinak mi panička docela rozumí (to víte, že to dalo spoustu práce si ji vychovat), ale co se týká myší, už chápu, že společnou řeč asi nikdy nenalezneme. No, škoda! Přišlo by jí to levněji, než mi kupovat granule a konzervičky. Ale popravdě řečeno, jsem ráda: to papání od ní je lepší než myšky, jen s ním není žádná sranda!

No co, na naší zahradě i zahradách sousedů je a stále asi bude těch myší plno, tak si je budu lovit jen pro sebe, když je ta moje natvrdlá rodina nedovede ocenit!

Vzhledem k tomu, že se ochladilo a gril Martin uklidil, na další pokus už nebudu mít příležitost!

Zatím se tedy loučím a slibuji, že s myškama dám chvíli pokoj! (Aspoň přes zimu!)

Papa. Sněhurka

Sdílejte!  |  O sdílení

8 komentářů

Reklama
Reklama