Kočičí deníčky

Stránka 129 z 136

22. listopadu 2016 | Autor: Miška

Mama mi ráno povedala: Ty buď rada, že si nenocovala na balkóne! - a bola pri tom naozaj vážna...

Mama mi ráno povedala: Ty buď rada, že si nenocovala na balkóne! - a bola pri tom naozaj vážna...Že som hyperaktívna, to asi všetci dobre viete. Okrem toho mám mnoho iných prívlastkov a prezývok: potvora, satanka, divá sviňa krížená s opicou,... Ale nikdy mi nikto nepovedal, že ma nemá rád... Až dnes v noci - mama! Hádam to nemyslela vážne! Síce ma ráno už hladila, ale zabolelo to, naozaj :-( A pritom som nič také hrozné neurobila... len... Proste som v noci, podľa vyčítavého oznámenia mamy: Vieš, koľko je hodín, moja zlatá?! - Dve v noci!!! A ty tu robíš bengál?! - Si normálna??? - chcela skontrolovať, či sú všetky poháre - trofeje, na svojom mieste... Že mi ich pri tom kontrolovaní pár spadlo??? - No bóóóže... Hm... ale keď tak nad tým rozmýšľam, ju asi nahneval ten rachot, čo ...
18. listopadu 2016 | Autor: Lilly

Jak jsme jeli k veterináři (a zase zpátky)

Jak jsme jeli k veterináři (a zase zpátky)Nejezdíme k veterináři často (musím zaklepat), takže když se doma objevila přepravka, vyvolalo to u kočičáků spíš údiv, co to je za další hračku? Charlie by do ní i vlezl, Lilína se koukla a pak se uvelebila do krabice na gauči – ano, na gauči mají teď na chvíli kočky svoji krabici :o) Přepravku jsem vymyl, vysušil, dal dovnitř deku – jako podle příručky na převoz koček. Došel jsem pro Lilínu, že už jako jedeme, říkám. Koukla z krabice a nijak ji to nevzrušovalo. Tak jsem ji vzal, donesl do přepravky, kam vlezla jakoby nic, a pak se zavřela dvířka. Než jsem se obul, mňoukala. Na chodbě se mňoukání rozléhalo ještě víc. Mňoukala i celou cestu výtahem. Mňoukala, než jsme došli k ...
15. listopadu 2016 | Autor: Čertík (5)

Čertík v Praze

Čertík v PrazeMilí kočičáčci, tak Čertík se zabydluje v Praze. Nacpaly jsme ho s kamarádkou do přepravky, kde chvíli mňoukal a vrtěl se, ale za chviličku se uklidnil. Nebo byl v šoku. V rychlíku vyšší kvality jsme mu pootevřely mřížku u přepravky, aby si nepřipadal jako vězeň, ale bylo mu to evidentně jedno. Kamarádka ho chtěla vzít na klín, jenže nezná tolik České dráhy. Kdyby přišel nějaký "předpisový" průvodčí, byl by průšvih, ale měl by pravdu. Kocourka nerozházel ani hluk na nádraží, v metru, tramvaji a autobuse. Doma z přepravky elegantně vykráčel a skrčil se do nejbližšího kouta. Nechaly jsme ho. Než jsme si vypily kafe, Čertík zmizel. Tak jsme prohledaly, co se dalo, a nakonec jsme ho ...
14. listopadu 2016 | Autor: Aladarko

Som lovec

Som lovecSom lovec. Cely mesiac sa snažím. Nosím zabité myšky ku dverám a žiadneho uznania som sa nedočkal. Dvojnožkyňa vloží myšku do sáčka a šup s ňou do kontajnera. Už som mal toho naozaj dosť. Podarilo sa mi ulovit krásnu vypasenú myšku. Pri vstupe do baráku som sa zamotal medzi ostatných, a tak sa mi ju živú podarilo prepašovať až do dvojnožkynej spálne. Tam som ju pustil, ved nech si myška pobehá. Dvojnožkyňa zaspala a ja som začal myšku trénovat. Na to zoskočil z parapetu Jony a pomohol mi ju uspať, aby pištaním nerušila náš spánok. Zašpinili sme pritom trochu dlážku, no nakoniec sme ju vložili priamo do papuče, nech ju nikto neprehliadne. Ráno nás zobudil neskutočný krik, je to hrozné, keď ...
8. listopadu 2016 | Autor: Čertík (5)

Čertík před odjezdem

Čertík před odjezdemMilí kočičáci, vidím velký zájem o Čertíka (5), tak vás chci všechny moc poprosit, abyste nám drželi v neděli všechny tlapky, pěsti, ocásky a co se dá. Vážně mám trochu strach, jak se bude doma chovat a co na to Míša. Ale byt je dost velký, tak kdyby se nesnášeli, to fakt zatím nevypadá, tak může každý jinam. O cestu vlakem se zase tak nebojím, jel už se mnou v červenci do Rokycan k veterináři, když měl tak hroznou rýmu, a byl zlatý. Ale jednak mu asi nebylo dobře a také to nebylo tak daleko. Pojede se mnou kamarádka. Já Míšu v tašce, ona Čertíka v přepravce. Sama bych je nezvládla, to bych musela extra pro Čerta. Ještě jde o to, co na to České dráhy. Já ho tam přes zimu nechat nemůžu, ...
6. listopadu 2016 | Autor: Honza Uličník

Prý jsme ho uškrábali k smrti

Prý jsme ho uškrábali k smrtiMy kocouři z druhého patra, se musíme přiznat, že jsme na Jirku hrdí. Proč? Zachránil totiž Mikiho. Založil mu i Zlatou knihu na Modrém kocouřovi, tady klik. Miki se málem ocitl na ulici, protože jeho dvounožci se museli narychlo stěhovat a nevěděli, co s ním. Kolikrát zapomněli dát mu jídlo, vyčistit záchod, byl svědkem alkoholických nocí, domácího násilí atd. Teď bydlí Miki vedle v domě a má se dobře. A protože jsme rádi, že je Jirka tak hodný, snažíme se ho vždy ráno, než jde do práce, zdržovat. Nechceme, aby odešel. Já si lehnu za dveře, Max mu vyskočí na ramena, někdy i hlavu, a snažíme se ho přesvědčit, aby se rozhodl a zůstal doma. Jirka je pak nucen odejít s Maxem na zádech do ...
2. listopadu 2016 | Autor: Aladarko

Kámoš Kasperko

Kámoš KasperkoDnes je sviatok dušičiek a tak spomínam na môjho veľkého kámoša Kasperka, ktorý je už za dúhovým mostom. Bol to liečiteľ a môj veľký vzor. Keď ma malého priniesli, Kasperko sa ma hneď ujal. Vedel aj rozprávať. Keď mu pán domu v zime prikázal, nech sa ide prebehnúť, tak mu hneď odpovedal. Niee, niee a urobil nehybnú mŕtvolku, na čom sa všetci smiali. Bol veľmi poslušný a dôverčivý, nikdy neliezol na šporák a stôl, aj keď tam bola šunka. Zbojník Oliverko ju niekedy, ak pretŕčala, zhodil a išiel sa schovať. Kasperko podľa zákona, čo je dole, je moje, šunku jedol a nechápal, prečo mu ju berú a čo zlé urobil. Nikto mu nič nevyčítal, všetci vedeli, odkiaľ fúka vietor. Raz ho Oliverko ...
31. října 2016 | Autor: Smudlinka

Ako ma nezožral rotvajler

Ako ma nezožral rotvajlerMoje nekonečné trápenie s neporiadnym Jonym stále trvá. Používa môj a Aladarkov záchodík a vôbec nevie, ktorý sa na čo používa. Takže, keď sa idem vypišať, narazím na smradľavú kopu, ktorú musí vytvoriť minútu predo mnou. Aj do mištičky mi stále chodí a kulodráha je už len jeho. Ja ju takú poznačenú nechcem. Vyvláča mi do záhrady moje obľúbené myšky. Vonku sa skrýva za stromy a kvetináče, aby ma mohol s krikom nalakať, a naučil to aj svoju lásku Elinku. To bola aj moja kamoška. Nastrašia ma a potom ma obaja naháňajú po záhrade a nepomáha ani syčanie. Tak som si povedala, že mám toho akurát dosť, hlavne keď som videla ako Jonyho muchluje spolubývajúca. Ty môj krásny šikovný chrobáčik, nožička ...
25. října 2016 | Autor: Jony

Ako sa moja obsluha stala strigou na Halloween

Ako sa moja obsluha stala strigou na HalloweenBolo to pred 9 rokmi, keď Zuzanka doniesla domov prvého kocúrika, ktorý sa na mňa veľmi podobal. Bol taký istý zbojník ako ja. My prúžkovanci sme veľmi akční. Bol Halloween, keď sa spolubývajúca rozhodla dať Oliverka zaočkovať. O prepravke ani nepočula, tak zobrala prútený košík, navliekla na neho dierovaný sveter, sadli do žltej Feldy a mohli vyraziť. V košíku bolo úplne ticho, tak spokojne došli na veterinu. V čakárni nebola ani jedna mačka, len v každom kúte sa triasol jeden veľký pes. V ordinácii dostali včeličku a pobrali sa domov. Spolubývajúca zabudla zviazať rukáv a tak z neho vyšiel malý šibal. Boli na štvorprúdovke v rýchlom pruhu v špičke, tak sa nedalo nič robiť. Veľkou snahou ...
15. října 2016 | Autor: Kurín

Náš příběh – díl devátý: Kurín a já, poslední dny a poslední peníze, bitva na úřadech; přípravy na přesun do Prahy vrcholí!

Náš příběh – díl devátý: Kurín a já, poslední dny a poslední peníze, bitva na úřadech; přípravy na přesun do Prahy vrcholí!Na začátku října začaly být večery i v Ankaře chladnější, v obchodních domech se objevily první podzimní kolekce, ale mně bylo čím dál tím víc horko. Finále bylo na spadnutí. Mohlo začít balení a loučení. Měla jsem v sobě spousty smíšených pocitů. Za pár týdnů v Ankaře jsem potkala více přátel a fajn lidí než za celý rok v Praze. Práce v nemocnici byla úžasná a já si konečně připadala užitečná a v zaměstnání šťastná. Jenže stačil jen jeden pohled na Kurín a já věděla, že je konečně čas jet domů. Poslední foto Kurín v nemocnici, já a sestřička Cansu Měsíce připravovaný přesun Kurín z Ankary do Prahy mohl naplno začít. Konečně jsme měly stanovené datum návštěvy na úřadech. Náš odlet byl ...
8. října 2016 | Autor: Honza Uličník

Max zlobí víc než já

Max zlobí víc než jáMy, kocouři z druhého patra, jsme nedávno přišli na to, že ve sklepě je takový velký křeslo, myslím, že se tomu říká ušák, a na něm se velice dobře leží. I za ním. Přišel na to vlastně Max, protože někdo nechal otevřené dveře od sklepa. Věděl moc dobře, že tam nesmí. Ale lákalo ho to. Náš sklep, to jsou různé chodby, schody dolů a jinde nahoru, nějaké ty křižovatky. Jirka říká, že to jsou skoro malé katakomby. Jirka tam má pronajatou místnost, takovou komůrku, která má děravé dveře. Je tam uložené všechno možné, co už Jirka doma nepotřebuje, a je tam uložené i mnou ulomené škrabadlo. Tak tedy Maxík šel na kontrolu, vlezl za dveře a - něco tam je navíc. Křeslo, panečku. Hned si ho podrápal a ...
7. října 2016 | Autor: Leo Ninno

Kdysi (květen 2013) jsme tu psali kočičí deníček

 Kdysi (květen 2013) jsme tu psali kočičí deníček Takto se krmíme, já - LeoNinno a nalezeneček Tutunka
1. října 2016 | Autor: Willard

O různých způsobech likvidace

O různých způsobech likvidaceŽivot se dvěma ženskýma je peklo. Pořád se o něčem dohadujou. Většinou má pravdu Elsa, ale dvounohá to nechce uznat. Přitom se hádají o kočičích věcech, kterým dvounohá vůbec nemůže rozumět. Elsa je z její naivity většinou úplně perplex. Jako tuhle v pátek. "Kočičky nečůrají do postele!" sdělovala dvounohá Else důrazným hlasem. Koukala na ni přitom svrchu a měla vztyčenej ukazovák, což je u ní znamení přicházející zábavy. Elsa na ni hleděla vytřeštěnýma očima, protože nemohla věřit, že dvounohá je schopná ignorovat očividné důkazy. "Neeeeee?!" podivovala se hlasitě, zatímco dvounohá významně natřásala počůranou peřinou, kterou měla v levé ruce. "Nečůraji! To ...
30. září 2016 | Autor: Mikýsek (2)

Bude to Miki, jako ten robot!

Bude to Miki, jako ten robot!Prý mám napsat, že Kačna nemá moc času. Stihne se jen kouknout a hned zase běží. Začátek školního roku a celé září je hektické. Ale bylo slíbeno napsat něco o jméně Mikýsek, tak tady to je. Máte doma také malé dvounohé? Mikýsek si po příchodu našel místo ne na posteli, jako většina kočkovitých, co se vyskytují u lidí, ale na stolku vedle postele v pokojíčku u malých. Proč? Právě teď odtamtud přišel a prý to nepoví. Ale to ještě neměl jméno a malí si přinesli od babičky starou knížku, komiks snad ze 60. let. A večer před čtením jsme se s Mikýskem každý den trochu přetahovali, vždycky ležel na komiksu. Čtete si rádi od koček vyhřáté knížky? A tehdy to prý poprvé, večer v posteli, ...
26. září 2016 | Autor: Míša (6)

Zase o Čertíkovi

Zase o ČertíkoviDobrý den, jak asi víte, Čertík u mě na chaloupce zdomácněl. Měli jsme s Míšou týden dovolené a po zkušenosti, kdy se Čertík někam schoval, abych ho nedala na noc ven, tak prostě zůstal. Samozřejmě byl v posteli. Říkala jsem si, ať si kluci zvyknou, protože ten černoušek pojede na zimu do Prahy. Jeho panička přijela po 14 dnech, bydlet se tam do zimy nebude, to je jasné. Tak jsme si chvíli povídaly přes plot a já pořád čekala, že se na Čerta zeptá. A nic. Pak mi to nedalo a slušně jsem se zeptala, jestli by jí nevadilo, kdybych si ho vzala domů. Prý by jen byla ráda. Pozvala jsem ji k sobě domů, Čertík tam krásně spinkal na křesle, a zase nic. Žádné pohlazení, prostě naprostý nezájem. ...
23. září 2016 | Autor: Mikýsek (2)

Jak jsem u nás zazvonil

Jak jsem u nás zazvonilMikýsek říká, že prý to bylo takhle. Ozval se zvonek a za dveřmi byl Mikýsek. On se tak teda ještě nejmenoval, ale držel se tam v náruči sousedky. „Ten váš kocourek k nám dneska zase skočil a má zraněnou packu, tak vám ho radši nesu,“ říkala sousedka. Mikýsek k tomu nic moc neříkal. „My máme kocourka?“ vypadlo ze mě. „No, vždycky skáče od vás,“ znejistěla sousedka. Mikýsek se nechal předat a vrněl u toho. No a tak se dostal k nám. Zažil cestu s packou k veterináři - naštěstí to nebylo nic vážného a za pár dní se to zahojilo. Dneska už si na to Mikýsek prý ani nepamatuje, kdybysme mu to teď nepřipomněli. A jméno Mikýsek? Prý to je na další deníček!
18. září 2016 | Autor: Honza Uličník

A je po skřínkách. Ale tráva chutnala

A je po skřínkách. Ale tráva chutnalaMy, kocouři z druhého patra, jsme přišli o skřínky na chodbě, které jsme tak milovali. Že je musí Jirka dát pryč řekla majitelka domu, protože té to řekli hasiči. Jirka říkal, že z toho taky nemá radost, ale poslechnout se musí. Dnes přišel Jirka z výrobny peněz docela brzo. Již ve dvě hodiny, vypustil nás na chodbu a dal nám kočičí trávu, kterou koupil venku za ty peníze, které chodí vyrábět. Položil trávu na skřínku a řekl, že to je naposledy, co na skřínce sedíme, ať si to užijeme. A my si užívali. Tráva byla výborná. Poté začal dávat skřínky pryč, vždy je pomocí výtahu někam odnesl, ani nevíme kam. Byl to smutný pohled, ach jo. No a k večeři nám dal jenom granule, fakt nekecám, ...
12. září 2016 | Autor: Honza Uličník

V baráku je nová kočka

V baráku je nová kočkaMy kocouři, co spolu žijeme ve druhém patře, jsme přišli na to, že máme v baráku další kočku. Z okna jsme kukali, jak se stěhují nový podnájemníci. A nesli kočičí přepravku, škrabadlo a mnoho dalších vymožeností, které kočka potřebuje k životu. Pánečku, to bude. Doufáme, že bude moci chodit ven. Max se začal natřásat a Láďa chodí v baráku pořád dokola, nevědíc, co vlastně chce. Láďa má s kočkami špatnou zkušenost. Prý jsou to bezcitné bytosti, které si nárokují vše. To nás trochu zarazilo, protože Jirka naopak říkal, že jí měl v náručí a je milá, osmiměsíční, ale zdůraznil, že by nás nevyměnil. A to prý ani mě. Prý ho štve, že čůrám před záchod, tak dostanu plenky. No jářku, jak se mohu před ...
21. srpna 2016 | Autor: Honza Uličník

Dostali jsme dárek. Za to s Jirkou už nemňoukneme nikdy, podrazák

Dostali jsme dárek. Za to s Jirkou už nemňoukneme nikdy, podrazákMy kocouři z druhého patra jsme přišli na to, že spolu žijeme již dva roky. Tento týden to budou dva roky, co jsme se ocitli u Jirky. A Jirka taky říkal, že tento týden dostaneme dárek. Co to asi může být? Masová konzerva? Nové křeslo na škrábání? Nebo snad nové záclony na šplhání? Přemýšleli jsme celý týden. I domovní kocour Láďa přemýšlel, že prý nám možná koupí živou myš na chytání. „To by nebylo špatné,“ mňoukl Max a zamyslel se. Vypadal přesně tak, jak když začne snít o dálkách, koukaje přitom z okna nebo ze dveří. „Kluci, půjdu pro ten dárek až v sobotu, tak se těšte.“ Přišla sobota, Jirka poklidil, uvařil a vyrazil. Koukali jsme za ním z okna a čekali. Pořád jsme se dohadovali, co by ...
10. srpna 2016 | Autor: Bublinka *z útulku*

Pooperační komplikace

Pooperační komplikaceJak asi víte, Bublince v neděli praskl steh. Nejdřív jsem si myslela, že to je proto, že se nedá udržet a pořád někam skáče. Ovšem bylo to proto, že jí bříško začalo hnisat. Ráno už byla vidět malinkatá kapička hnisu, potřeli jsme to jodisolem. Ale odpoledne už bylo bříško nateklé a tekl z něj hnis. Na internetu jsme s tím neskutečně pomalým internetovým připojením na chatě, co nejrychleji to šlo, vyhledali nejbližší veterinární kliniku, kde mají otevřeno i v neděli. Ta je až ve Frýdku-Místku, jmenuje se je AlfaVet. Tak jsme se sbalili a vyjeli. V AlfaVetu mají rozdělené čekárny - jedna místnost pro kočky, jedna pro psy. Navíc i pořadová čísla jako např. v bance. Úložný prostor na kočičí ...

Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek. Kdyby něco nefungovalo, e-mňauněte!


25. 9. 2018 začíná
naše fotografická soutěž NEJ fotka.

TNT
Téma: Kočičí očista
Přitlapkujte také svoje fotky!

Kocouřova veterinární poradna

Škrabadlo
Vše, co se děje na Modrém kocouřovi.cz

Anketa:
Jak často čistíte kočkám záchůdek?

Novinky 24. 5. 2018

Další z článků ... ehm, o kočkách: Proč kočkám v noci svítí oči? Pak nabízíme tradiční výběr toho, co se píše jinde, a nakonec další Kdo jsem.