
Tak jsem si tak přemýšlel, protože když je kocour nabaštěný a spokojený a to já většinou jsem, má spoustu času na přemýšlení. No a jak jsem si tak přemýšlel, došel jsem k závěru, že mnohem lepší než zima je jaro. No a ono to jaro právě přišlo, všímáte si?
Chtěl jsem k „naší“ paní doktorce Drozdové, co má stejného kocoura jako jsem já, ale tam bylo plno. Když jsem to viděl, zapřel jsem se tlapkami v bedně a mamina mě nemohla vyndat. Vzala mě proto silou a já jí trošku drápnul. Jako výstrahu. Nedbala. Vyndala mě na stůl, ten cizí doktor mi foukal do kožicha a hladil mě proti srsti. “Mňáá, chci pryč!“ křikl jsem a seknul jsem po něm. Rychle mě šupla do přepravky a šla hledat, kde máme klec. Když jsem byl v kleci, tak jsem se trošku uklidnil, ale zase mi vadilo, že Hanička vedle pobrekává, asi chtěla ke mně, ale maminka to tentokrát nedovolila, protože bych jí mohl třeba trošku šidit a to se prý na výstavě nesmí.
Strašně smutná panička v domnění, že jsem diskvalifikováni, mě odnesla do klece, sedla si a ošetřovala si prokousnutou ruku.
Probudil jsem se zrovna, když se vracela maminka s Hankou a usmívala se. Říkala, že Haničku posuzovala moc hodná paní a že jí moc chválila a dostala V1 a má chovnost. Jak chovnost? Copak se do dneška málo chovala? Někdy se mi zdá, že víc než já! Potom jsem to pochopil, protože si tam povídali, že už koncem dubna, až bude Hanině rok, může mít se mnou mimina. Ale se mnou!! Slyšíte, vy cizí kocouři? Hanička je moje, jen moje!
Dostal jsem něco ke svačině, byly to moje oblíbené granulky na zuby, dokonce i novou stříbrnou mističku maminka koupila a taky myš, co píská jako ptáček. Chvíli jsem po ní šel, ale když jsem zjistil, že je hadrová, dost mě to naštvalo. Já přeci nebudu kousat do látkové myši, doma si chytím živou. Návštěvníci chodili, někteří se divili, jak jsem velký, jiní zase obdivovali můj kožich, nejvíc jsem se líbil malým klukům, ti říkali „Ty jo“ a „to je obr“ a tak. Holčičkám se zase líbila Hanka, protože je malá a celý den vzorně ležela. A potom už byl večer a maminka nás sbalila a jeli jsme domů. Byl jsem rád, a ani jsem netušil, že druhý den jedeme znovu.
Ale v neděli to už bylo lepší. Protože jsem se v sobotu zase tak „vyznamenal“, tak mě na druhý den omluvili ze soutěže a já si pěkně celý den ležel a předváděl se. Dokonce jsem ani nikoho nepoškrabal ani nepokousal, vždyť mi už o nic nešlo. Soutěžila jen Hanka, dostala druhý CAC a pan posuzovatel Eric Reijers jí zase chválil, měl radost, že je na výstavě nějaká červená kočička a říkal, že je dobře živená. Ona nás při jídle maminka pořád hlídá, protože já Haně kradu. Mám nejraději rosolovou šťávičku a na ní potom zůstanou suché kousky, tak to se prý nesmí, tak mami hlídkuje.
Po té příjemné návštěvě jsme dostali jednu bezva hračku, a to vám povím, to byla mela. Koupili nám taštičky se suchým kozlíkem lékařským. To je rostlina, kterou kočičky milují. Je to jako pro lidi čokoláda a zmrzlina a nejlepší oběd od babičky dohromady. Je to prostě BLAHO! Celá naše řada klecí „zešílela“. Já ten pytlíček kousal, drápal, válel se po něm, to samé dělala vedle Hanka a vedle mainský kocour a ještě vedle dvě norské kočky. Prostě davové kočičí šílenství. Pytlíčky vezla maminka domů úplně promočené a i doma nám to teď voní kozlíkem.
Musím se ještě zmínit o maminčině ruce. Byla oteklá, nehýbala se nijak moc dobře a zase se mi prý podařilo trefit zubem šlachu. Mrzí mě to, to mi věřte, ale co se dá dělat? Jsem ŠELMA! Ale už se to zahojilo a zase mě panička tou utrápenou rukou hladí. Slíbila mi, že si dáme pauzu. Výstava je prima pro lidi, sejdou se, podebatují, prohlédnou si nové kočičky, řeší různé kočičí problémy, ale samotné kočičky a kocouři jsou tam trošku mimo. Snášejí spoustu jim ne zrovna příjemných činností, jejich citlivé nosíky čichají spoustu dráždivých pachů a jejich ouška? Z rozhlasu vyvolávají, lidé hlasitě mluví, některé kočičky hubují, jiné pobrekávají. A věřte, i když vám vaše hodná maminka vysvětlí, že je to jen na chvilku, ten den je nekonečný, a když se vrátíte domů, není větší blaho.
Sdílejte! | O sdílení
![]()
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?