Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...

Představení smečky

Datum26. listopadu 2015  |  AutorHaniK  |  Zobrazení celkem/dnes3 887x / 3x

Ahoj vespolek,

není pro mě lepšího pocitu, než když můžu představit svoji smečku. V této chvíli mi na klíně vrní zrzavý kocour jménem Pláma (oficiálně Plamínek), na okně sedí černá Saze, na ledničce chrápe Vločka (barvu asi není těžké uhodnout) a po naší „madam bígl“ se válí naše nejmladší, černobílé dítě, kocour Flíček.


Sestry
Sestry


Vlastně, všechna zvířata považujeme za naše děti. Radujeme se z každého jejich kousku, smějeme se jim, když dělají blbiny nebo je naopak utěšujeme (resp. ji, fenku, když přiběhne, že jí některý z kocourů dal přes čumák), když se nepodaří skok na terárium.

Když jsem si před čtyřmi lety přivezla dvě kočičí sestry (Sazinku a Vločindu), netušila jsem, jak moc mi změní život. Moje rodina je taky kočičí. Ale vždycky jsme chovali jen jednu kočku. Já jsem přišla s novým bytem do nové situace. Kočky dvě. Zvykala jsem si na to, že holky drží partu a velmi často se proti mně spiknou. Nejčastěji v oblasti jídla. Zcela běžně mi jedna šplhala po nohavici a druhá kradla maso z linky. Pravda, s nynějšími čtyřmi kočkami a žravým psem, je to úplně jiný level a něco jako – klidně se najíst – jsme nezažili pěkně dlouho. Největší škola života ale začala ve chvíli, kdy se začaly ztrácet věci. Všechno, co holky zajímalo, si někam odnesly. Že si všechno nosily na mou část postele, jsem zjistila po pár nocích neklidného spánku, kdy se mi zdávalo o ležení v písku. Doteď nechápu, jak jsem mohla spát na čtyřech propiskách, stužkách, gumičkách a flash disku. Co spát, jak jsem to vůbec přežila!

Po dalších měsících jsme si zvykli, že si kočky nosí poklady do ložnice a rovnou jsme je tam i hledali. Jednou jsme ale něco nenašli. A to docela silný magnet. Orosila jsem se a ptala se tehdejšího manžela, co budeme dělat, jestli to některá z nich snědla. Exmanžel byl a je praktický fyzik a podle toho to vypadalo.

„Já vezmu buzolu, ty kočku a uvidíme, jestli bude buzola ke kočce přiložená stáčet střelku…“ řekl mi klidně.

„A co když bude stáčet střelku…?“ ptala jsem se já.

„Tak jsme v kélu,“ odpověděl mi.

Buzola se naštěstí ani u Vločky a ani u Saze nehla a magnet jsme našli o dva dny později pod gaučem.

Nejvíc věcí si schovávala vždycky Sazinka, ale Vločka byla víc akční typ. Podle toho i teď vypadá. Jako maratonec. Samý sval a šlacha a taky miluje vyvýšená místa. Její skoky na police jsme vždy obdivovali a nechápu, jak dokáže nic neposhazovat, ale naopak ještě u toho vypadá elegantně. Oproti tomu Sazinka je hrom do police. Protože jsem ke svým zvířatům značně nekritická, myslím si, že za to může původní majitelka. Obě holky jsou totiž zachráněné od paní, co se jich chtěla zbavit, a bůhví, jestli jí Sazinka někdy někam nespadla (na hlavu, to by odpovídalo). Sazinka prostě shodí, co vidí, a o eleganci se nedá mluvit. Její výskoky by se hodily spíš do grotesky. Co ale nemá v pohybu, to má v trpělivosti. První se smířila s přineseným kocourem Plámou, první mi odpustila, když jsem si našla partnera se psem, a při dalším kocourovi už ani nehla brvou (asi si říká, že může být i hůř).

Saze i Vločka jsou naše skoro pětileté dámy, obě naprosto úžasné a rozumné. Dokázaly se vyrovnat se všemi změnami a já mám být na co hrdá. Stejně jako jsem na zbytek svojí smečky.


Saze
Saze


Vločka
Vločka


Příště vzpomínka, jak jsem se rozhodla dotáhnout z útulku napůl oholeného kocourka Plámu...


Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+





5 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

Reda
KocouřákReda  Datum26. listopadu 2015 17:14

Také se moc těším na pokračování :-)

HaniK
KocouřákHaniK  Datum26. listopadu 2015 13:38

Děkuji za pěkně přivítání. :-)

Jinak na různé obměny jmen jsem expert. Vločka Vločinda, Saze je občas Stáza, Plamínek je Plameňák a Flíček je Flekouš..... :-D Na maminku přítele ale nemám, ta říká fence Ebby "Pipino". :-D

monyna76
Kocouřákmonyna76  Datum26. listopadu 2015 8:49

Hani, pěkné čtení. Sazinka je úplně jak náš Fíla, myslím vzhledově. Jako dítě jsem měla vždy jednu kočku a s malou jsme si pořídili dvě.Ke kocourovi ještě kočičku.Povahově jsou také dost jiní.Mě třeba překvapilo, že když jsem jí začala mazlit jako Filípka, tzn, na místech, kde se Filip tetelí blahem, Megí se chladně zvedla a odešla, jako,že nuda :-D. Těším se na pokračování :-)

Karla z Končin
KocouřákKarla z Končin  Datum26. listopadu 2015 8:43

Moc pěkné povídání a moc pěkné fotky.
Těším se na pokračování :-)

gwen
Kocouřákgwen  Datum26. listopadu 2015 7:15

Hani, vítejte na MK....
Představení smečky je velmi čtivé a Vojta( můj syn) řiká, že se mu líbí pojmenování Vločinda..o))

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Nejčtenější

1
RSS kanály (22x)
2
Jak se naše DNŽ dobrala morálního zadostiučinění, ... (13x)

Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?

Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?

Registrujte se!

Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2021

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top