Kočičí deníčky

Stránka 117 z 141

17. listopadu 2012 | Autor: Kačenka z Jaroměře

Kocour je Kocour

Kocour je KocourV pátek na desátou hodinu dopoledne byl Kocour objednaný na veterině na kontrolu po měsíčním pobytu v zajetí. V devět ráno byla panička v rámci možností vyfiknutá a zpakovaná včetně jeho bobků v zavařovačce v tašce. My jsme dostali kladenku v kuchyni jako obvykle. Kocourovu porci panička nacpala až dozadu do přepravky v pokoji. Ještě kolem trochu mávala prázdným táckem, aby tu vůni nemohl přehlédnout. Potom si nachystala dvířka přepravky a tiše jak pěna čekala, co bude. Dvacet minut se nedělo nic. My už měli příděl sežraný a Dárek halasně vřískal za dveřmi, zatímco Mates se pokoušel zavřené dveře pokoje podhrabat. Ve tři čtvrtě na deset Kocour opatrně strčil hlavu do přepravky. ...
11. listopadu 2012 | Autor: Kačenka z Jaroměře

Kdo s koho?

Kdo s koho?Kvůli tomu novému, panička pořídila další záchod. S boudou! Já tam nevlezu. Já tedy ne! Ale Dárkovi se moc líbí. Nejradši sedí nahoře a packou šťárá v mřížce s filtrem proti zápachu. Tak dlouho, dokud cedník nespadne dovnitř do záchodu. Baví ho to. Rozhodně víc než paničku, když ho má zase vracet na své místo. Taky panička Kocoura ochočuje. Snad... První týden mu cpala misky s konzervou pod křeslo. Nezahlédla z něj, než lesk očí, když potom šťourala prázdnou špinavou misku, aby ji mohla umýt. Druhý týden plnou misku stavěla hned vedle křesla. Zahlédla vždy jen bleskurychlou tlapku, která hrábla do misky a zmizela. Při druhém nebo třetím pohybu se miska zvrhla a obsah vytvořil ...
9. listopadu 2012 | Autor: Elizabeth (3)

Deníček stříbrné šelmy – 6. část

Deníček stříbrné šelmy – 6. částDvounožci jsou drzí a škodolibí. Já jsem to tedy tušila už dlouho, ale poslední dny jsem si tím jistá. Co oni si ke mně dovolujou, to je teda vrchol. Onehdy ráno jsem se zastavila mezi dveřmi a zamyslela se a jelikož už dvounožci ví, že jim hrozí při leknutí stříbrné šelmy možný škrábanec, začala mě dvounohá popohánět tričkem, ať se posunu do ložnice, že ona musí do práce a ne čekat, až jí uvolním cestu. Tak jsem nejdřív jenom sykla, ona vůbec nereagovala, tak jsem zaječela, ona zasyčela (protože v obýváku spali mladí dvounožci), ať se klidím a ať jí vůbec nekoukám na nohy, jinak že mě přetrhne. No tak mi párkrát ujely nervy a zatla jsem drápy někomu do nohy. A vůbec, ona pořád vykládá, ...
7. listopadu 2012 | Autor: Ares /alebo aj Ryško/

Ako som našiel správnu adresu

Ako som našiel správnu adresuAhoj kamaráti. Som Ryško-Aresko, ale to už asi aj tak viete. Tak sme vám s Casperom rozmýšľali, keď nám naša dvojnohá /doma jej všetci hovoríme maminka/ číta vaše denníčky, že by sme aj my mali priložiť labku k dielu. Jasné, že to znamená: niečo prilabkovať! K počítaču veľmi nemôžeme, ale v nestráženej chvíli budeme veľmi usilovní. Aj tak si myslím, že keď zistí, že robíme niečo také dôležité, potichu odíde a bude sa tváriť, že nič nevidí :-) Casper hovorí, že si to aj tak tajne prečíta! Ja mu verím :-) Rozhodol som, že labkovať budem ja. Ináč by to bola nuda! Tak teda pekne od začiatku: CD asi bola veľmi zaneprázdnená, lebo ma poslala na ÚPLNE nesprávnu adresu. Aj môjho bračeka a 2 ...
5. listopadu 2012 | Autor: Sir Gabriel Šedý

Potřebuju pomoct...

Potřebuju pomoct...Kristova noho... PRŮŠVIH!! Moje důkladné pelichání, o němž píšu o cca dva zápisky dál, se ukázalo jako ZBYTEČNÉ!!! Ona se rozhodla pořídit si další zvíře... VRCHOL VŠEHO, PROSTĚ! Mně osobně tedy nikdo nic neřekl, ale zaslechl jsem Jeho a Jí, jak hovoří o nějaké malé bílé chlupaté kouli... Navíc: není to ani kočka. Je to rak. Chápete, že mi sem po Vánocích dotáhnou RAKA? A jako co si představujou, že tady spolu budem dělat?? Ucvakne mi ocas a já ho ufackuju do bezvědomí!!! A ten rak má dokonce jméno... Rak Dol. Jestli se ptáte mě, tak osobně si myslím, že Dol není úplně super jméno... Ona a On pořád debatujou, jak se já a Rak Dol snesem, jestli se nebudeme prát (no to si piš, že ano!!) a ...
4. listopadu 2012 | Autor: Mňouk

Tak tě pic - to jsem zase dopadnul

Tak tě pic - to jsem zase dopadnulVážení - dlouho jsem nepsal. Co taky? Vše bylo podle mého, dlabanec, pelíšek, dvounožci i čtyřnožci... A teď tohle!!! Na můj názor se nikdo neptal a před pár dny k nám cizí dvounožec donesl Moura. Celé léto žil na chatě, teď přišla zima, a on se nemá kam vrátit. Měl svůj bejvák, ale tam prý zlobil. Proto jel na venkov, kde byl spokojený. U nás prý je jen dočasně - do příštího jara/léta. Jak to vydržím??? U nás už jsme já a Riči - a pes Black - no není nás už dost? První den se vetřelec ještě klidil z cesty, zalezl nahoru na skříň a my s Ríčou na něj oba zasyčeli. Ale teď už se nám promenuje po celém domě, baští si, leží na našich místech, chodí na naše záchůdky... a už se ani neschovává. ...
3. listopadu 2012 | Autor: Kačenka z Jaroměře

Kocouří prestiž

Kocouří prestižPo návratu z prázdnin začátkem října svítila Maruška jako sluníčko. Teď je nápadně pobledlá. Myslí si, že na tři rozvášněné kocoury je naše domácnost příliš malá. Že to tu smrdí jako v kočičárně, přestože panička větrá jak o život a čistí každý podezřelý flíček... Fakt je, že něco je ve vzduchu! Matýsek se intenzivně věnuje sexu se svou milovanou dekou. Dárek se pere s každým, kdo se mu namane. Svou oblíbenou škrabací myší, co visí na zdi, mlátil tak hlasitě, že ji panička sundala a položila na koberec. Starý Kocour ráno a večer spořádaně používá kočičí záchod, ale v noci se vydává hledat, kde tesař nechal díru. Že mu myš přišla do rány, důkladně ji Dárečkovi počůral. ...
3. listopadu 2012 | Autor: Čertík z Krkonoš

Věnováno kočkomamce Šuplíkovi

Věnováno kočkomamce ŠuplíkoviZdravím zasejc všecky kočičiny a jejich pomocníky. Si myslím, že nebude na škodu něco z mojí historie. Různé jsou příběhy kočičáků a tak i můj. Moji krásnou barevnou dlouhonohou babičku Lady u nás někdo i s bříškem vyhodil z auta u obchůdku. Byla přítulná, a tak se sousedům podařilo koťata rozdat po vsi. Pak už si dala pozor a koťata se jí narodila v opuštěném obydlí, jako divočáci. Už se blížila zima, tak je moje otvíračka v lyžařských rukavicích odchytávala na žrádlo. Poslední nejbojácnější byl oříšek a to bylo moje mamka. Tři měsíce bydlela pod skříní, postelí a také v šuplíkách. Proto ji pojmenovali Šuplík. Tři měsíce trvalo, než se nechala od krmičky pohladit. Ale jen od ní, a to je ...
1. listopadu 2012 | Autor: Bára Štěpánková

Státní svátky a Barunka

Státní svátky a BarunkaStátní svátky jsou významná věc. A pro rodinu Zajícovic letos dvojnásob. Svatým Václavem to začalo, to už víte. Čas pokročil a já ve svém poznávání také. Otevřením 13. komnaty a zdoláním Pohoří Peřin, to pro mne byla významná kapitola v mém životě. Území Ložnice je různorodé, nechybí okno s pozorovatelnou, tajemná zákoutí pod postelí, schovávačky za skříní, soustava poliček a vchod do Koupelny. Tady se zatím držím při zemi. Bráchové se mi předvádějí s baletem po hraně vany, zkoumáním WC a ve finále zalehnou umyvadlo nebo pračku. Já zatím vzhlížím s úctou vzhůru a přemýšlím, kudy to jednou zvládnu já. Největší zážitek byla Expedice do Pohoří Peřin. Bráchové mne vzali s sebou, napoprvé ...
31. října 2012 | Autor: Gino el Gatto

Ako ma zachraňovali

Ako ma zachraňovaliMrau, mrau, všetci, no toto vám musím porozprávať. Včera som podvečer začul auto dvojnohej, tož som ju došiel na dvor privítať, a samozrejme aj pripomenúť, že kocúrik je hladný a kuracie srdiečka očakáva čo najskôr, obzvlášť, keď je takto chladno. Panička ma poškrabkala po hlave a sľúbila, že večera bude za chvíľu. Ale tá chvíľa jej dosť trvala, tak som mňaukol Eliške, že si ešte odskočím a vybehol som zo záhrady von. Po hodnej chvíli panička s večerou naozaj vyliezla pred dvere domu a pískla na svoje mačičky, že večera už je pripravená k podávaniu. (To už Eliška v denníku raz písala, že pániček paničke vyčítal, keď nás zvolávala výkrikmi „Ginoooo, Eliškaaaaa, papaaaaať!“, vraj to počuje ...
31. října 2012 | Autor: Kačenka z Jaroměře

Veterina

VeterinaNa veterině to vzali z gruntu. Dlužno říci, že se Kocour projevil jako grand. Nechrčel, neprskal, nikoho nenapadl. Nejsem na to zvyklá. Asi ho potulný život naučil zvláštní pokoře. Musel se strašně bát. Tolik nových situací, neznámé prostředí a lidi pořád kolem! A nebylo, jak se schovat! Váží čtyři a půl kila. To na bezdomovce není špatné. Sousedka se opravdu snaží, aby Matička nestrádala, a Kocour ji přesvědčil, že patří do rodiny! Odhadem jsou mu asi tři roky. Nejen, že netrpěl hlady, ale při důkladné prohlídce nebyly zjištěny blechy, svrab, roztoči ani klíšťata. V betonovém bludišti, kde přespával, se podobné havěti zřejmě nedařilo. Krevní rozbor ukázal, že i játra a ledviny ...
30. října 2012 | Autor: Fousek

To byl zase dneska den!!!

To byl zase dneska den!!!Venku už to vypadá velmi nevlídně a tak se převážnou část dne i dokonce noci zdržuji doma. Chodívám se jen na chvíli proběhnout na zahradu a už stepuji za dveřmi nebo na parapetu, že chci bez prodlení být vpuštěn do tepla domova. Po krásně prospané noci v pohodlí jsem se šel ráno proběhnout ven. Využil jsem chvíle, když šel kluk z domu. Sníh částečně slezl, zato trochu mrzne. Lítání po zahradě mě baví jen chvíli. Začíná cosi padat :-( Jdu domů. Stepuji před dveřmi jak pako a ony se neotvírají!!! Co to má znamenat? Zkusím okno, taky nic :-( Vrátím se ke dveřím. Jak to, že mě nikdo neshání? Choulím se na rohožce a nezbývá mi než čekat. To se mi to vyplatilo jít ven! Hurá, dveře se otvírají ...
28. října 2012 | Autor: Čertík z Krkonoš

Tak to vidím

Tak to vidímAhojky, zdravím všecky kočičáky a jejich služebnictvo. Je to už pár dnů, co jsem se neozval. Pozoroval jsem a nechával trochu času paničce i mojí mamce, aby ukázaly, jak mě měly v kožichu. Měly. Panička nezapomene každý den mě navštívit a bulí a mamka moc nežere a bulí. No a můj pelíšek je už pod sněhem. Neměl jsem nejprv sníh vůbec rád. Studený packy i čumák. Trvalo, než sem se otrkal. U nás bylo toho sněhu až až. Ale pak ty skoky do závějí. Jůůů. A hned na topení. Žůžo. Páníček pak vrčel s něčím vrčícím a my úprkem pod strom. Na silnici to bylo teplejší, to nás ale hnali, tam zas byly, no ty auta. Slyšel jsem taky, že prej mě panička v noci slyší zamňoukat i teď. Víte, já byl hrooozně ...
26. října 2012 | Autor: Kačenka z Jaroměře

Když se štěstí unaví...

Když se štěstí unaví...Tak si panička četla o kunách. Jsou chráněné a chytré. Do pasti se většinou ulovit nenechají... Přesto ji šla navečer zkontrolovat. A měla štěstí! Ne, nebojte se, nic se nechytilo. Jak se tak potichoučku šourala k popelnicím, spatřila Matičku. Drobná, mourovatá Matička s bílýma tlapkama ležela na svém oblíbeném plácku za vraty. A když se panička přiblížila, uviděla škvírou mezi mřížema černou hlavičku. Poslední kotě, taktéž s bílýma tlapkama, leželo kočce po boku a ona přes něj měla lehce položenou packu, jako když matka svému dítěti říká: "Neboj se, se mnou se ti nic nemůže stát!" Hodnou chvíli tam panička přešlapovala, centimetr za centimetrem se nenápadně posunovala ...
26. října 2012 | Autor: Fudge

MOJE starosti o JEJ školu

MOJE starosti o JEJ školuZdar kočičáci, som tu zas! Ospravedlňujem sa za dlhú neprítomnosť a neaktivitu v mojich denníčkoch, lebo dvojnohá je takaááá lenivá, že sa jej nechcelo napísať heslo do počítača. No hrôza. Každé ráno, keď sa mačka zobudí, sa najprv umyje, však? No ja som pri svojej každo 6hodinovej hygiene rozmýšľal, či dvojnohá spraví to isté. Pripomenul som si, že dvojnohá, keď sa zobudí, otvorí jedno oko a vzápetí ho aj zatvorý, otočí sa na druhú stranu a chrápe ďalej. A to doslovne. Vedel som že tzv. "škola" dvojnohej prospieva (i keď ona vždy hovorí: "Škola je jedna veľká psychiatria, kde sa pár pacientov hrá na učiteľov") tak som sa rozhodol, že to zoberiem do vlastných rúk - ...
24. října 2012 | Autor: Čertík z Krkonoš

Tak to vidím

Tak to vidímZdravím všechny kočičáky i jejich otvírače dveří. Jmenuji se Čertík, nazývaný čertidlo-povidlo, čumajda, čumáček i potvora mlsná. Narodil jsem se i s bráškou Bertíkem (samej problém, málem se utopil ve vaně, pak spadl ze schodů a otřes mozku, packu si zastrčil za dveře atd.) u paničky ve skříni. Panička fungovala, jak má. Samo jsem pak běhal venčí a holky od naproti byly fajn. Panička mě stále uháněla, až se na mně pomstila kastrací. Hodně dlouho mně nebylo dobře a měl jsem po náladě, ale pak mi už vůbec nebylo dobře a zavřeli mě do něčeho hnusného. Dva měsíce jsem byl prskajíc vozen k vetymu. Panička moc brečela, prý něco FeLV. Nemoh jsem chodit, ale hlad jsem měl a zájem o okolí taky. ...
23. října 2012 | Autor: Telínek

Černý teror

Černý terorZdar šici i dvounožci, Tak jsem se musel pousmát nad noční vládou Babuny. Dvounožci to ovšem označili za teror. Babuna chytla lovící amok. Vždy na noc číči v tlupě mají volný přístup ven i dovnitř skrze okno velké boudy. To místo dvounožci zovou ložnice. Babuna ovšem využila stav věci a jala se loviti své kořisti v noci. Také kdy jindy, že? Skrze den se chrápe, doma nikdo a nuda se musí prospat. Takže akce vypuká vždy kolem 22:00 dvounožčího času. ONI uléhají a jmou se zavříti svá kukadla a řádně po celodenní starosti o číči si odpočinout. Babuna vyráží. HUP na postel. HUP na záda JÍ a hned na břicho JEMU. HUP z okna ven. ONI spokojeně něco drmolí, že už bude klid. Najednou Babuna v ...
22. října 2012 | Autor: Kačenka z Jaroměře

Průzkum

PrůzkumVe čtvrtek panička viděla zase jenom Matičku. Zdá se, že nabaštěná Matička má ve zvyku hnípat celý den na vyhřátém betonu za vraty banky. Koťata se nevyskytovala v dohledu... V pátek ráno Matička stočená do klubíčka spala na obvyklém místě. Dvířka klece byla stále dokořán, ale půlka konzervy z tácku zmizela. Jestliže jsou koťata už tříměsíční a trajdají, kam je nohy donesou, nebyla by taková tragédie, kdyby se ulovila Matička. Jenže ta je mazaná a jídla je kolem dost, proč by do té pasti znova lezla! V úvahu přichází černé kotě s bílýma tlapkama. K paletám se pravidelně vrací. Je dost malé na to, aby mu půlka paštiky bohatě stačila. A dost lehké na to, aby se mechanismus ...
19. října 2012 | Autor: Telínek

Vynadáno In Memoriam

Vynadáno In MemoriamZdar tlupo a bezocasí. Tak jsem dostal sprcung In Memoriam. Jsem z toho trochu nesvůj, neb se obávám, že pravděpodobně oprávněně. Věci se odehrály asi takto: Příspěvky, které sem píšu, jsou psány od srdíčka a co možná nejblíže skutečnosti. Jenže se mi stává, že fotku, kterou vydávám za Babunu, či Pimpulu, tak na té jsem třeba já a tak podobně. Budiž mi ale omluvou, že písmenka která sem jsou zaslána, datluje ON a já mu jen říkám, co tam má nacvakat. Takže když to vemu kolem a kolem, dá se říci, že hňup je ON. No né??? Také jem si musel vyslechnout kritiku ohledně jazyka, ve kterém se ONI vyjadřují, ale zase jsme u toho. ON to packá, já jen diktuji... :-))) Takže já Telínek první a ...
18. října 2012 | Autor: Kačenka z Jaroměře

Vyčkávání

VyčkáváníPo nedělním poprasku, jak se dalo čekat, zůstala v pondělí ráno nastražená klec bez povšimnutí a konzerva beze změny. Jediný, kdo se z kočičího klanu vyskytoval poblíž, byla Kmotřička, šedivá mourovatá kočka, větší než kočičí matka, která je možná babičkou koťat. Tatínkové se ve dvoře nějak nevyskytují... Pondělní poledne, nikde nikdo. Pondělní večer, dvůr bez koček. Takže jediné, co zatím panička chytla, byly žahance od kopřiv a bodláčí na kalhotech s vytahanými koleny, které povýšila na lovecký oděv. V úterý ráno seděla Matička v bezpečí za mříží banky a sledovala dveře, odkud chodí paní s proviantem. Na paničku vrhla pohled určený veřejnému nepříteli číslo jedna. ...

Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek. Kdyby něco nefungovalo, e-mňauněte!

Kocouřova veterinární poradna

Škrabadlo
Vše, co se děje na Modrém kocouřovi.cz

Anketa:
Jak často čistíte kočkám záchůdek?

Novinky 7. 3. 2019

Pamatuji se je kočičí deníček Sněhurky (2). A Veterinární poradna řeší, zda může FeLV pozitivní kocour chodit ven.