Kočičí deníčky

Stránka 124 z 140

22. srpna 2015 | Autor: Filípek (4)

Kočičí výchova

Kočičí výchovaVýchova toho prcka je fakt těžká ;-) Poměrně rychle jsem překonal seznamovací fázi s naším novým členem a nastoupila fáze vychovávací. Jsem kocour poměrně chápavý a vím, že když se 10x řeklo na stůl ne, tak tam po třicáté už nevlezu. Když se řeklo kytky Filípku NE, NE NE, tak jsem tam přestal hrabat. A když byla zakázaná linka, tak je jasné, že mě ani nenapadne tam skočit (to samozřejmě platí, jen když jsou holky doma, protože jak jinak by se dostaly moje otisky paciček na sklokeramickou plotnu, stůl atd :-D ) Proto jsem poměrně vykolejený z Megí, Leze na stůl, skáče na linku, hrabe se v kytkách. A to prosím PŘED HOLKAMI. Snažím se být hodný starší brácha, ale jsou věci, které se ...
9. srpna 2015 | Autor: Gino el Gatto

Terapeut či nie?

Terapeut či nie?Milí priatelia, najskôr ešte raz sa vám chcem poďakovať za ocenenie v najfotke mesiaca. Sa zabijem, keď som taký krásny? :-) Je ale milé, že sa paničke konečne podarilo v správnej chvíli správnym koncom ku mne natrčiť foťák. Okrem toho, že som krásny, som raz zasa predviedol aj svoje terapeutické sklony. Ako nezávislý tiger s gentlemanskými sklonmi sa síce rád nechám pohladkať, poškrabkať (samozrejme okrem brucha!), niekedy paničke dám aj pusu, a keď si ma vezme do náruče, nejakú chvíľu si tam spokojne pradiem. Že by som jej ale len tak, sám od seba, skákal do náruče, na kolená, to sa teda nestáva. Asi sa to za tých 5 rokov, čo sa o ňu starám, veru tuším nestalo nikdy. Ale minulú sobotu ...
7. srpna 2015 | Autor: Filípek (4)

Filípek a Megí

Filípek a MegíKamarádi ;-)
7. srpna 2015 | Autor: Miki (5)

Jsem "zlatíčko" :-)

Jsem "zlatíčko" :-)Docela sekám latinu, to se musí nechat. Na noční nesmím, neperu se. Občas sice zlobím Fousu, ale to se mi obvykle nevyplatí. Pokud jsou poblíž obsluhy, okamžitě dostanu vynadáno. Dneska se mi ale povedl kousek:-). Protože jsem hodný kocourek, který doma zásadně nic neprovádí, panička nic netuše mě nechala klidně doma samotného a jela pro něco do města. Sice byla pryč tak půl hodinky, ale to mi stačilo. Potloukám se po domě a nudím se. Misky jsem vypucoval, spát se mi nechce, Fousek je někde v trapu. Co já budu dělat??? Vida, skořápky! Ty já rád! (Pro ty, kdo nevědí - viz moje kočkoalbum - únor 2015). Už jsem si s nimi dlouho nehrál a skoro jsem zapomněl, jaká je s nimi zábava! :-)))) ...
30. července 2015 | Autor: Filípek (4)

Jak jsem montoval skříňku

Jak jsem montoval skříňkuJedno sobotní odpoledne holky přinesly domů krabici. Oči se mi rozšířily očekáváním - zábava pro mě -". V tu chvíli jsem netušil, že nejsem daleko od pravdy. Jen jsem si myslel, že se párkrát pod krabicí proběhnu, párkrát jí přeskočím, trošku rozkoušu a hotovo... ale ono ne. Už když holky začaly vyndavat obsah, zpozorněl jsem. Aha... prkýnko, druhé prkýnko, něco jako prkýnko, zase prkýnko, šroubky, zase šroubky... jééé, ty se hezky kutálí po podlaze a dělají rachot. Á jedem.... pravá přední na levou přední... zásah levé zadní... přetočit na záda... hup, zpátky na čtyři... "Filípku, nenene!" ... ozve se. Tyooo, zrovna když jsem v nejlepším :-/. Rozhodl jsem se holky ...
25. července 2015 | Autor: Šmahel

Něco o mně

Něco o mněČau, jsem bourák, ale dvounožci na mě volají všelijak - nejčastěji Šmaheli, Šmahelíne, ale někdy i pantere nebo panteřátko (to obzvlášť nemám rád, protože to nezní dostatečně bourácky a drsně, což já samozřejmě jsem, že jo). Často zlobím svou kočičí mámu Šimlu, ona mi vždycky jednu šlehne, ale mně je to jedno, brzo jí přeperu, protože jsem bourák. Ale mám ji rád, máma je máma, že jo, i když mi občas sežere maso, stejně často blinkám, když se přežeru, to mi pak nadává máma i dvounožci a hned potom mě konejší... takže je vlastně dobře, když mi část sežere... Moje nejoblíbenější věc je kozlíkovej polštářek, kterej se poděl kdoví kam. Po tom, co se z něj začala sypat ta omamná bylinka a já ho ...
24. července 2015 | Autor: Šmahel

Jak jsem dvounožku zbavil zbytečného sešitu

Jak jsem dvounožku zbavil zbytečného sešituČauves dvounožci a kočičí kámoši. To vám byla noc. Mladší dvounožka nechala na stole sešit s ájinou, jak ona tomu říká. Tak jsem si jako náležitě vzdělanej kocour řek, že bych se mohl něco přiučit. První stránka byla o ničem, druhá taky, třetí taky, no co vám budu povídat, samý blbiny, kterým jsem ani nerozuměl. Nevím, proč je ta "ájina" pro dvounožku tak důležitá, navíc se mi zdálo, že tam jsou všude chyby. Byl jsem z těch různejch past a present nesmyslů tak zmatenej, že jsem se rozhodl ušetřit dvounožku i sebe. Nenechal jsem ani jednu anglickou větu vcelku. Moje kočičí máma Šimla říkala, že zas bude céres. Tak jsem ráno číhal, abych nepropásl, kdy bude dvounožka vstávat. Chtěl ...
21. července 2015 | Autor: Míša (6)

Moje panička II

Moje panička IIAhoj kočičáci, nedávno jsem vám slíbil, že ještě něco napíšu o své paničce. To bylo tak. Začátkem července, jak byly ty hrozné tropy a v pondělí volno, jsme zase byli samozřejmě na chaloupce. Už cesta v pátek nebyla nic moc, panička pro mě měla mokrý hadr, že mi bude ve vlaku otírat tlapky, abych se v tom kožíšku neupekl. Jenže já nerad, vrtěl jsem se, nechtěl jsem to odporně mokré. No ale zvládli jsme to, dorazili jsme v pořádku, ani jeden z nás se neuvařil. Panička celé tři dny měla dilema, jestli mě má v těch vedrech nechat na chaloupce, i když ví, že třetí den budu chodit za sousedkou a paničku budu hledat a bude mi smutno. Nakonec mě tam s velkým přemáháním nechala. Obě sousedky byly ...
18. července 2015 | Autor: Filípek (4)

Když se ve mně probudí lovec

Když se ve mně probudí lovecKdyž se ve mně probudí lovec ;-)
16. července 2015 | Autor: Willard

Jak jsem marodil a dvounohá si mě považovala

Jak jsem marodil a dvounohá si mě považovalaDvounohá si mě dost považuje. Moc se tomu nedivím. Jsem v naší dvoučlenné domácnosti ten chytřejší a o všem důležitým rozhoduju já. Dvounohá by beze mě byla fakt bezradná a často mi po příchodu z práce klade triviální otázky. „Kdo rozcupoval tu novou houbičku na nádobí?“, „Nevíš něco o tý rozkousaný tkaničce?“, „Co se to stalo s tou ponožkou?“, a hlavně „Do čeho jsem to šlápla?“ jsou její nejoblíbenější. Nikdy mě tím nezaskočí, vždycky znám odpověď. Zkrátka bez mý ctěný přítomnosti by dvounohá byla úplně ztracená a v životě by naprosto tápala. Ukázalo se to v únoru. Dvounohá onehdá změnila způsob, jak mi vydělávat na granulky, a začala chodit na odpolední. Úplně tím narušila chod mojí ...
14. července 2015 | Autor: Míša (6)

Moje panička

Moje paničkaAhoj kočičáci, musím vám napsat něco o své paničce. To asi nemá obdoby. Byli jsme spolu koncem června týden na chaloupce a užívali si. Panička se vrtala v zahrádce, taky šla párkrát na výlet a kupodivu ani neztratila značku ani nezabloudila, což se dost při její orientaci divím. Já jsem v noci lítal s Filipkou, lezl po stromech, pozoroval jsem ptáky a hrál si s broučky, přes den jsem spinkal ve svých různých skrýších. Jenže pak jsem začal zalézat pod postel, kam normálně moc nechodím. Paničce to bylo divné, zase tak ošklivo venku nebylo, to lítám i v dešti a pak jí k velké radosti celý mokrý skočím v noci do postele. Sahala mi na čumáček, jestli mi něco není. Pak jsem zase vylezl, napapal ...
4. července 2015 | Autor: Filípek (4)

Když je miluješ, není co řešit :-)

Když je miluješ, není co řešit :-)Když je miluješ, není co řešit :-) ... nééé, teď nemám na mysli moje holky. Ale dobroty, dobrůtky, mlsky, pamlsky nebo jak jim říkáte vy. Jsou dobré, chutné... ale nevím proč, dostávám jich nějak málo. Vody je plná miska, granulí dostatek a miska na masíčko nebo kapsičku taky nebývá poloprázdná. Když jsem vyčerpal svůj "denní limit" dobrůtek, zkoušel jsem holky obměkčit prosebným pohledem. Moc to nezabíralo. Přidal jsem takové to mňouknutí nemňouknutí, spíš jako když vrznou dveře, a lehce jsem hrábl pacičkou ve vzduchu, aby malá i velká pochopily, že mám na dobrůtky opravdu ještě chuť. Ty dvě to pochopily nějak špatně a mňaminu daly na horní poličku, kam jsem ani pořádně ...
2. července 2015 | Autor: Filípek (4)

Co? Páteř?

Co? Páteř?:-)
30. června 2015 | Autor: Filípek (4)

Nad olivy není :-D

Nad olivy není :-DMalá panička nakreslila, jaký jsem gurmán :-D
15. června 2015 | Autor: Miki (5)

Moje první díra v kožichu

Moje první díra v kožichuA máme tady další slibovaný deníček. Panička říká, čiň čertu dobře, peklem se ti odmění. To peklo jsem prý já. Tsss!!! Nemít mě, zůstali by ochuzeni o mnohé zážitky, a vy vlastně taky:-) Od příhody, kdy po mně bylo málem vyhlášeno celostátní pátrání, si panička dávala bedlivý pozor, abych na noční nešel ani náhodou. Za ty nervy jí to prý nestálo a přece jenom potřebovala pokud možno v klidu dodrápat tu svoji práci a složit zkoušky. Jó, to by nesměla mít nás dva s Fouskem :-). Navíc se nám začal objevovat na zahradě cizák. Asi roční černý kocour s bílou náprsenkou. Že to vše skončí brzy malérem, začala panička tušit v momentě, kdy se pod našimi okny ozval řev a jí se naskytl obrázek, jak s ...
14. června 2015 | Autor: Miki (5)

Jak jsem se ztratil

Jak jsem se ztratilKonečně jsem ukecal paničku, aby mě taky pustila něco nadrápat. Sama toho nadrápala za poslední dobu až až, tak si teď může dát oraz. Jednoho jarního podvečera mě vůně jara mě táhla hrozně moc ven. Byl jsem puštěn, protože se obvykle do hodiny vracím sám. Před 22. hodinou si obsluhy vzpomněly, že bych taky mohl jít už domů, protože už musím být vylítaný až až. Volali, obešli dům a okolí a já NIKDE!!! Kdo se ale podezřele ochotně přihrnul domů, byl Fousek. To je docela překvapilo, protože je téměř vzácnost, když se oteplí, aby spával doma. Bylo jasné, že v okolí nikde nejsem, protože bych přilítl s ním. Obsluhy vyrazily s baterkami, prolezly kdejaké křoví, ale před půlnocí to vzdaly. ...
18. května 2015 | Autor: Mína*

Život jaký je

Život jaký jeZdravím, přátelé, dnes je velice smutný den, ale k tomu za moment. Trochu vás napřed zasvětím do božího smyslu, který zná každé zvíře, co žije po boku člověka, co má srdce a lásku ke zvířatům. Jsme stvořeni, jelikož člověk potřebuje několik důležitých věcí, a já vám je shrnu. První je ochrana, hlídání majetku a osoby. Dále pochopení ve formě udržení tajemství. Pak je objímání, mazlení a hraní, co vnáší do lidí znovu chuť chtít bojovat se svými démony a neklesnout na mysli. Další, a to nejdůležitější poslání je, že jsme vašimi strážci, kteří vás nějaký čas ochraňují, vytváří teplo domova a lásky. Bohužel každý strážce má vyhrazený svůj čas, co vám může dělat společnost a doprovázet vás. ...
16. února 2015 | Autor: Jack Jackpot

Jak jde čas aneb Maminečka na páté mateřské

Jak jde čas aneb Maminečka na páté mateřskéMoji milí příznivci, už je to pár týdnů, co mám nové doma, tak je načase podat zevrubný raport. Ale pěkně popořádku. Usaďte se pohádka začíná. Maminečka, ta se nezdá. Vysnila si kotě, které by ji okouzlilo, a vysnila si Ragdolla. Z podzima začala brouzdat na netu a číhala, kde na ni jukne chlupaté klubíčko. Pročítala nabídky, ale vše bylo z dalekých krajů a to se jí nelíbilo, nechtěla jenom jet pro kotě, chtěla jej vidět vyrůstat. Až jednoho krásného dne se nabízela koťátka v dosahu. Nelenovala, nažhavila dráty, navnadila kamarádku kočkomilku a jelo se. Koťátek bylo víc a z úžasu si sedla na koberec a koukala na tu drobotinu, lezla po koberci a vzdychala, že nedošlo ani na návštěvní ...
4. února 2015 | Autor: Merlin (7)

Příhoda (nebo spíš nehoda) z dnešního rána mě nutí k zamyšlení

Příhoda (nebo spíš nehoda) z dnešního rána mě nutí k zamyšleníPříhoda (nebo spíš nehoda) z dnešního rána mě nutí k zamyšlení. Ráno jsem vstala s migrénou, takže nic moc. Sotva jsem oko rozlepila, ještě malátná, hlava jak ve svěráku... a najednou se dole z ulice ozvala rána, následně psí kníkot. Merlin začal s vrčením pobíhat po pokoji, Vigo s vyplašeným výrazem taky. A tak jsem vyhlédla z okna. Nejdřív jsem si říkala, že to, co vidím, není pravda... ale byla. Na silnici ležel pejsek a strašně plakal. U něj nikdo. Udělalo se mi špatně, panebože, někdo ho srazil. Co teď? Vidím u něj nějakou mladou slečnu a odezírám ze rtů, ptá se kolemjdoucích... to je váš pes? Najednou zahlídnu starou paní, která jde směrem od parku, netušíc. Dojde k pejskovi, slečna ...
2. ledna 2015 | Autor: Miki (5)

Milý deníčku... (zápisky 10-12/2014)

Milý deníčku... (zápisky 10-12/2014)Ehmmm, kde jsem to jen posledně přestal... Jasně, už vím!!! Může za to panička!!! Díky její radě si všechno poctivě drapu. Pak toho mám tolik, že nevim, kde všude jsem to nadrapal. A už vůbec nevim, jestli to všechno ještě najdu... :-( Sláva!!!!! Proběhl jsem celý dům a zahradu a nějaké zápisky jsem našel:-):-). Jeden byl o tom, jak mi Karina oplatila návštěvu. V závěru jsem uvažoval, že se budu muset k sousedům dojít zeptat, jestli jí k nám budou pouštět častěji, ale to už jsem vám psal. Chcete znát pokračování a další příběhy? Jo? Tak poslouchejte: Jednou navečer, když jsem se dožadoval ještě jednoho puštění ven a panička svolila, že jen na chvíli, jsem se vypravil k sousedům. Díru v ...

Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek. Kdyby něco nefungovalo, e-mňauněte!


SOUTĚŽ!
Právě můžete nominovat fotku do naší fotografické soutěže NEJ fotka.

Kocouřova veterinární poradna

Škrabadlo
Vše, co se děje na Modrém kocouřovi.cz

Anketa:
Jak často čistíte kočkám záchůdek?

Novinky 7. 3. 2019

Pamatuji se je kočičí deníček Sněhurky (2). A Veterinární poradna řeší, zda může FeLV pozitivní kocour chodit ven.

Kocouř roku 2019

Nominujte kočičáky v kategoriích Kočkoalbum a Kočičí deníček roku 2019!