30. srpna 2009  |  Mourek Šafaříkovic  |  1 025 480 174x / 1x

To byl boj!!!

Kočičáci, to jste měli vidět! Já jsem se pral! Jako lev. Musím přiznat, že mi bráška pomohl, ale jenom trošičku.
Ale abych to vzal pěkně po pořádku. Byl pěkný večer, jako vždy přišla panička ven, dala nám do mističek granulky, čistou vodičku, vzala si nás na klín a mazlilo se. Potom nás panička donesla k mističkám a my papali a panička šla domů.
Když jsme s bráškou dopapali, šli jsme na pravidelnou večerní obchůzku. Zdálo se, že je všechno v pořádku, tak jsme se vrátili a šli jsme odpočívat.
Potom to ale přišlo! Najednou se tady objevil takový velký černý vetřelec. No kdyby tady jenom prošel, ale on ne, on začal volat na naší mamku! Ta ale nebyla zrovna doma, tak jsem se šel podívat, kdo jí shání. Když mne ten černý kocour uviděl, začal na mě syčet. No vážení, to jsem si nemohl nechat líbit! V tu chvíli tam přiběhl i bráška, no a to potom začala teprve pořádná mela!! Najednou se nad námi otevřela taková věc, dvounožci tomu říkají „okno“, a panička na nás začala křičet, já s bráškou jsme se nelekli, zato černý vetřelec začal utíkat, jako by mu hořelo za ocasem.
Bráškovi se nic nestalo, zato mě bolela pacička, jak jsem po něm sekl. Naštěstí jenom dva dny. Teď už zase běhám, jak o závod.

Bojovníkům zdar!!

Sdílejte!  |  O sdílení

Minda  5. září 2009 10:12

Mourku, ty jsi ale bojovník!Doufám,že jste toho černého vetřelce moc nezmasakrovali :-))