[nelll]

Dobrý den, já vím, že už se to řešilo vícekrát, ale potřebovala bych povzbudit. Donesla jsem včera k devítiměsíční madam Mie její pětitýdenní "nevlastní sestru" (moc mladá, já vím, ale přišla o mámu...) a Mia, jinak naprosto pohodová kočka, to zřejmě nemůže unést. Syčí, mydlí malou hlava nehlava, vrčí jak bernardýn. Snažím se ji konejšit, ale nechce se nechat ani pohladit, syčí i na mě, ačkoliv dřív byla vyloženě mazel. Malá je pořád někde v koutě, ale je udatná, taky syčí a nenechá se, zdá se mi dokonce, že z toho není nějak moc rozhozená, počká, až se velká vyřve a pak si jde v klidu hrát. Noc byla trochu divoká a dneska jsem je musela nechat samotné doma, trnu, co objevím po návratu z práce. Jsem z toho nešťastná, o malou se bojím po fyzické stránce a o Miu po psychické. Přitom jsem to udělala kvůli ní, aby nebyla sama doma, když já jsem v práci. Myslíte, že se to zlepší? Všem děkuju předem, jestli mě trochu povzbudíte.

[April]

Myslím, že se situaci za chvíli zklidní. Momentálně nejspíš Mia dává malé najevo, že ona je tu doma a ona je ta starší, takže tím vrčením a syčením si ujasňují pozice ve "smečce".
Nemusíte mít obavy, že by se doma dělo něco strašného, kočky jsou natolik chytrá stvoření, že si jdou z cesty a nevyhledávají konflikt za každou cenu (máme odzkoušeno u čtyř dospělých koček, scházejících se jednou za čas) ...
Jen holt asi bude doma teď trochu živěji a možná bude lítat trochu víc chlupů, ale za chvíli by se situace měla zklidnit

April
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[Merlin]

Souhlasím s April...u nás se to vyvíjelo podobně a taky jsme z toho měli hrůzu, protože náš kocourek na očičku nejen syčel, ale taky ji pěkně řezal...tak týden trvalo než se to tak nějak zklidnilo... a tak zhruba měsíc než si vše vyříkali.. Teď se mají moc rádi a vše jse v pořádku a skutečně to splňuje tu funkci, že nejsou sami. Držíme palečky a hlavně pevné nervy...bude to stát za to..

[nelll]

Moc vám děkuju za povzbuzení. Mia právě taky nejenom syčí, ale mydlí malou packama, skáče na ni, kdybych se o ni nebála, tak by to bylo docela směšný, velká kočka, jak číhá na pohovce a když okolo jde mrně, tak mu skočí na záda, ocas naježenej do šíře záchodové štětky. Musím obdivovat malou, jak je udatná, skoro nekvičí, jen se tak přikrčí, občas zasyčí a batolí se dál.
Doufám, že si to holky taky vyříkají, uklidní se a budou se mít rády.
Ještě prosím poraďte, separovaly byste je na noc? Já je nechala spolu, protože Mia byla zvyklá spát v obýváku a do ložnice jsem ji pouštěla jen občas a nechtěla jsem tam teď brát malou, aby se Mia necítila být diskriminovaná. Takže část noci spaly a pak lítaly chlupy. Aspoň to třeba budou dospávat teď ve dne a nebudou se prát...
Ještě jednou díky.

[April]

Na noc bych je rozhodně nedělila ... jestli jste zvyklí se zavírat v ložnici a čičiny v obýváku, tak to tak klidně nechte ... ono když je oddělíte, tak určitě jak naschvál se k sobě budou chtít dostat, aby na sebe mohly syčet a vrčet přímo ...
Nicméně, že část noci spaly a pak lítaly chlupy ... naše kočiny teď mají takový šílený období, že jakmile venku začnou vyřvávat ptáci, tak jsou vzhůru a začnou blbnout. Takže řekla bych, že je to celkem normální stav.

April
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[nelll]

To máte pravdu, Mia mě taky v poslední době budila v pět, kdy už je světlo, strašlivým hulákáním, jakože vstávej a pojď si hrát.
Tak snad si holčičky, až si na sebe trochu zvyknou, budou hrát bez mé asistence.
Ještě jednou díky.

[myš]

[Určitě si zvyknou, i když...já mám možná stejný problém, ale už dlouho. K našim 3 kočkám - 2 kočičky + 1 kocourek (jinak táta, máma, dítě, i když dítě už devítilete) loni přibyl nalezenec- kočička. Občas tekla krev proudem a to doslova, ono ucho dost krvácí a dodnes mezi kočkami není dobrý vztah, nalezená kočička je nějak pořád mimo. Ostatní si hrají, olizují se /a občas zasyčí nebo se poperou). ale ona se nazapojuje a jakmile se sejdou, chlupy se ježí. Také bych uvítala radu, jak na ně.

[nelll]

Díky moc všem! Máte naprostou pravdu, všechno už vypadá mnohem líp. Mia sice malou pere pořád, ale už to vypadá spíš jako hra, občas se uprostřed "rdoušení" zastaví a začne malé olizovat hlavičku a ani už na ní nesyčí. I když pořád je ještě uražená, myslím, že to bude ok.
Myš: právě toho jsem se trochu bála, že budu mít dvě kočky, které okolo sebe budou chodit a přehlížet se, což by vůbec nesplnilo funkci, proč jsem tu druhou pořizovala. Měla jsem asi štěstí. Tak držím palce i vám, ale vypadá to, že rodina mezi sebe nechce vetřelce pustit, spíš jí jen tak tolerují vedle sebe.

[Merlin]

Jsem ráda, že už se situace zlepšila..uvidíte, že teď Vám jen pokvetou a budou dělat samou radost...držíme i nadále palečky..

[Tereza N.]

Jak tak čtu, tak se máme doma na co těšit. Už minulý týden jsme si od sousedky měli brát koťátko (holčičku). Jeli jsme s ní rovnou k veterináři, protože číča začala běhat i ven (mají dům) a měla problém s ušima, tak jsme ji zatim nechali u sousedky vyléčit, aby náš Montík něco nechytil. V pátek s ní jedeme na kontrolu a když bude vše OK, tak jedeme rovnou domů. Mám z toho taky hrůzu. Ještě k tomu Montík začíná značkovat, zatím pouze jen do záchůdku, ale nevím jak to dopadne až kámošku přivedem. Montymu bude .....zítra 9 měsíců a chceme s kastrací počkat co nejdýl tak uvidíme. Až Rozárku (už máme i jméno) přivedem, tak určitě dám vědět jak probíhaly následující dny.

[ZelenáNožičkaTak]

Neboj,to bude v pohodě,to si jen ta první kočička dělá respekt a oznamuje,že tady teda šéfuju přeci já.Já jsem před měsícem přinesl domů na vypiplání 3 týdení kotě a mám přitom doma 2 kocoury-3 a 2,5 roku.jeden na kotě hrubě syčel a sekal po koťátku,ale za dva dny už spalo kotě zavrtané v jeho kožíšku.Taky jsem měl snahu do jejich sznamování zasahovat,to když Míša sekal po koťátku moc pacenkou,ale bylo to zbytečné,oni to zvládali sami.Takže jen trochu trpělivosti,to přejde a určitě budou kamarádi.

[nelll]

Mohu jen potvrdit, co tady napsal ZelenáNožičkaTak (pěkné jméno )
Situace se u nás už velice zklidnila, byla jsem ze začátku asi jen zbytečně "hysterická matka". Nesyčí už ani jedna, honí se po bytě a dupou jak stádo slonů. Mia pohrdá házením a aportováním myšky, což dřív byla zábava, kterou vyžadovala skoro každý večer, prostě má teď jinou zábavu. Malou pořád ještě obča trochu pere, ale je vidět, že je to jen hra.
Co mi teď trochu dělá starost je jen to, že Mia malé sežere všechno, na co přijde, pije jí i mlíčko, o které dřív neměla nikdy zájem (včera ho dokoce vyblinkala, pěkně na koberec ), prostě se strašně přežírá a ta malá trouba na to ještě nepřišla, že co nesežere hned, to už nebude. Obavy mám ale spíš z toho, že Mia bude za chvíli jako koule a dost dobře nevím, jak tomu zabránit, když mrně teď musím krmit pořádně.
Takže, Terezo, nebojte. První den dva tři možná budou na nervy, ale zatněte zuby, nechte je se porvat, možná budou chlupy lítat a kotě řvát, ale vyřídí si to sami. Teď se mi to radí, ale sama jsem z toho byla dost nešťastná. Držím palce.

[Merlin]

u nás byla situace opačná...maličká začala vystrnazovat velkého od misek a tak to u nás vypadá i teď...Kocour raději než aby se s ní přetlačoval, tak ustoupí, počká až se maličká nažere a pak jde on. Cinndy byla z počátku hodně nenažraná, takže jsme měli takovýto strach o ní, ale vše se srovnalo a zklidnila se... třeba Vás bude čekat něco podobného )))

[Tereza N.]

No ahojky,
tak máme doma kamarádku pro Montíka - jmenuje se Rozárka. V pátek když jsme ji přivelzli, tak do večera nevylezla z přepravky. Montík seděl před ní a čekal až vylzele. Rozárka se večer rozkoukala a hned byla na sedačce, hned manželovi na klíně. Montyho si vůbec nevšímala když se k ní přiblížil tak na něj zasyčela a Monty se klidil. Taky madam Rozárka si vůbec nic nedělá z toho, že žere z cizí misky. Snažím se důrazným NE jí vysvětlit, že to je papání pro Montíka. A Montík jen kouká!!!! Rozárka je hrozný mazel, takže s námi spí v posteli jinde prostě neusne a Motík spí v obýváku! Samozřejmě jsem to obrečela, co jsem to Montíkovi udělala, že se teď chudáček ani pořádně nenají a určitě se cítí odstrčený. Včera už se spolu trochu honili, ale Montík je pořád ostražitý. Občas ji okusuje, ale lízání kožichů zatím neproběhlo.
Na štěstí záchůdek užívají jeden a spolu z toho jsem měla největší strach, protože druhý už bysme neměli kam dát. Tak držte palečky!
A jak to probíhá u Vás Nell??? Už všechno O.K.?

[Gemma]

Musím se taky přidat- včera večer jsme dojeli domů s parťákem pro našeho Čerta (křížený siamák) a přivezli jsme klučíka sibiřáka. Doteď jsem z toho překvapená, potože boj o území se prostě nekonal (doufám, že ani nezačne)- velkej chodil za malým jako ocásek, večer na něj malý zasyčel, ať neotravuje, tak couvnul, ráno už na sebe číhali a v poledne se honili po bytě a strašně mi oba nadali, když jsem je při odchodu pro jistotu dala každého do jiného pokoje. Tak to snad bude v pohodě.
_________________
Gemma

[nelll]

Ahoj, tak to mám radost, že u vás všechno probíhá takhle v pohodě! To je vidět, jak je každá kočka jiná osobnost, váš Montík, aniž bych se ho chtěla dotknout, je asi takovej hodnej trouba. Vládnout bude asi Rozárka. Moje holky už jsou kamarádky, spí v jednom klubku, ale na Mie je pořád trošku vidět, že je naštvaná, občas ji slyším zlostně mňouknout, když ji malá moc otravuje. Ale umí si rychle zjednat pořádek, položí ji na lopatky, zfackuje, zakousne a už je jasno, kdo je tu pán. Malá si z toho ale absolutně nic nedělá.
Z používání záchůdku jsem taky měla strach, ale dopadlo to stejně jako u vás, obě v pohodě chodí na jeden.
Uvidíte, že čím déle spolu budou, tím z nich budou větší kamarádi. Je to lepší než televize, pozorovat jak se kamaráděj nebo naopak sledovat tu minikočku, jak se naparuje před tou velkou, pak dostane po čuni, ale provokuje dál. Kočky jsou super.
Tak ať se vám malá pěkně prospívá.

[April]

[Merlin]

Chtěla bych Vám všem pogratulovat a jen konstatovat, jak je to pořizování druhého čtyřnožce nakažlivé . Držím Vám všem palce...

[Tereza N.]

Hurá, hurá
ahojky všem, tak Montík s Rozárkou už si docela dobře rozumí a dokonce si lížou kožíšky!!!!! Poprvé když jsem to viděla, tak jsem málem brečela - Monty se rozvaloval na gauči a Rozárka k němu přišla tlapičkama vzala jeho obrovsou hlavu a začala mu lízat čumák, oči, tváře - bylo to něco úžasnýho!Sice spolu nespí, to Monty nesnese - když se mu Rozárka chce vecpat do náruča a schoulit se mu k bříšku, tak Montík odchází, ale když mu spí jen hlavou na zádech tak to mu nevadí. Jejich hrátky moc nevidíme, protože většinou dělaj rošťárny dopoledne když jsme v práci a potom večer což jenom slyšíme (padání CD ze stojanu, ovladače ze stolu atd.) Občas si i nafackují, ale zatím je to O.K.
Misky na žrádlo už neřeším obou dávám ve stejný čas a když Monty něco nechá tak to Rozárka velmi ráda dojí
Doporučuji všem kočičího kámoše a rovnou dva, protože jeden je opravu málo!!!!

[Pomněnka]

Zdravím... Jo,jo, pořizování kočičáka do páru se zdá být opravdu velmi nakažlivé Nakonec i já, která nikdy v bytě neměla víc jak jednu kočku, jsem "podlehla" a sama jsem se rozhodla pro druhou.

O tomto víkendu přibyla do naší domácnosti s dětmi a jedné sibiřské kočičky další-druhá sibiřská kočička. Tak mám doma nyní dvě sibiřské holčiny. Proč ale hlavně píšu je to, že ač jsem si myslela, že větších problémů nebude (a ony vlastně ani velké ,myslím, nejsou), ale chtěla bych se poradit a snad i něco vysvětlit...

Naší stávající sibiřce je osm měsíců a je to kočička ostražitá, nedůvěřivá k cizím lidem, ale k nám doma kamarádská a bezproblémová.
Kotěti jsou tři měsíce a je to takové opravdu bezstratostné splachovací kotě, už teď spí s malou v posteli. Co mě zaráží je, že kotěti stačí, aby na velkou jen zasyčelo, udělalo krok a velká rezignuje, nezavrčí, nezasyčí a jen utíká! Zdá se právě celá zkoprnělá a nešťastná z toho, že je tu další kotě, straní se ,i se schovala za skříň.
Já čekala pravý opak, že bude v nevýhodě mladší nově příchozí koťátečko před naší stávající sibiřkou! Jak si to vysvětlujete? Jak je možné, že se starší, větší, starousedlice nechá zahnat od malého kotěte?
Díky

[Eva Iltisová]

[Naší stávající sibiřce je osm měsíců a je to kočička ostražitá, nedůvěřivá k cizím lidem, ale k nám doma kamarádská a bezproblémová.
Kotěti jsou tři měsíce a je to takové opravdu bezstratostné splachovací kotě, už teď spí s malou v posteli. Co mě zaráží je, že kotěti stačí, aby na velkou jen zasyčelo, udělalo krok a velká rezignuje, nezavrčí, nezasyčí a jen utíká! Zdá se právě celá zkoprnělá a nešťastná z toho, že je tu další kotě, straní se ,i se schovala za skříň.
Já čekala pravý opak, že bude v nevýhodě mladší nově příchozí koťátečko před naší stávající sibiřkou! Jak si to vysvětlujete? Jak je možné, že se starší, větší, starousedlice nechá zahnat od malého kotěte?
Díky [/quote]

Malé kotě má většinou matku. Každé dospělé kočce to instinkt řekne. Tak čeká, že ta matka se někde vynoří (hlavně zpočátku, když ještě kotě nemá pach nové rodiny) a bude kotě bránit.Jak Feďka získá nový pach, zlepší se to. Caira je plašan, tak jí bude chvíli trvat, než jí to dojde. Teď se hlavně bojí "té matky" a pro samý strach nemá čas zkoušet, co ten vetřelec vydrží.Je to pro ní o to těžší, že malá je "drzoun". Věnuj Caiře víc pozornosti,Feďku "předhoď " dětem, časem jí uchlácholíš.

[Gemma]

Koukám, že se bude rodinka scházet na kocouřovi. Finist s Čertem vytvořili trestné komando, občas spí zvlášť , občas spolu, kutálejí se, nahání se a je na nich vidět, jak si to děsně užívají. Je to docela legrační pohled- Čert štíhlý černý lesklý hladkokrátkosrstý panteroidní a světle krémová nadýchaná chlupatá koule s modrýma očima. Když neprovokuje jeden, provokuje druhý a co chvilku se prořítí jako stádo slonů. Lepší jak televize. Kočičí kámošení je opravdu nakažlivé.
_________________
Gemma

[liw]

[Pomněnka]

[/quote]

Malé kotě má většinou matku. Každé dospělé kočce to instinkt řekne. Tak čeká, že ta matka se někde vynoří (hlavně zpočátku, když ještě kotě nemá pach nové rodiny) a bude kotě bránit.Jak Feďka získá nový pach, zlepší se to. Caira je plašan, tak jí bude chvíli trvat, než jí to dojde. Teď se hlavně bojí "té matky" a pro samý strach nemá čas zkoušet, co ten vetřelec vydrží.Je to pro ní o to těžší, že malá je "drzoun". Věnuj Caiře víc pozornosti,Feďku "předhoď " dětem, časem jí uchlácholíš. [/quote]

Ahojky, musím konstatovat, že to o matce je asi fakt pravda!!! Caira včerejšek odnesla žaludeční nevolností zalezlá za nábytkem! Dnes ráno, situace jiná! Asi pochopila, že kotě je na vše samo a Caira poskakuje za ním s vrkáním a vybízí ke hře! Feďa od ní i dostala pěknýho facana, co jsem stačila zpozorovat Protože Feďa zatím z větší míry ignoruje pokusy o hru a seznámení a stále hučí a syčí, ale už si nedovoluje! Caira se zcela uklidnila, dnes je už taková jakou ji znám a její radost nad kotětem je znát! Jen jsem zvědavá, jak dlouho vydrží Feďa být zdrženlivá.... Caira, musím říct, má svatou trpělivost a když to Feď a nečekala, začala ji olizovat po hlavičce

Gemma: ano, ano, rodinka se tu bude scházet... , když se více rozkoukáte po Kocouřovi, najdete i Felinku , pokud se už tak nestalo.
Jsem ráda, že u Vás je to pohoda, u nás to "začíná" být pohoda... ťuk, ťuk, ťuk!

[Andrea]

Zdravím všechny, řeším podobný problém. Přivezli jsme Felinku co by 4-měsíční k našemu Basimkovi - něco málo přes rok. Od první chvíle Felinka syčí, hučí, vrčí a neskutečně křičí při jakémkoliv pokusu o seznámení z Báskovi strany. A když se do sebe pustí, mám hrůzu, že malá bude bez chlupů. Máme ji doma od čtvrtka, jsem s nimi doma a mám dojem, že to neskončí a oni se nikdy nebudou tulit. Asi to beru moc tragicky. Četla jsem odpovědi zde na toto téma a moje nejlepší kamarádka mě uklidňuje, což mi velmi pomáhá. Dnes měli další rozepři na šplhadle, tak jsem je nechala. Za chvíli Báska slezl a šel si lehnout, malá usnula na šplhadle. Mám pocit(doufám, že opravdový), že se mezi nimi lehce vyčistil vzduch. Už se očichali čumáčky a malá asi už nereaguje tak křečovitě při Báskově přitomnosti na méně než 1 metr. Tak uvidíme.
_________________
www.luckysun.cz

[Pomněnka]

Ahojky Andreo Ráda budu další v řadě, co se tě bude snažit uklidnit. Feďa ,přesně jak jsem psala, byla ke Caiře nepřístupná a hučela na ni jen se přiblížila, a to už bylo to mírnější. Jinak při kontaktech i ty chlupy lítaly! Nechala jsem je, ikdyž jsem viděla jak obě bojovně křičí a bylo to o nervíky. Nezapomenu na jednu noc, kdy se rvali v noci u mě na velké posteli,kde lítali a doslova metali kotrmelce i přeze mě hlava nehlava, byla jsem jim úplně jedno,že tam jsem a jen jsem se kryla pod dekou a bála jsem se vystřčit nos! Zkrátka si to musí vyříkat, vždyť to víme. Báska je vidět, že je prostě gentleman a on si s ní určitě poradí. Felinka bude mít nejspíš taky dosti vysoké sebevědomí a hrdost jako její tatínek (Feďa taková je!) a bude jí trvat než Báskovi dovolí se kamarádit A jak veliká láska to nakonec bude, to se nech překvapit. Je hodně brzo, dělat nějaké závěry. U nás to je teď tak, že jsou to kámošky na hry, ale že by si denně olizovaly kožíšky a tulily se, to ne, každá si drží svoje místečka na spaní a třeba i spí každá v jiném pokoji. Ale je prima vidět, jak jsou rády, že jsou spolu

[Eva Iltisová]

Andreo, jak jsi mohla číst z přispěvků majitelek sourozenců Feliny (Poměnka , Gemma), je situace u vás zcela standartní.Felda je trochu rozmazlený spratek, jednak byla doma nejdéle, druhak se musela před pár dny vyrovnat s příchodem dvou koŤat z jiných chovů.Tak má sebevědomí, až kdesi u stropu. Ale když pročteš příspěvky na toto téma od jiných lídí, myslím, že dojdeš k názoru, že vše je na dobré cestě. Krev neteče, v jedné místnosti se snesou, u žrádla taky, oba s vámi spí v ložnici......na třetí den ve společné domácnosti to není vůbec špatné!!!!

[Gemma]

Tak jen pár průběžných hlášek o tom, jak se má bráška Felinky a Fedi - copak asi dělá Fidorka.
Bráška Finistek alias Fíďa je celý po mamince "blondýně"- milý, ba až vlezlý muchlací kocourek, co žere jak kyselina, u všeho musí asistovat a nejradši leze lidem (bez rozdílu pohlaví) pod sukně a do klína.
Čert to s ním nemá jednoduché. Jediné co mu Fíďa nesežere, jsou granule. K těm zatím jen čuchne. Ale jak jde o masíčko, kousek Kiri, trochu tatry nebo kapsičku, to se míní přetrhnout, vrazí hlavu do misky a většího suše vystrčí. Takže opět porušuji své již dávno porušené předsevzetí, že kočky na linku nesmí a dávám Čertovi jako prvnímu nahoru aby se v klidu nažral. Jinak se stále nahánějí jako koně- nejradší večer a nad ránem- jak jinak taky, že.
Občas se servou, ale je vidět, že jenom ve hře, že se "kočkujou"
I tu dovolenou spolu zvládli velmi pěkně (jen rozbili sklenici s medem a sežrali andulku, kterou nějak vydolovali ze zavřené klece ) Budiž šelmám odpuštěno, instinkty jsou instinkty, s papouškama je doma utrum.

Je na klucích prostě vidět, že jsou rádi spolu a já jsem ráda, že oni jsou rádi......a hlavně že se nepotvrdily černé předpovědi mého okolí, že skamarádit 2 kocoury je ptákovina (okolí nečte kocouře )
Zdravíme všechny.
_________________
Gemma

[Andrea]

Dobrý večer, ve čtvrtek to budou 3 týdny co máme doma Felinku. Vztahy s Basimkem nejsou již tak křečovité, spinkají s námi, papají spolu a občas se spolu dívají z okna. Před chvíli jsem byla svědkem jejich další jakési rvačky. Krev netekla, to je fakt, ale mám pocit, že Báska se Felinku snaží očichat u zadečku a občas ji chytá za ocásek. Malé se to značně nelíbí což dává velmi vehementně najevo. Syčí, plácá ho tlapkami a někam rychle zaleze a hučí. Báska se na ní snaží dostat a tak ji taky tlapkuje. Sem tam vylítne s Felinky pár chlupů. Když malá papká, tak ji taky zlobí. Většinou to končí Felinčiným útěkem od misky. Dnes, když malá zalezla pod skříň v kuchyni, tak na ni dorážel a hrozně mrskal ocáskem a zdálo se mi, že i dost funěl. Mám do nich nějak zasahovat? Bylo by lepší, abych Básku zavřela do ložnice, když malá papká? Dalším problémem je moje babička, se kterou žijeme. Ona velmi špatně snáší jejich šarvátky a nelze jí vysvětlit, že to tak na počátcích bývá. Neustále tvrdí, že mám Básku oddělit a že se ho bude Felinka bát, když na ni tak útočí. Babička je už stará(82 let - velmi čiperná) a bohužel má své názory a zkušenosti na které nedá dopustit a jakýkoliv jiný názor nebo zkušenost neuzná. Poraďte mi co s tím. Babičku nezměním, ale když vidím šarvátku těch dvou, taky mi není nejlépe. Díky všem.
_________________
www.luckysun.cz

[April]

Můj názor je, že člověk nemá doma do vztahu dvou koček zasahovat, tedy pokud vyloženě nejde o zdraví.
Držte se doma hesla - Kočky si to musí vyříkat samy! Musí si vyříkat svoje postavení v hierarchii domácnosti, a s tím jim pomoct nemůžete. Neoddělujte je, ono malá sama musí dát najevo, kam až Basim ne/může zajít ... babičce řekněte, že kočka je šelma a musí si svoje místo ve smečce najít ... i venkovní kočky mají hierarchii, stejně jako domácí, hlavně ať do jejich bitek nezasahuje.
Jinak co se týká chlupů ... no u nás lítaj furt vyrvaný chuchvalce, ale je to v rámci hraní, Rubka ječí, jak když jí na nože bere, a když je přerušíme, tak stejně jde Maxíše provokovat ... takže ať se staraj kočky.
Kdyby to ale přecejen bylo na pohled příliš drastické, nezasahujte tak, že je budete "odtrhávat", ale spíš je oba pocákejte vodou, nebo vydejte nějaký hlasitější zvuk, aby byli vyrušeni oba naráz a ani jeden neměl pocit "ukřivděnosti" ...
Ale myslím, že Basim si chce hrát a Felinka ještě není úplně asi zvyklá v novém domově, 3 týdny jsou opravdu hodně krátká doba.

April
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.