Kočičí deníčky

Stránka 142 z 143

28. ledna 2021 | Autor: Sněhurka (2)

Už vážím 3,7 kg

Už vážím 3,7 kgTo jsem macíček, co? Tolik jsem prý ještě nikdy neměla, i když vždycky v zimě je ze mne baculinka. (Obvykle 3,5 kg.) To je proto, že když je venku sníh, tak ani nevytáhnu pacinky. To jen, když mi jde panička vyčistit záchůdek, tak já se postavím na hranici sucha a sněhu (viz fotografii) a opatrně pacinkou zkusím, zda je stále tak studený a mokrý, jak si ho pamatuji, a když zjistím, že se nezměnil, honem zahučím zase zpátky domů! Jo, od jara až do zimy, to jsem venku téměř pořád, a proto v tu dobu jsem hubená! No nedivte se, mám na starosti celý náš pozemek a pozemky všech sousedů, protože jsem jediná kočka v celém okolí! Sice někteří sousedé mají psy, ale znáte to, v lovení myší se ...
27. ledna 2021 | Autor: Ríša

Náš den

Náš denAhoj kočičáci, jak trávíte celé dny? U nás jsou všechny víceméně podobné, protože v ty všední páníčci mizí do práce a do školky a o víkendu zase na různé výlety a procházky. O těch víkendových dnech ale máme o něco víc hraní a mazlení, což je paráda, no bohužel taky víc různého česání, stříhání drápků, čištění uší a tak, což zase až taková paráda není. Každé ráno jsme vpuštěni do ložnice, abychom si užili teplo postele. Já si jdu povrnět k paničce na její hruď a pak jí zalezu pod peřinu k nohám. Trošku ji kousnu do lýtka, aby mi udělala místo a pak ještě i do stehna, aby mi ho udělala ještě víc. No, nenechá mě ležet dlouho, pak už se vstává a větrá. To se všichni tři nahrneme k otevřenému ...
6. ledna 2021 | Autor: Sněhurka (2)

Tak jsem se po dlouhé době opravdu od srdce zasmála!

Tak jsem se po dlouhé době opravdu od srdce zasmála!Jak už jsem několikrát psala, panička mi stále klade na srdce, abych netahala domů myšky! A někdy dost důrazně se spoustou otravných blábolů, takže já jsem z nich tak vyčerpaná, že ty svoje úlovky nechávám raději přede dveřmi. JSEM PROSTĚ VZORNÁ! A tak mě opravdu rozveselilo, když mojí paničku navštívila její oblíbená sousedka ze zdola z vesnice a to zrovna v té době, kdy jsem já dělala bobánka, což je prý cítit, takže panička s ohledem na návštěvu OTEVŘELA TY TERASOVÉ DVEŘE A NECHALA VĚTRAT! No a zakecala se, a protože já jsem se nudila, odešla jsem do pokoje, o němž si panička myslí, že je její, do postele, o níž si bláhově myslí totéž - SPINKAT! Takže dveře zůstaly nestřežené. Když ...
31. prosince 2020 | Autor: Snížek (3)

Jak jsem se ztratil....

Jak jsem se ztratil....Mňouk vespolek kočkouší kámoší! Jak jste prožili to bláznivé stromkově ozdobené období? My poměrně dobře – stromeček nám byl postaven na dosah, slaměné ozdoby jsme měli permanentně k dispozici, takže je máme všude po zemi, pod skříněmi, na záchodě, pod postelí… no prostě všude, jen ne tam, co by údajně měly být. No pochopili jsme, že vánoční zdobení bytu je jen a pouze pro naše potěšení a náležitě si to užíváme. Taky jak už jsem si vám tu stěžoval, dvounožka se rozhodla pořídit nám dalšího kámoše, a to rovnou psího! Tak si přivedla – pětiletou pitbulku, adoptovanou prý stejně, jako jsem já, Méďa a Kulička. Jmenuje se Connie, ale říkají jí „Koníková“ apod. No, o vzhledu koně jsem měl přeci ...
23. prosince 2020 | Autor: Willard

Jak jsem to měl s mládětem těžký

Jak jsem to měl s mládětem těžký„Pojď ke mně, zlatíčko, dostaneš mlíčko!“ volala na mě dvounohá z ložnice. Zrovna jsem chrupkal na polštáři, ale protože jsem vážně zlatíčko, protáhnul jsem se a šel vstříc svačince. Jak jsem tak kráčel ke dveřím, dvounohá svou nabídku ještě rozšířila: „Vydrž, miláčku, dám ti ještě kapičky proti prdíkům.“ Dost mě to vzalo. Myslel jsem si, že můj názor na veškerý kapičky, tabletky a prášečky je v týhle domácnosti dostatečně známej. Do ložnice jsem tudíž vkročil ve stavu nejvyšší obezřetnosti a ocasem jsem máchal do stran, připraven zakročit proti komukoli, kdo by mi chtěl rvát jakýkoli medikamenty do chřtánu. Naštěstí to nebylo potřeba. Dvounohá ve svý senilitě na nabídku učiněnou hodnému ...
21. prosince 2020 | Autor: Ríša

Jak mi moje panička říká

Jak mi moje panička říkáAhoj kočičáci, musím si vám postěžovat na to, jak mě někdy nazývá moje panička. Dneska na mě křičela „ty ryšavá potvoro“, včera jsem byl „malej šmejd“ a předevčírem dokonce „příšera jedna nevychovaná“. Je pravda, že jsem ji možná trošku naštval tím, jak jsem rozcupoval na kousky štolu, která byla připravená na vánoční besídku do školky. Neměla ji ale nechávat na kuchyňské lince, no ne? Za více než rok soužití ve společné domácnosti pořád ještě nepochopila, že to, co neuklidí, je přece moje. A ona si pořád bláhově myslí, že je to její. Třeba ta uvařená brambora, co včera zbyla v hrnci, byla taky moje. Prý měla za to, že kočky brambory nebaští. Anebo ty vánoční perníčky na těch ...
12. prosince 2020 | Autor: Sněhurka (2)

Konečně je u nás klid!

Konečně je u nás klid!Já vím, že to zní divně - je před Vánoci a u nás je klid. No jo, jenže je to pravda! Panička už na zahradě dělat nemůže, protože zem je zmrzlá, a tak je většinou doma a já si k ní mohu jít lehnout, kdy chci, a KDYŽ UŽ LEŽÍM, TAK SE NEHNU!!! Na nějaké řeči, že by se potřebovala jít převléknout nebo něco udělat, vůbec nereaguji a shodit mě z klína si panička netroufne - to by si taky mohla zkusit! Pak by marně žebrala o mojí pozornost hodně dlouho. A protože to ví, tak mě poctivě hladí a šeptá mi, jaká jsem krásná, sladká, chytrá a hřejivá kočička, a někdy ji tedy nechám, aby mi připravila papáníčko, a při tom může udělat i něco jiného – ovšem - pokud to netrvá moc dlouho!!! U nás je ...
1. prosince 2020 | Autor: Matěj (4)

Jak jsem musel ve svém teritoriu přivítat tři zrzavá mláďata

Jak jsem musel ve svém teritoriu přivítat tři zrzavá mláďataProcházel jsem se venku a nic jsem nedělal. Běhal jsem po střeše a sem tam kontroloval myší díry okolo domu. Najednou jsem uslyšel, že na příjezdové cestě zastavilo nějaké auto. Panička vyšla ven a z auta vystoupila nějaká cizí dvounohá. V ruce nesla přepravku a položila ji k hlavním dveřím. Jedním rychlým, ladným pohybem jsem vyskočil na sokl omrknout, co se to tam jakože děje. Podíval jsem se do přepravky a pořádně jsem se lekl, byli tam aspoň tři páry očí! Rychle jsem vycouval. Panička otevřela přepravku. Ven se vykulila tři zrzavá mláďata a začala se rozhlížet. Tak to ne! Zrzaví nájezdníci kulili oči na MŮJ dům, na MOJI střechu, na MOJE teritorium! Naježil jsem se a dal jsem se na ...
30. listopadu 2020 | Autor: Matěj (4)

Malá myška, velký rozruch

Malá myška, velký rozruchTak jsem se jednou venku potichu plížil za myší a pak... Skok. Mám ji! Taková krásná, rychlá, ale já jsem rychlejší! Ta se bude paničkám líbit. Nemá chybu! Dveře od domu byly otevřené, jen vejít a pochlubit se... Rozhlédl jsem se, menší panička seděla na pohovce a zase měla v packách tu malou, hranatou, svítící věc. Větší panička stála u kuchyně. Vběhl jsem do kuchyně, větší panička už uviděla myšičku, kterou jsem hrdě nesl ukázat menší paničce. Panička začala křičet a hned byla na jednom z pro mě zapovězených míst: na stole. Menší panička upustila tu svítící věc. Já jsem zalezl pod stolek a čekal jsem chválu, možná i odměnu. Ale to ona ne, místo toho mě chytla pod bříškem a ...
30. listopadu 2020 | Autor: Matěj (4)

Matějovi chybí bratr

Matějovi chybí bratrMatěj a jeho bratr Darren byli moji druzí kocouři. Byli bratři, nerozluční kamarádi. Fotka tady to dokládá. Darren byl trošku větší než Matěj, ale měl svého malého brášku moc rád. Spali spolu na židli a vyskakovali na sebe zpoza keřů, když to byly ještě malé huňaté kuličky. Ale jednou vyrazili Darren s Matějem ven, jak se obvykle toulali skoro každou noc. Matěj se pak ráno vrátil bez Darrena. Darren se pak už neukázal. Matěj potom dlouhou dobu trávil noci s námi doma. Potom vždycky chodil ven tak na půl hodiny a pak se zase vracel. Docela dlouho mu trvalo, než zase začal trávit noci venku a vracet se ve tři ráno na jídlo. Docela dlouho jsem si říkala, že se Darren třeba odstěhoval, nebo se z ...
26. listopadu 2020 | Autor: Willard

Jak to všechno zbylo zase na mě

Jak to všechno zbylo zase na měJistě si taky vzpomínáte, jak na jaře někdo moudrej rozhodnul, že dvounožci nesmí chodit ven, a když, tak jenom s náhubkem. Mám s podobnýma opatřeníma spoustu zkušeností, takže mi bylo jasný, že dvounožci venku lovili ptáčky, prali se na ulici nebo kadili do květinových záhonů. Na rozdíl od nich jsem já ale tvor inteligentní a umím se z podobné svízele rychle dostat. Stačí škubat křesla, až mi zůstávají nitky mezi drápama, a zákaz vycházení se rychle změní na zákaz vcházení, doplněný často ještě laskavým doporučením „Nechoď mi na oči!“. Dvounožci ale podobné metody neznají, a tak zůstali zavření dost dlouho. Dvounohej si v tý době udělal z mýho obývacího pokoje pracovnu, dvounohá si zas ...
24. listopadu 2020 | Autor: Sněhurka (2)

No, nevím!

No, nevím!Když už panička splatila tu největší půjčku, začala mi kupovat různé paštičky a konzervičky. Dříve jsem dostávala jen granulky, tedy ne pořád - kdykoliv panička vařila masíčko, dostala jsem pokaždé kousky syrového (ona hodně koření a to její vařené masíčko mi tím pádem nechutná!) Takže. Když ona a kluci měli masíčko, já jsem ho dostala také, ale nyní jej mám každý den a panička udělala jednu příšernou hloupost a to tu, že mi zkusila dát kromě mého oblíbeného další značky. A to se se zlou potázala. Ona také uvěří každé pitomosti, a protože někde četla, že my, micinky, máme rády ryby, koupila mi je. Dokonce lososa: NO FUJ! Sama takovou hnusotu nejí, ale mně jí nandala na mističku a ...
15. listopadu 2020 | Autor: Willard

Jak jsem si ochočil novýho dvounožce

Jak jsem si ochočil novýho dvounožceDlouho jsem do deníku nic nenaškrábnul a vy si jistě říkáte: jak se má ten chudáček kocourek? Nestalo se mu něco strašnýho? Netýrají ho? Týrají! Život mi ztrpčuje hlavně Elsa, která mi klíďánko zabírá pelech, kdy se jí zlíbí, a někdy se z něj ani nenechá vyhodit. Týraný jsem děsivě, víc než deset svačinek denně z dvounohejch nevymámim, a kdybych se občas nedodlábnul čerstvýma myškama na svým venkovským letním sídle, byl by se mnou už jistě ámen. Abych to ale vzal popořadě. Před rokem a půl začala moje dvounohá vodit ke mně domů cizího dvounožce. Elsa zavětřila nebezpečí jako vždycky, když vidí někoho o dvou nohách, ale já jsem moudře vyčkával, co jako bude. Dvounožec se vyskytoval ...
11. listopadu 2020 | Autor: Snížek (3)

Tak to máme za sebou, aneb zprávy z nového domova…

Tak to máme za sebou, aneb zprávy z nového domova…Mňouk kočkouši a dvojnožci a dvojnožky! Hlásí se vám zase Snížek s celou partou – tentokrát už z nového domova! Slíbil jsem, že se podělím o to, jak to proběhlo, jak jsme to zvládli, jak si zvykáme a tak. To abych začal od začátku – nejdřív to začalo pomalu – občas nějaká krabice, kterou nám odmítla dvounožka dát na hraní, plnila to různými věcmi ze skříní a my jsme jí vydatně pomáhali. Otevřela krabici, vyndala některého z nás, otevřela skříň, z police vyndala dalšího z nás, vyndala něco ze skříně, než to dala do krabice, vyhnala odtamtud opět některého z nás… a tak to pokračovalo několik dní. Vždycky ty krabice odnesla, byla pár hodin pryč, pak se zase vrátila. To ještě šlo. Když nám ...
6. listopadu 2020 | Autor: Sněhurka (2)

Tak konečně!

Tak konečně!Konečně je ten plot natřený! Bylo to hotové martyrium, panička ho několikrát opravovala, což odnášel hlavně můj kožíšek. No, ale konec dobrý, všechno dobré! Letošní rok nám štěstí moc nepřeje! Je vidět, že ty kecy o šťastných číslech jsou opravdu jen kecy, protože paniččino šťastné číslo má být 4 a rok 2020 je v součtu 4 a podívejte se na to, od začátku roku nás stíhá jedna nepříjemnost za druhou! Začalo to tím dlouhým maroděním na jaře, pokračovalo vleklým a pracným likvidováním vysoko vzrostlého plevele a pokračovalo tím NEKONEČNÝM natíráním plotu! Ne, že by panička byla tak levá, ale kvůli dešti! (To už naštěstí skončilo.) Jenže jí ještě zbývá dotřít zrcadlo (poslední) do koupelny a to ...
18. října 2020 | Autor: Sněhurka (2)

Jak jsem se stala z černobílé kočičky trojbarevnou!

Jak jsem se stala z černobílé kočičky trojbarevnou!Ne, že by moje panička už nevěděla roupama co dělat a obarvila by mne, tak to nebylo: panička jen musela KONEČNĚ natřít náš plot, a protože mi nedokáže srozumitelně vysvětlit, že čerstvě natřeným plotem nemohu prolézat, a protože se nám k baráku černá ani bílá barva plotu nehodí, natírala jej hnědou: no, takže jak jsem tím čerstvě natřeným plotem prolejzala, obarvila jsem si krček a zádíčka nahoře na hnědo! Copak, na zádíčkách to tak nevadilo, ta mám černá, ale ten můj sněhobílý krček s hnědými fleky řval už na dálku! Ne, že bych přestala být fešandou, podívejte se na různobarevné kočičky a jaké jsou to krasavice! Jenže tahle barva je z těch, co když zaschnou, nejdou dolů, a panička měla ...
22. září 2020 | Autor: Sněhurka (2)

Asi jsem to přehnala!

Asi jsem to přehnala!Asi jsem to přehnala s tím výběrem toho nejčilejšího myšího plemeníka: to, že panička na ně nadává, mně nevadí, to ona dělá často, ale to, že i já vidím, že se zahrada najednou začíná podobat ementálskému sýru, mne silně zneklidňuje! Ten mnou donesený myšák se asi zdejším myším dámám neobvykle líbí, neboť tolik děr, jako je jich na naší zahradě letos, jsme tu nikdy neměli! Je mi jasné, že to je díky tomu myšákovi a že je tu zřejmě i spousta myší, tolik, kolik jich tu nikdy dříve nebylo! Panička vrčí a vždycky, když si chytnu nějakou myšku a hraji si s ní, tak mne nabádá k vraždění! Opravdu ji nechápu - když honím a zakusuji ptáčky, tak to se paničce také nelíbí - čert aby se v těch ...
14. září 2020 | Autor: Snížek (3)

Jde nám to spolu...

Jde nám to spolu...Mňouk všem po delší odmlce, hlásí se Vám Snížek s celou kočkouší partou! Říkal jsem si párkrát, co bych vám tak škrábnul, ale nic převratného se nedělo, co by stálo za zaznamenání. Pořád tomu všemu šéfuju, občas někoho proženu, občas lítají chlupy… no nic, co byste neznali, no né? Taky jsem si stihnul střihnout jednu delší nemoc – 2 týdny antibiotik, ale nakonec jsem se z toho vykřesal a je mi zase dobře. I když ta v bílém plášti vyhrožovala něco o případném dalším vyšetření, pokud by se to opakovalo. Tak to radši neopakuju! No, všehožrout Ajdík sežere jednou snad i sedláka s trakařem a fůru s jetelem, prej je pořád ještě ve vývinu! No to teda nevím, už je větší než já, tak mám 100 chutí ...
31. července 2020 | Autor: Sněhurka (2)

Myšák se opravdu snaží!

Myšák se opravdu snaží!Ten myšák, kterého jsem si přinesla na vylepšení genetického fondu zdejší zahradní populace, se opravdu snaží! Byl to zřejmě nejoprsklejší jedinec z celé vesnice, neboť panička vrčí, že celou dobu, co zde žijeme, bylo sice na zahradě plno děr, ale živou myš panička ANI JEDNOU nezahlédla, kromě těch, které jsem si JÁ přinesla domů. A potom už viděla jen tu spoustu mrtvolek, jimiž jsem jí dokazovala, jaká já jsem zdatná lovkyně! No jo, jenže, ten plemeník, kterého jsem sem dovlekla, má zřejmě nějaké zvlášť oprsklé geny, které předal svým potomkům, protože tento týden už panička zahlédla kolem domku myši dvě!!! A to víte, na tohle nemají DNŽ nervy! Panička to vyprávěla i Martinovi, když ...
3. července 2020 | Autor: Sněhurka (2)

Vylepšuji genetický fond!

Vylepšuji genetický fond!Ne, nás kočiček - my to ani nepotřebujeme - jsme dokonalé! Ale myší na naší zahradě! Jak jsem již psala, letošní zimu jsem vůbec nepřestala lovit a ten strach, který jsem měla o to, zda budu mít vůbec nadále co chytat, se jeví jako oprávněný! Myší je tu znatelně méně a zdálo se mi, že jsou tou stále se zužující možností výběru partnera už značně zdegenerované, tudíž jsem se vypravila dolů do vsi a přinesla jsem na vylepšení jejich genofondu nového - samozřejmě živého myšáka. No jo - jenže panička mě při tom zase nachytala! Viděla mě, jak přecházím silnici s ním v tlamičce a protože se stále ještě vrtěl, věděla, že je živý. Asi proto nezačala ječet - bála se, že by běžel k ní, jen honem ...

Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek. Kdyby něco nefungovalo, e-mňauněte!

Kocouřova veterinární poradna

Škrabadlo
Vše, co se děje na Modrém kocouřovi.cz

Anketa:
Jak často čistíte kočkám záchůdek?

Novinky 7. 11. 2023

Schváleny nové stránky ve Zlaté knize koček. Nejnovější je Dulcynea EGREGIUS*PL.