12. července 2005  |  Ozzy (Cyril of Pumelia Garden)  |  1 025 480 135x / 1x

Vánoce a "mamčina" rodina

Krásný sluníčkový den,
je to už sice dávno, byl jsem ještě malý kotě. Naši se domů vraceli s balíčkami. Mamka se vždycky zavřela do pokoje, kam jsem ji pod nohama stejně proběhl :o) Mašličky, spousty papírů, tkaniček a igeliťáků... no prostě to byl pro mě ráj :o)
Další věc, která mě velice mile překvapila, byla plná miska přemraženýho libovounkýho hovězího masíčka... mňam, kterou jsem jednoho večera dostal. Pak mě taťka s mamkou vzali ke stromečku, kde jsem si mohl rozbalit svoje myšky, který mi prý přinesl nějaký Ježíšek nebo co:o)
A druhý den to začalo.... Moji člověci mě ulovili, dali mi obojek, šoupli mě do přepravky, a že prej jedu s mamkou domů a za Eliškou (to je slečna cotonka). Ve vlaku se mi vůbec nelíbilo a ječel jsem z Prahy až do Chlumce, kde jsem byl tak unavenej, že jsem usnul. V Hradci jsem už ale byl plný elánu, a tak jsem mamčinýmu taťkovi v autě všechno dopodrobna musel povědět, i když jsem ho viděl poprvé v životě:o) Když potom otevřeli dveře tam, kde tomu říkali doma, protože moje doma je tam, kde mám pelíšek:o) vyběhla taková divná bílá chlupatá koule a prej HAF... Mamka si nás vzala oba na klín a řekla Elince, že na mě musí být hodná, že prej jsem malej, a mě řekla, že Elinku nesmím zlobit. Co myslíte, jakej to asi mělo účinek, sem tam jsem hafušce jednu seknul a prsknul na ni, protože ona, i když jí jsou 2 roky si strašně ráda hraje a provokuje mě. Eliška je podle mamky trubka a nechá si všechno ode mě líbit a já toho zneužívám do teď :o) Pochopíte, ale přeci, že jsem jí musel ukázat, kdo je u ní doma pánem:o) Teď jsme velký kamarádi, honíme se, hrajeme si, ale i se dělíme o pelíšek a misku... jen mě štve, že pejsinka nemusí mít na sobě vodítko a může kamkoliv.
Ale abych se vrátil zpátky do času Vánoc...
Odpoledne (po cupování dalších papírů a mašliček) mi mamina řekla, ať jsem hodnej, že za chvilku přijede, že se jede jen podívat na nějaký hafany ke kamarádovi. Já, dle svého svědomí a vědomí byl hodnej, prostě jsem jen zkoušel to, co doma nemůžu. Když mamča dorazila a zeptala se svojí mamky, jestli jsem byl hodnej, dozvěděla se, že jsem šplhal po záclonách až ke garnýži, že jsem okousal ibišek, úplně zblajznul Elí konzervu z misky a navíc (omlouvám se, ale musím to napsat, jak mi tlamička narostla) jsem štípnul na lince poměrně velkej smaženej kuřecí řízeček - to byla dobrota - a celej jsem ho, fakt to musím napsat, sežral :o)) Měl jsem prej podle maminy pěkně napucaný bříško :o) Jen musím podotknout, že když jsme se vraceli za taťkou domů ve vlaku, už jsem byl hodnej kocourek :o)

Sdílejte!  |  O sdílení