Tentokrát to vyšlo

Přišlo jaro, všechno se zazelenalo a rozkvetlo, udělalo se příjemné teplíčko a tak bylo jasné, že dříve nebo později napadne kočkaře, že by se mohli opět slétnout. A jelikož Pilnému Paparazzimu nic neunikne, podařilo se mu vypátrat příslušné datum a kontaktovat kočky a kocoury. Zjistil, že jsou o sletu velmi dobře informováni a rovněž se na něj připravují. Vyhověl však jejich žádosti, aby stav příprav zůstal před dvounožci utajen. Za to se mu dostalo cti, že mohl s kočičáky absolvovat jejich paralelní slet a zpracovat z něj exkluzivní reportáž.

Po zkušenostech z loňského roku, kdy kočky, kocouři a kocouřata jeli vlakem a museli zůstat v půli cesty, protože někdo ukradl koleje, objednali si tentokrát autobus. Ten s kolejemi žádné problémy neměl, byl dostatečně prostorný a luxusně vybavený, takže každý cestou měl, na co si vzpomněl.



V družné zábavě cesta uběhla celkem rychle a ještě dříve než se setmělo, byli na parkovišti v Hluboké nad Vltavou. Tam už na ně čekali Lassy, Missy, Bubu a pan profesor Piškot Pišutka, aby je přivítali na svém území a seznámili je se svými rajóny, skrýšemi, rozhlednami, kočkodromy a jinými kočičími záležitostmi příslušejícími k anektovanému a obývanému prostoru.



Program byl připraven vskutku bohatý a vyvrcholením byla noční návštěva zámku Hluboká a přilehlých zahrad doplněná vypleněním místní kuchyně a spižírny. Za tímto účelem se početná výprava na radu přítomných mňaugentů rozdělila do několika družstev, podle hesla „Hlavně nenápadně!“ Družstvo vedené velectěným panem Bubu a nazvané „Černá XI“ máte možnost vidět (nebo nevidět?) na následujícím snímku.



Po patřičném posilnění se návštěvníci vydali do výšin cimbuří. Obdivné mručení a pochvalné pomňukování nad krásným rozhledem po celém území bylo hostitelům odměnou za připravený program a laskavou pohostinnost.



Drobný malér nastal ve chvíli, kdy se zjistilo, že na cimbuří není žádný člen družstva „Černá XI“. Z toho, že by byli až tak nenápadní, je nikdo nepodezříval, někdo měl dokonce obavy, že se ztratili. Ale díky duchaplnosti a jasnozřivosti pana profesora Pišutky byli zanedlouho nalezeni v kuchyni a dalších občerstvovnách, kde se z nich vlivem totálního přejezení stalo výhradně dolinové družstvo.

Po krátkém odpočinku a lehkém prospání v pohodlí nepřeberného množství zámeckých ložnic se hosté vydali na zpáteční cestu do svých domovů. Všem se podařilo dorazit pod heslem „Hlavně nenápadně!“ dřív, než jejich dvounožcům. Takže krásně odpočatí, vyspaní a s vyčištěnými kožíšky mohli své dvounožce přivítat s patřičným despektem a vyčinit jim, že je na noc opustili a nechali napospas nepřízni osudu. Podle posledních zpráv se ještě dnes někteří dvounožci svým čtyřnohým nadřízeným za to omlouvají.

Pro Modrého kocouře zpracoval a zapsal
Pilný Paparazzi

Sdílejte!  |  O sdílení

23 komentářů

Reklama