Závislost
Moje panička mi řekla, že díky mně pochopila, co je to závislost!
Když je nyní většinou teplo, já se již tolik nedržím doma, ale probíhám nejen naší a přilehlými zahradami, navíc se občas zatoulám i dolů do vesnice.
Takže v noci, když mě panička volá k spánku, chvíli mi to trvá, než se vrátím. Většinou dorazím do doby, než se panička umyje a převlékne. Než zaleze do pelechu, jde se po mně naposled podívat, potom už jde spát, i když, jak jsem už psala, čeká na mě stejně, jen nechodí otvírat tak často, pouze když se probudí. No a tůhle, jsem zrovna nějak neměla čas se hned vrátit, to víte, je jaro! A dokonce jsem se zapomněla vrátit tu noc úplně! A poněkud jsem si prodloužila i ráno, no, co budu povídat, vrátila jsem se až večer! A panička už byla celá ubrečená, že mě někdo ukradl, nebo zajel! Jako bych přes tu silnici nechodila několikrát denně, a neukradl by mě nikdo, mám přece ten oboječek, takže je vidět, že mám rodinu.
No, co vám mám povídat, musela jsem se jí otírat o nohy a natahovat k ní tlapičky hodně dlouho, než se uklidnila!
Takže panička sice nekouří, ani MOC nepije, na braní drog není dost blbá, ale na mě si závislost vypěstovala - jak řemen! Takhle prý vyváděla, když se jednou Martínek vrátil pozdě ze školy, protože MUSEL doprovodit jednu holčičku domů a poněkud se zakecali!
Tak se teď snažím vracet se domů pravidelně po půlnoci, protože, kdyby jí konečně definitivně přeskočilo, kdo by mi hladil kožíšek, dával mi dobroučké papáníčko, chránil mě před špatným počasím a vrněl na mě, jaká jsem kouzelná kočička?
Takže: kočičky a kočičáci, i když nás naše obsluha hýčká, my musíme také trochu hýčkat je a hlavně musíme trochu poslouchat! Ne moc, aby nezvlčili, ale trochu ano, aby nešíleli při každém našem náhodném zatoulání, jako ta moje panička!
Tak papa. Sněhurka.
| O sdílení
viera 
14. června 2019 6:47
tej zavislosti verím.....pozname..ked večer každych desať minut vyhukujem pred dverami na Cililing.a nezaspim kym nepride..a ona madam ,jednoducho ked sa jej urači čaka na otvorenie dveri na zahradnej hojdačke..leháro ..a ja nervy
Ludmila Vostrá 8. června 2019 15:21
Děkujeme za pochopení-obě!!!!!
A to s tou strakou je úžasné. Já tomu věřím! Co my víme o mezidruhové zvířecí komunikaci, že?
Ája0804 8. června 2019 13:17
Fousek za mlada také vyrážel na noční. Po několika rvačkách jsme mu je zatrhli. Teď už se mu málokdy podaří, že večer foukne a přijde až ráno (naposledy minulý týden). Vyšilování, kde je, ale dobře znám... a paničce se Sněhurko, vůbec nedivím.
Čikiján 7. června 2019 14:43
Míšo, kočičí mobil by byl bezva. Když byli dvounožci na celodenním výletě (poprvé, co mě mají), tak sousedka taky dostala sáhodlouhý výklad, co má dělat a jak se o mě postarat.
marcelab 7. června 2019 14:18
Tohle moc dobře známe. Naše panička, když nás dlouho nevidí, už vyšiluje. A když je bez nás v Praze, volá sousedku, jestli jsme byli vidět a tak. Kdyby se prý nestyděla, volala by ji denně. Prý je škoda, že ještě nebyl vynalezen kočičí mobil.
Maud 6. června 2019 19:49
Sněhurko, máš tu DNŽ pěkně kolem tlapky obtočenou. :-)))
Čikiján 6. června 2019 16:43
A jednou jsem do toho potoka opravdu spadl a přišel jsem celej mokrej kromě hlavy. No to bylo doma pozdvižení.....!!!!!
Zden Ča 6. června 2019 16:26
Sněhurko jsi šikovná, že se vrátíš v pořádku ♥️ Na kocoury se vyprdni. Na jaře toho naslibují a pak ani kapsičku nedonesou 😂
Čikiján 6. června 2019 16:21
Moji dvounožci jsou na mě taky závislí. Dvakrát se mi podařlo nepřijít na noc domů a ti vyšilovali. Pravda, byl jsem ještě malé kotě, za domem je řeka, naproti potok, tak se moc báli, abych se, nezkušenej, neutopil.
micouša 6. června 2019 14:41
Teda Sněhurko, ty jsi taková moudrá kočička, že víš, že se panička nemá trápit aby nezešílela ☺
To moje předchozí kočička Basťulka zase měla fígl, že když se chtěla vrátit v létě z noční couračky s kocourama domů, a já jsem zrovna spala, tak si normálně ze zahrady, která byla na opačné straně domu než jsem měla pokoj, poslala straku (ano, myslím toho černobílého ptáka), která usedla na větev stromu před mým otevřeným oknem a jala se řvát tak dlouho, až mě vzbudila. Možná to vypadá, jako že jsem si to namlouvala, ale potom ať mi někdo vysvětlí, proč to ten pták vyváděl tu ve čtvrt na dvě, tu ve tři-dvacet, tu ve třičtvrtě na jednu - všechno podotýkám nočně-ranní hodiny. A vždycky když jsem se následkem toho stračího řvaní vzbudila, a šla se podívat z okna do zahrady, tak tam Basťule seděla a mňoukla na mě, že mi to teda trvalo a ať jí jdu laskavě dolů otevřít.
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Přitlapkovat se
1 025 480 150x / 3x
