Kočičí deníčky

Stránka 120 z 140

17. září 2013 | Autor: Stopař Matýsek

Tři roky jsem na světě...

Tři roky jsem na světě...Po dlouhé době zdravím všechny příznivce na MK. Jsem v naší smečce služebně nejstarší, tak mám právo vše vymňouknout první. Od posledních narozenin byly u nás znatelné změny, to už víte. Tak jenom nějaké drby k lepšímu: Maminečka nám v zimě odjížděla, kromě jiných důvodů, na běžky, a od jara odjížděla kolmo (pro nedovtipné na kole) na trénikové okruhy, aby se později mohla blýsknout na cyklodovolené. Předesílám předem, že jsme nikdy nezůstali dlouho osamoceni, že máme v záloze pečovatelku, která se nám věnuje. Ale zpět k té naší sporťačce – každou chvíli si sbalí tašku, kolo, pohory, mapy apod., vyrazí si dokázat, že na to má, a vrátí se s hromadou špinavého prádla. Padne do postele, ...
12. září 2013 | Autor: Maxmilián Rybomil

Zahrab bobky

Zahrab bobkyaneb Jak rozhýbat přítulkyni Je jasné, že správná šelma kočkovitá si svého dvounožce ochočí. A docela brzy. Já k tomu měl vynikající podmínky. Postupně jsem se stal synem, parťákem, vnoučetem... Rozmazlování nebralo konce. Ale všechno časem zevšední. Vymyslel jsem tedy novou zábavu. Večer, po své potřebě na záchůdku zamňoukám. Přítulkyně na to obvykle slyší, ale někdy reaguje pomaleji, než bych si představoval. Tak jsem přestal zahrabávat. Tedy jen večer. To se pak line kuchyní odér... Nestačím se divit, kde se to v tak malém množství bere. A přítulkyně letí. To ale není všechno. Já když si takhle ulevím, mám chuť běhat a dovádět. Tak jsem vymyslel lumpárnu. Přítulkyně ...
10. září 2013 | Autor: Vigo

Černej terorista

Černej teroristaJá nejsem žádnej terorista! A už vůbec nejsem černej terorista! To zavání rasovou netolerancí. Mám to brát tak, že u nás doma se nadržuje bílejm? Proč jako? Protože Merlin je na rozdíl ode mě hodnej? Že se nikomu nenadržuje? Tak proč se teda křičí jenom na mě? Protože já kradu uchošťoury a snažím se je sežrat? Že já tahám ručníky ze zavřenýho šuplíku? Že já chodím do botníku a koušu spolubydlící boty? Že já se snažím rozkousat prakticky cokoliv, co mi přijde do cesty? NO A CO!! Hraju si. Jsem veselé hravé koťátko, mám drápky a zoubky a používám je ke hře. Nooo je mi rok, nebo tak nějak, taky si nepamatuju, kdy jsem se narodil a taky, jak nás máma opustila. Vychoval mě člověk, odkojil mě ...
8. září 2013 | Autor: Albert Urbanovic

Psí život...

Psí život...Tak nevím, říkají psí život, ale ten můj, kočičí je fakt někdy na pováženou... Pokud jsme byli s páníky sami tři, bylo to super. Dostal jsem najíst, kdy jsem chtěl, ven mne pouštěli taky na zamňouknutí, paniččina a někdy i páníkova náruč, kdykoliv jsem chtěl, prostě prímo bájo. Pak jsme se přestěhovali do svého, což bylo ještě lepší, mít svůj domek, to se nepoštěstí jen tak každé kočce. Jenže jsme tak v pohodě žili jen necelé dva roky. Pak se k nám nastěhovala Káťa, kterou jsem teda toleroval, ale proháněl ji faldy, ale co bylo nejhorší, k ní patřila tři koťata. A to, co vám mám povídat, bylo nad moje celkem pevné nervy. Rachot všude, ti prdísci by si chtěli furt hrát, no tedy nic moc. ...
29. srpna 2013 | Autor: Francisco Goya

Když se plaší hormony

Když se plaší hormonyNo... plaší... Já si teda nepamatuju, že by se mi hormony plašily, to Ta naše bystrá takto označuje občasné divočení, kterému se naše smečka oddává, ale co jako chce, abychom jí dělali předložku před postel, na kterou sedá prach? Dekoraci na polici (gauči, stole), která se obdivně nechá obhlížet od návštěv? Prosím vás, co to je za plašení: dostihy o půlnoci po bytě, divoká rvačka na těle Té naší v posteli ve dvě ráno a tak podobně, to je snad úúúúplně normální, ne? Nebo je to u vás jinak??? Já s hormonama – na rozdíl od jedné nejmenované zákeřné dvounohé – problém nemám. Byl jsem hodný a klidný už i před tím, než mě nechala na pospas bílým úchylným řezníkům, kteří mne připravili o ...
27. srpna 2013 | Autor: Zack

Pomsta

PomstaJmenuji se Zack a jsem úžasný mainský kocourek. Možná nejúžasnější široko daleko, někdy se nad tím budu muset pořádně zamyslet. Doma mám ještě sice otravnou, ale přece jen kámošku, ale je to psice. Byla tam už pár let přede mnou, tak se nedalo nic dělat. Když jsem byl malý, tak na mě potvora štěkala a chtěla mě sežrat, přiznávám, trochu jsem se bál, ale teď už jsem ji docela vycvičil. No a když mi byl rok a kousek (loni asi tak touhle dobou), tak moje páníčky nenapadlo nic lepšího, než mi pořídit kočičího Vetřelce ze sirotčince. Prý nám bude líp, když budeme dva. Když jsem to viděl, nevěřil jsem svým mainským očím. Zrzavá naježená koule u mě doma. Nejdřív jsem vrčel jako pes, ježil jsem se ...
23. srpna 2013 | Autor: Meggie (2)

To je život

To je životTak vám povím. Žiju v téhle domácnosti už 3 roky, ale to, co mi pánina udělala před 2 roky, jí v životě nezapomenu a asi ani neodpustím, i když se snaží dávat mi najevo, jak mě miluje. Je pravda, že někdy na tu zradu zapomenu a jsem milující kočička, ale jednou za čas mě zase osvítí a nebavím se s nimi. Žila jsem si s nimi v poklidu, byla jsem ta nejkrásnější, neojbletovanější a pánina tvrdí, že nejvyžranější kočička na světě. To poslední samozřejmě není pravda, prostě mi jen chutnalo to, co mi do misky přistálo, a já všechno vždycky poctivě spapala. Po roce takového krásného soužití, jednoho dne brzy ráno oba společně někam odešli. Už to mi přišlo divné, protože pánin vždycky chodí do ...
21. srpna 2013 | Autor: Telínek

ON je moje ostuda!!!

ON je moje ostuda!!!Tedy já vám povím, ten můj páníček je pěknej prevít. On ví, že já sám sem psát nemohu, bo jsem již dlouho na druhý straně, ale sám se rozhodnout nepřinutí. Šmejd jeden... No, tak jsem jsem si zalamentoval a mohu začít o té mé grupě. Jak někteří vědí, měli jsme v našem domku kočičku Babunku. No já vím, že nezačínám zvesela, ale už to přebolelo, Babunka je tu na druhé straně se mnou a dohlíží na to, co se tu objeví. Takže Babunka byla napadena a zbitá. Sotva se doplazila k plotu, kde ji našli naši velcí. No hned se frčelo na veterinu, kde pan píchač Babunku chtěl rovnou uspat. Kretén jeden, nechápu, proč, a to neměl ani rentgenovej snímek. No naštěstí naši páníčci vědí... a tak se jelo jinam, ...
18. srpna 2013 | Autor: Ťapča

Nový kocouř

Nový kocouřMňau, jsem Ťapka a v srpnu jsem našla malého zrzavého kočičího kluka, který se toulal okolo domu mých dvounožců. Zprvu jsem ho vyháněla, ale když se líbil i mému malému dvounožci, dovolila jsem, aby se kocourek ubytoval na zahradě. Tam jsem si na něj postupně, pomaloučku polehoučku zvykla a nakonec jsem dovolila, aby ho dvounožec vzal domů. Byl celý zanedbaný, ale zvířecí doktor ho dal do pořádku. Teď mě pořád zlobí, ale mně to nevadí. Mňau, jmenuji se Zrzek a jsem moc rád, že mě Ťapka našla. Mám ji moc rád, a proto ji trošku zlobím. Líbí se mi, když na mě prská - vím, že je to jenom z legrace. Navíc, ale to jí neříkejte, začínala trochu lenivět, tak ji aspoň proberu k životu.
13. srpna 2013 | Autor: Ares /alebo aj Ryško/

O mojom ľadovom medveďovi

O mojom ľadovom medveďoviNaša dvojnohá sa /ako ona hovorí/ len narodila a už milovala kvetinky a mačičky. Vyrastala na dedine, a tak nebol problém, aby väčšinou kocúrik na dvore nebol. A samozrejme ani všetky susedove nikdy nezabudla pomojkať. No, veď, kto by aj našim kožúškom odolal :-) Ľudia ale musia dospieť /my mačičky nie - sme stále milé, zlaté, prítulné/, a tak sa naša dvojnohá dostala na panelákové sídlisko /ona to tak volá, ja ani neviem, čo to je/, kde žila dlho, dlho a kde sme jej určite strááášne chýbali. A čím ďalej viac aj mladému dvojnohému. Najstarší o mačiatku však nechcel ani počuť. Kým neuvidel maličkého bieleho kocúrika - Caspera. A už vraj bol namäkko. Lichotilo mu, ako ho čakával pri príchode ...
9. srpna 2013 | Autor: Francisco Goya

O skákání

 O skákáníNechápu. Fakt to nechápu, proč lidi pořád někam skákají, když to, co tím myslí, má ke skákání daleko a k půvabu šelmích skoků ještě dál, a když už teda skáčou, tak to dopadne třeba jako onehdá, když Ta naše skočila ze židle, tak dopadla tak blbě, že si málem vymkla nohu, a opět z ní vyklouzlo něco o tom silně zavánějícím značkování, který jsem už zmínil minule. Miláčku, hezky tady spinkej, dávej pozor na čerty (jako Bedřicha a Vločku, hahaha!) a já si skočím na nákup, jo?? Lásky moje, chvíli vydržte, skočím k sousedce... Zaskočím si pro něco k babi a za hoďku jsem doma... Zaskočím, vyskočím, poskočím, přeskočím... Jen když nás opouští, aby šla - jak sama říká - vydělávat těm mlsným ...
6. srpna 2013 | Autor: Mikeš (9)

Jak jsem se v Ostravě objevil

Jak jsem se v Ostravě objevilV sobotu jsem oslavil své 2 roky života a pánina se konečně rozhoupala a zaregistrovala mě na těchto stránkách. Zaslouží si pochvalu :-) Jen se tak zamýšlím, proč si říká pánina a jemu říká pánin, když já to tady vedu a mám všechno pod svou ťapkou a sem tam poprosím i Meggie o výpomoc při vedení domácnosti. Ale nechám ji při tom, ona je potom spokojenější. Ale zpátky k tématu, jak jsem se vlastně v té Ostravě objevil. Narodil jsem se kousek od Plzně, takže jsem ušel hodněěě velký kus cesty, spíše ujel. Pánina mi vždycky vykládá, že kdyby věděla, pro co jede, že by se tam nikdy neobjevila, ale už má smůlu, tady už jsem doma a nehodlám to měnit. Prý už výběr byl hodně složitý, pánina (ona) ...
17. července 2013 | Autor: Francisco Goya

O značkování

O značkováníNo tak jsem lehce cvrknul a podepsal se na další SVOU věc, no... A proč ne? A to jste měli vidět. Teda spíš slyšet... I když to raději nechtějte slyšet... Tak vám to aspoň napíšu: Jako pochopíte někdo, proč dvounozí nesnáší, když si chce slušná kočka nebo kocour označit to, co je jen jeho??? Vždyť Ta naše stejně tvrdí, když si hlavičku otírám o vše v bytě, že "... no ano, miláčku, všechno tady je TVOJE," když si otírám hlavičku o její nohy a tvář, "... no ano, lásko moje, jsem jen TVÁ, TVÁ jediná... a ty jsi jen můj, moje láska, moje sluníčko, moje dušička atd..." Znáte to, ne? No! A pak si jednou místo otření hlavičkou prostě cvrknu, jen tak pro formu, a může být ráda, že to bylo na ...
10. července 2013 | Autor: Čert Čertus

Velký šéf

Velký šéfSeskočil jsem na zem z větve staré jabloně, sklopil uši a tryskem se hnal nejkratší cestou domů. Divoška mi uskakuje z cesty, ani přede mnou nestihla prchat do okénka ve stodole. Tlapky buší do trávníku, jako kdybych byl závodní kůň. Prudkým skokem prokopnu lítačky ve dveřích a vylétnu po schodech. Horní lítačky mě sice trochu zpomalily, ale efekt se dostavil. Kíkule, zalezlá pod válendou, vyděšeně zírá s vytřeštěnýma očima. Mírně zježená Pidla sedí nahoře na skříni a rychlými pohyby si právě olizuje přední tlapku, ve zbytečné snaze předstírat péči o kožíšek. Pyšně se procházím obývákem a ignoruji syčení Kíkule. Ta se pod válendou ještě víc přitiskla ke zdi a předvádí mi dokonalý chrup i ...
3. května 2013 | Autor: Janek Mňoukal Uličník

Historicky druhý zápis

Historicky druhý zápisSem s Nima voběma skončil. Definitivně. Jak tu před pár dny psala Rozárka, tak se mi chvíli na to stalo nemlich to samý. Ona se jednoho rána probudila, tak jsem se hned vlísnul a vrněl. Jenže! Ona už nešla jakože polodospávat se mnou na břiše. Ona se celá rozslzela a šťouchla loktem do stále ještě spícího Jeho. On vyletěl, páč Ona má celkem ostrý lokty. A prej co se děje. "No ježišmarjá... ty jsi zapoměl, nebo co? Dneska je pondělí!!" Oznámila důležitě. "Prosímtě běž jim dát pryč granule, od rána nemá jíst. Já ho tady pomuchlám, ať nemá na nic podezření..." Abych neměl na nic podezření, to bych musel bejt hluchej jak poleno. Okamžitě jsem seskočil a šel zkontrolovat, ...
11. dubna 2013 | Autor: Elizabeth (3)

Petice

PeticeMy, kočky a kocour z Uničova, žádáme Centrální registr dvounohých o výměnu naší dvounohé. Reklamační kartu k ní přibalíme. 1) Začala experimentovat: nejdříve jí došly granule (naše oblíbené) a dvounohá místo toho, aby hned skočila do auta a zajela pár km do vedlejší továrny a koupila je nebo přinejhorším pro ně vyslala dvounohého, připsala granule na nákupní seznam a nechala mladou dvounohou, aby nám, NÁM, koupila něco v obchodě. Nebudu to natahovat, nežrali jsme ty kupovaný nikdo a kocour zhubnul. Pak zase koupila kočkolit do záchodků, dražší, voňavý, kukuřičný. Poprvé jsme jí to ještě tolerovali, ale na druhé balení jsme se jí už vykašlali. Já jsem svůj protest zdokonalila, začala ...
15. března 2013 | Autor: Leo Ninno

Paňyčce hoří pneumaťyky...

Paňyčce hoří pneumaťyky...Tak vám musím zase něco škrábnout, když jste takoví milí a fandíte našim - stejným jako vašim lumpárnám. Kleo je pažravej, a navíc chce loudit, bříško jak pučmeloun a apetit jak Bohouš, říkala dvounožkyňka, dala mu teda ovonět ten chleba s máslem, no co myslíš, že mám, řekla? Ještě mlaskal, jak ho tláskal! Musel jsem se jít uklidnit na škrabadlo. Ještě, že na mě pamatují, ví, že jsem gurmán a chci jídlo napřed vizuélně polaskat, než pozřu, ale malej Kleo nabyl dojmu, že si jídla nevážím, slupne i moji porci a s blaženým vrněním, "pro jistotu, kdyby bylo hůř" se rozvalí u lednice, coby strategického bodu. Fofr je u misky, fofr je i u steliva... co vám mám škrabkat! Paňyčka hupky ...
12. března 2013 | Autor: Leo Ninno

Jestli já su puberťák, tak Kleo je malej šišla :-P

Jestli já su puberťák, tak Kleo je malej šišla :-PNejím, nespím, pořád ve střehu. Kdepak mé oblíbené poutání pozornosti na moji jasnou velechlupatost, kdy jsem s grácií visel na zácloně zaseklej tak, až dvounožkyňka vyletěla, aby mi zachránila packu s lopatkou (podezírám ju, že jí šlo hanebně jen o tu záclonu). Že mi Kleofáš vylajdá misky, to jsem se smířil, že škrabe moje škrabadlo, budiž, ale že mi vyházel fšecky hračky z prolézačky, to teda bylo hodně i na mou klidnou mývalí letoru... vrchol byl, že vyščoural schovanou skleněnku, kterou jsem si schoval na pozdější hru s paňyčkou, která pak vezme klacíčkové ščouradlo, klekne na čtyři a s brbláním: "kam sis ju zase zastrčil, když teď vrkáš," mi ju vyščourala. Malej udělal packu jak ...
9. března 2013 | Autor: Leo Ninno

Výchova malého nalezenečka Kleo Fashe von Shell (žádná Kleopatra! :-P)

Výchova malého nalezenečka Kleo Fashe von Shell (žádná Kleopatra! :-P)Tak yoo... po návštěvě hodného mžurky v bílém plášti, ke kterému jsem kvůli Kleo musel i já, zdravej řípa, preventivně (protože Kleo měl wošklifce kousavý v ouškách, které si odkudsi dotáhl s sebou), se nám přes noc ulevilo, teda - ulevilo se po jednorázovce malému Kleo, protože mi předvedl nevídané kousky rozverného kotěte. Vůůůbec jsem vod 4 hodin nad ránem neměl čas na paňyčku, abych ji budil, musel jsem vrkat a broukat (tak, jak to umí mývalí kočky a jejich někteří levobočci) a hlídat malého na každém kroku, protože přece jen je to tu pořád MOJE... mno, vzhedem k tomu, že hrál podivnou hru "vystřelím ze tmy a odrazím se Ninovi od zad a zmizím za pohovkou, křeslem a ty tam vlezeš jen ...
9. března 2013 | Autor: Leo Ninno

Nalezenečka Kleopatra

Nalezenečka KleopatraTo vám musím naškrábat, ještě teď padám do veselého kocouřího tranzu "skok křeslo-pohovka-odraz zadníma o zeď-přistání o pět mětrů na koberci, zabrat drápkama a 2x dokola". Tak dvounožkyňky vzaly malou "Kleopatru ňuňu nini tjutju tju šišli šišli" na ten studenej stůl k mžurkovi v bílém plášti.. to byl klid, konečně jsem nemusel hlídat myši, pantoflíček na gumičce, papanice v miskách, které se nechám přemlouvat, abych obsah pozřel (a které pak dvounožka naštvaně po mnoha a mnoha hodinách háže naštvaně nesežrané pípánkům) a čekal jsem... No nejen, že tu černou pšíšeru přivedly zpátky, ještě vytáhly plátek zadní hovězí kýty, po které jsem předtím pluvl jako projev kocouřího ...

Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek. Kdyby něco nefungovalo, e-mňauněte!

Kocouřova veterinární poradna

Škrabadlo
Vše, co se děje na Modrém kocouřovi.cz

Anketa:
Jak často čistíte kočkám záchůdek?

Novinky 7. 3. 2019

Pamatuji se je kočičí deníček Sněhurky (2). A Veterinární poradna řeší, zda může FeLV pozitivní kocour chodit ven.