Jak jsem svoji paničku překvapila!!!

Jak jsem již mnohokrát psala, jsem původně toulavá kočička. Ale to bylo již tak dávno, že si to téměř nepamatuji, což je dobře, neboť už přestávám být bázlivá a ustrašená kočička, jakou jsem byla ještě dlouho po svém zabydlení se u své paničky!
Nedávno jsem právě paničku překvapila tím, že jsem Z NAŠÍ ZAHRADY fofrem vyhnala sousedovic nového, téměř dvakrát tak velkého kocoura, než jsem já!!!
To bylo tak: panička něco dělala na zahradě a já jsem jako obvykle kontrolovala myši, krtky a ptáky na naší zahradě, když si ten kluk dovolil položit se k jedné z myších děr a číhat na naše myši!!!! Taková nehoráznost mně rozpálila do běla a já jsem v tu chvíli zapomněla na jeho velikost a HNALA JSEM HO TAKOVÝM FOFREM z naší zahrady, že panička zůstala jen zírat v němém úžasu!
Když jsem se hrdě a vítězně navrátila, byla jsem paničkou obdivována (na což jsem už dávno zvyklá ) ještě víc, než normálně!
Od té doby mi panička, v našich důvěrných chvilkách říká, že jsem nejen nejkrásnější, nejchytřejší a nejhodnější kočička na světě, ale, že jsem také nejstatečnější ( i když mně je jasné, že takovou Nelinku, která pase krávy a prohání i psy- netrumfnu) a protože potřebuji mít na takové výkony pořádnou sílu, dostávám i častěji větší porce mých oblíbených syrových jatýrek!
Takže- protože už nejsem jedinou micinkou v okolí, doufám, že ten nový macek bude dobrý lovec a pomůže mi lovit ty nezvané myši v okolních, cizích zahradách, ALE DO MOJÍ ZAHRADY, že nepoleze- tu si dokáži ohlídat JÁ SAMA!!!!! Loučí se s vámi statečná Sněhurka!