Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum23. prosince 2020  |  KočičákWillard  |  Zobrazení celkem/dnes1 257x / 2x

Jak jsem to měl s mládětem těžký

Jak jsem to měl s mládětem těžký

„Pojď ke mně, zlatíčko, dostaneš mlíčko!“ volala na mě dvounohá z ložnice. Zrovna jsem chrupkal na polštáři, ale protože jsem vážně zlatíčko, protáhnul jsem se a šel vstříc svačince. Jak jsem tak kráčel ke dveřím, dvounohá svou nabídku ještě rozšířila: „Vydrž, miláčku, dám ti ještě kapičky proti prdíkům.“ Dost mě to vzalo. Myslel jsem si, že můj názor na veškerý kapičky, tabletky a prášečky je v týhle domácnosti dostatečně známej. Do ložnice jsem tudíž vkročil ve stavu nejvyšší obezřetnosti a ocasem jsem máchal do stran, připraven zakročit proti komukoli, kdo by mi chtěl rvát jakýkoli medikamenty do chřtánu.

Naštěstí to nebylo potřeba. Dvounohá ve svý senilitě na nabídku učiněnou hodnému kocourkovi zapomněla a snažila se řečené narvat do mláděte, který si ovšem o kapičkách myslelo to samý co já a kopalo nohama, pořvávalo na dvounohou a občas ji prásklo pěstí. Zaujal jsem místo na speciálním podstavci pro kočkovité šelmy, který se pořizuje do domácností s mláďaty, aby měly šelmy vyhlídkové místo, a kterému se říká také přebalovací pult. Odtamtud jsem pozoroval dění.

Dvounožčí mládě je tvor značně nebezpečný. Dvounohá se mi sice snaží namluvit opak, ale sama se ho taky dost bojí. Pokládá ho do klece s dřevěnými mřížemi po stranách, a když usne, chodí kolem něj po špičkách, aby se nerozzuřilo a něco jí neudělalo. To dvounohej je míň opatrnej. Viděl jsem ho několikrát, jak se do klece sklonil, a když se za chvíli narovnal, viselo mu mládě na rameni a oslintávalo ho. Bylo mi úplně jasný, že mu skočilo po krku a pokouší se ho zardousit. Naštěstí ještě nemá zuby, takže dvounohej vyváznul živej.

Dvounohá zatím mládě uplácí mlíkem, ale šelma mýho kalibru pozná, že by si radši dalo krvavej steak. Několikrát se v zoufalství pokusilo uhryznout si vlastní pěst (a skoro se mu to povedlo). Jindy si do pusy nacpalo nohu chrastící žirafy a ani se neptejte, co se stalo žabákovi s rolničkou. Má štěstí, že je obojživelník. Asi vás nepřekvapí, že mládě hlídám, abych věděl, co z něj vyroste. Pochopilo, že nejváženějším tvorem v domácnosti jsem já, a sleduje mě, kdykoli se objevím na scéně.

Onehdá jsem si takhle v klídečku polehával na stole, protože z něj je prima výhled do zahrady a taky proto, že dvounohej má vůči ležení chlupatých šelem na stole předsudky, kterých se ho trpělivě snažim zbavit. Mý ušní radary sice zaregistrovaly, že se blíží dvounohá, ale jelikož je naprosto neškodná, ani to se mnou nehnulo. Dvounohá se posadila ke stolu a začala vysvětlovat, že jsem hodnej kocourek a že krásně spinkám. Užuž jsem chtěl začít vrnět, když tu mě něco drapslo za kožich na hřbetě a zavýsklo to jak raněnej kakadu. Chtěl jsem se po tom ohnat a rafnout do toho, aby bylo jasno, že takhle se na kocourečka nesahá, jenže ouha. To, co mě drapslo, byla miniaturní přední tlapka dvounožčího mimina. A jak známo, s miminama se já neperu. Loupnul jsem vyčítavě okem po dvounohý, aby si uvědomila, jak to s tou výchovou nezvládá, a pak jsem statečně držel, dokud nevyprostila můj kožich z minipěstičky. Mládě u toho radostně pořvávalo a dvounohá se mi moc omlouvala a chválila mou velkorysost a statečnost.

Mohl jsem se cítit dotčeně, ale jsem fakt formát. Na mládě jsem se vůbec nezlobil a v noci vykonal spoustu dobrých skutků v jeho prospěch. Především jsem si vzpomněl, co si myslí o kapkách. Operoval jsem přitom na nočním stolku, což bylo extrémně nebezpečný, protože se dvounohá mohla kdykoli vzbudit a začít si mou laskavou pomoc špatně vykládat. Nejdřív jsem potmě popil z hrnečku, co mi tam nachystala, a pak jsem začal s prací. Vyčuchal jsem lahvičku se zlořečenýma kapkama, doporučil jí, aby změnila místo, a na rozloučenou ji jemně pohladil tlapkou. „Buch!“ poslechla mě. „Buch!“ následovaly ji další kapky. „Buch! Kutululů!“ odebral se na vhodnější místo i vitamin D. Skočil jsem za ním a ještě mu trochu pomohl, aby se odkutálel dál. Poslal jsem za ním ještě pár dalších věcí, načež se ukázalo, že uklizený noční stolek se hodí k nočnímu odpočinku kočkovitých šelem. Začal jsem pochrupovat spánkem spravedlivých, a když byla v noci sháňka po kapkách, jenom jsem mhouřil oči a vrněl, aby všichni věděli, že jsem skromnej hoch a děkovat mi netřeba.



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







12 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

Pascha
KočičákPascha  Datum24. ledna 2021 12:55

Willarde, ty jsi tedy číslo! Už jsem myslel, že se moje mami smíchem počůrá!

Sněhurka (2)
KočičákSněhurka (2)  Datum1. ledna 2021 17:03

Willarde, chápe už panička, že to mládě řve kvůli tomu oblečku s králíčkama? Musíš na vše dohlédnout a zase napiš!

Reda
KocouřákReda  Datum31. prosince 2020 15:51

Willarde, tvůj deníček zase nemá chybu :-))))))))

Marcela Bahulová
KocouřákMarcela Bahulová  Datum29. prosince 2020 21:45

Kocourku zlatý,Ty opravdu umíš člověku zvednout náladu.Díky!

Zden Ča
KocouřákZden Ča  Datum27. prosince 2020 8:16

já se směju a směju nadherný deníček a hledat kapky na prdíky to je průser 🤣🤣🤣🤣

Ája0804
KocouřákÁja0804  Datum25. prosince 2020 10:04

Já myslela, že smíchy umřu :-)))) Tedy Willarde, ty máš hlášky :-)))) Deníček je dokonalý :-)

Maud
KocouřákMaud  Datum24. prosince 2020 20:36

Chudinka mládě! Mlíko, když by si dalo krvavej steak! Já umřu! :-))))

Ludmila Vostrá
KocouřákLudmila Vostrá  Datum24. prosince 2020 17:52

Jsem ráda, že Willard znova napsal , že ho konečně pořádně vidím a že je to krásný (nejen vtipný) kocourek!
Je paráda, jak mimčo pozorně hlídá a mimčo jak ho sleduje! Buď vítán další kočkomile!!!!!!!

snoopy
Kocouřáksnoopy  Datum24. prosince 2020 11:24

Willarde, moc krásně si to naškrábnul.

Samir
KocouřákSamir  Datum24. prosince 2020 10:14

Opět skvělý!!! Wilarde jsi super.

Filip
KocouřákFilip  Datum24. prosince 2020 9:55

"Zaujal jsem místo na speciálním podstavci pro kočkovité šelmy, který se pořizuje do domácností s mláďaty, aby měly šelmy vyhlídkové místo..." - tohle mě dostalo!

Willard je úžasnej!

petra72
Kocouřákpetra72  Datum24. prosince 2020 9:35

Willard svým deníčkem opět nezklamal, super počtení 😀

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2021

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top