Kočičí deníčky


11. května 2021 | Autor: Sněhurka (2)

Už jsem zase zhubla!

Už jsem zase zhubla!Vzhledem ke stoupajícím teplotám venku, zdržuji se více tam, a tudíž, i když mnou ulovené myši už nepapám, jen si s nimi pohraji a k paniččině nevoli je, sice trochu pošramocené, ale ještě živé, pouštím, stejně se díky tomu mnohem více pohybuji a tudíž kila (spíše deka) jdou dolů. Takže jsem opět krásná, urostlá holka a panička na mě pořád sahá a pochvaluje si, jak mám krásně pevné tělíčko! Nechápu, čemu se diví, to jsem měla, i když jsem vážila těch 3,7 kg. Kolik vážím nyní, sice netuším, ale bříško mám prý při pohledu seshora mnohem menší! To jsem prý vypadala jako nateklá nit, ale nyní jsem opět jako bavlnka na vyšívání!!! Na zahradě pořádám nájezdy na myší díry a panička i ...
28. dubna 2021 | Autor: Sněhurka (2)

Zkouším, co panička vydrží!

Zkouším, co panička vydrží!Už mě nebaví chodit dolů do vesnice. A do okolních domků tady u nás nemohu, protože si někteří sousedé pořídili (nechápu proč) psy! A ačkoliv se sousedy jsem měla dobré vztahy, s jejich čokly se nějak nemohu dohodnout! Panička říká, že to je tím, že jsem dokonalá lovkyně, a ti sousedé, všichni, díky mojí bezchybné práci, získali dojem, že je tu málo myší a tudíž, že spíš potřebují psa. Ha-ha. A teď se diví!!! Proč však o tom píši? Díky tomu, že jsem přestala navštěvovat dolní ves, jsem převážně doma, a ačkoliv je naše zahrada docela slušně velká, pořád je na ní ještě málo VZROSTLÝCH keřů a stromů a já se na ní často nudím. No tak jsem si našla novou zábavu. Vzhledem k tomu, že mě ...
18. dubna 2021 | Autor: Princezna (2)

Deníček Princezny a Miy, kapitola V. - Jak rozumíme lidské řeči

Deníček Princezny a Miy, kapitola V. - Jak rozumíme lidské řečiPo dlouhé době posíláme další deníček, DNŽ se k tomu dříve, jak říkají, nedokopali. Prý se budou napříště více snažit, aby o nás něco napsali. Naši DNŽ říkají, že snad rozumíme všemu, co nám říkají, ale mnohdy nedbáme. Bude to asi tak. Když slyšet nechceme, uděláme postoj „hluchá kočička“. To vypadá tak, že sedíme zády k DNŽ, nebo alespoň bokem, a na nějaké řeči reagujeme tak, že dáme ouška dozadu a ani se neotočíme a nehneme se. A čemu rozumíme? Tady je náš kočičko-DNŽ slovník. „NE, NE, NE“ – víme, že se něco opravdu nesmí. „MŮŽEŠ“ – ví (hlavně Mia), že může vyskočit DNŽ na klín nebo třeba až na krk a pomazlit se. „MIO, PRINCEZNO, HOLKY, DOMŮ“ – víme obě, že musíme pelášit ...
5. dubna 2021 | Autor: Sněhurka (2)

Zase máme jaro

Zase máme jaroAčkoliv u nás je letos poněkud bláznivé. My tu máme skutečně dubnové počasí. Chvíli svítí sluníčko a vzápětí padají kroupy. Konkrétně dnes fouká takový vítr, že mě panička nechce vůbec pustit ven, protože se bojí, aby ZASE neuletěla střecha od zahradního domku, a ta by mi prý mohla ublížit. A to víte, já jsem (samozřejmě) nejmilovanější člen rodiny a to by kluci paničce nikdy neodpustili, kdyby se mi stalo něco špatného! No, tak abych ji uklidnila, v noci na dnešek jsem zase po dlouhé době spala u ní v její (jak si ona myslí) posteli. Jenže jsem na ní vyzrála! Já u ní v posteli (teda S NÍ v posteli) spinkám nerada, protože panička se děsně vrtí a budí mě! Tak jsem včera večer zabrala jako ...
11. března 2021 | Autor: Sněhurka (2)

Už jsou mi čtyři roky!

Už jsou mi čtyři roky!To už jsem zřejmě dospělá kočička, ale panička mi říká, že jsem a pořád budu její další milované děťátko, tudíž mě to nijak netrápí a věřím, že trápit nebude, ani až mi bude (doufám) podstatně víc! Oslavovali jsme to mezi třetím a sedmým březnem, protože vzhledem k tomu, že přesně známe jen rok mého narození, se dnem a měsícem si můžeme pohrát, jak se nám to hodí. No a Martin objevil chybu, kterou panička udělala při opravě ve Zlaté knize, protože řekl, že lépe bych k nim oběma pasovala, kdybych místo 3. 3. 2017 měla datum 7. 3. 2017. Tudíž jsme to oslavovali několik dní a nakonec se Martin s paničkou dohodli, že zůstanou u toho 7. 3. 2017. JENŽE - protože jsem v ty slavné dny ...
20. února 2021 | Autor: Sněhurka (2)

Oteplilo se!

Oteplilo se!Sníh u nás téměř všechen roztál, tak jsem (pochopitelně) musela hned vyrazit ven na průzkum. Byla jsem během dne venku několikrát a tak se mi to zalíbilo, že když se po setmění teplota příliš nesnížila, vyrazila jsem na první letošní noční průzkum! Bylo to bájo! Běhala jsem po zahradě, prozkoumávala všechna osvědčená místa myších nor, prohlédla jsem i kopečky pracovitých krtků, no byla to skvělá zábava po téměř dvou měsících strávených doma. Jenže ta moje vyplašená panička o mě měla strach, že jsem tak dlouho venku, a začala mě shánět! Když v té tmě vyřvávala moje jméno asi půl hodiny, přiběhla jsem se jí ukázat, ale abych se zbytečně nezdržovala, udělala jsem jednu z těch mých ...
12. února 2021 | Autor: Willard

Jak na mě byly stížnosti a dvounohá se rozhodla mě darovat

Jak na mě byly stížnosti a dvounohá se rozhodla mě darovatDup-dup-dup (a pozor, teď jedno velký) DUP! Dup-dup-dup-dup-(bacha, za to přijde) DUP! Lítal jsem po bytě, zatáčky vybíral smykem, brzdil drápama a na konci trasy vyhazoval zadek do vzduchu a otáčel se výskokem. „Co ten kocour blbne?“ zajímal se dvounohej. „Má spoustu energie,“ dívala se na mě láskyplně dvounohá. „Hráblo mu,“ přeložil si to pro sebe dvounohej. Neměl jsem čas sledovat jejich debatu, protože jsem zrovna musel vyskočit a chytit v letu plyšovou myš Máňu, kterou jsem předtím tlapou vyhodil do vzduchu. Jak jsem ji chňapnul do zubů, svalil jsem se i s ní na zem, předníma tlapama ji přidržoval a zadníma drápal, až byla na maděru. „Jedenáct let a pořád hravej jak koťátko,“ ...
28. ledna 2021 | Autor: Sněhurka (2)

Už vážím 3,7 kg

Už vážím 3,7 kgTo jsem macíček, co? Tolik jsem prý ještě nikdy neměla, i když vždycky v zimě je ze mne baculinka. (Obvykle 3,5 kg.) To je proto, že když je venku sníh, tak ani nevytáhnu pacinky. To jen, když mi jde panička vyčistit záchůdek, tak já se postavím na hranici sucha a sněhu (viz fotografii) a opatrně pacinkou zkusím, zda je stále tak studený a mokrý, jak si ho pamatuji, a když zjistím, že se nezměnil, honem zahučím zase zpátky domů! Jo, od jara až do zimy, to jsem venku téměř pořád, a proto v tu dobu jsem hubená! No nedivte se, mám na starosti celý náš pozemek a pozemky všech sousedů, protože jsem jediná kočka v celém okolí! Sice někteří sousedé mají psy, ale znáte to, v lovení myší se ...
27. ledna 2021 | Autor: Ríša

Náš den

Náš denAhoj kočičáci, jak trávíte celé dny? U nás jsou všechny víceméně podobné, protože v ty všední páníčci mizí do práce a do školky a o víkendu zase na různé výlety a procházky. O těch víkendových dnech ale máme o něco víc hraní a mazlení, což je paráda, no bohužel taky víc různého česání, stříhání drápků, čištění uší a tak, což zase až taková paráda není. Každé ráno jsme vpuštěni do ložnice, abychom si užili teplo postele. Já si jdu povrnět k paničce na její hruď a pak jí zalezu pod peřinu k nohám. Trošku ji kousnu do lýtka, aby mi udělala místo a pak ještě i do stehna, aby mi ho udělala ještě víc. No, nenechá mě ležet dlouho, pak už se vstává a větrá. To se všichni tři nahrneme k otevřenému ...
6. ledna 2021 | Autor: Sněhurka (2)

Tak jsem se po dlouhé době opravdu od srdce zasmála!

Tak jsem se po dlouhé době opravdu od srdce zasmála!Jak už jsem několikrát psala, panička mi stále klade na srdce, abych netahala domů myšky! A někdy dost důrazně se spoustou otravných blábolů, takže já jsem z nich tak vyčerpaná, že ty svoje úlovky nechávám raději přede dveřmi. JSEM PROSTĚ VZORNÁ! A tak mě opravdu rozveselilo, když mojí paničku navštívila její oblíbená sousedka ze zdola z vesnice a to zrovna v té době, kdy jsem já dělala bobánka, což je prý cítit, takže panička s ohledem na návštěvu OTEVŘELA TY TERASOVÉ DVEŘE A NECHALA VĚTRAT! No a zakecala se, a protože já jsem se nudila, odešla jsem do pokoje, o němž si panička myslí, že je její, do postele, o níž si bláhově myslí totéž - SPINKAT! Takže dveře zůstaly nestřežené. Když ...
31. prosince 2020 | Autor: Snížek (3)

Jak jsem se ztratil....

Jak jsem se ztratil....Mňouk vespolek kočkouší kámoší! Jak jste prožili to bláznivé stromkově ozdobené období? My poměrně dobře – stromeček nám byl postaven na dosah, slaměné ozdoby jsme měli permanentně k dispozici, takže je máme všude po zemi, pod skříněmi, na záchodě, pod postelí… no prostě všude, jen ne tam, co by údajně měly být. No pochopili jsme, že vánoční zdobení bytu je jen a pouze pro naše potěšení a náležitě si to užíváme. Taky jak už jsem si vám tu stěžoval, dvounožka se rozhodla pořídit nám dalšího kámoše, a to rovnou psího! Tak si přivedla – pětiletou pitbulku, adoptovanou prý stejně, jako jsem já, Méďa a Kulička. Jmenuje se Connie, ale říkají jí „Koníková“ apod. No, o vzhledu koně jsem měl přeci ...
23. prosince 2020 | Autor: Willard

Jak jsem to měl s mládětem těžký

Jak jsem to měl s mládětem těžký„Pojď ke mně, zlatíčko, dostaneš mlíčko!“ volala na mě dvounohá z ložnice. Zrovna jsem chrupkal na polštáři, ale protože jsem vážně zlatíčko, protáhnul jsem se a šel vstříc svačince. Jak jsem tak kráčel ke dveřím, dvounohá svou nabídku ještě rozšířila: „Vydrž, miláčku, dám ti ještě kapičky proti prdíkům.“ Dost mě to vzalo. Myslel jsem si, že můj názor na veškerý kapičky, tabletky a prášečky je v týhle domácnosti dostatečně známej. Do ložnice jsem tudíž vkročil ve stavu nejvyšší obezřetnosti a ocasem jsem máchal do stran, připraven zakročit proti komukoli, kdo by mi chtěl rvát jakýkoli medikamenty do chřtánu. Naštěstí to nebylo potřeba. Dvounohá ve svý senilitě na nabídku učiněnou hodnému ...
21. prosince 2020 | Autor: Ríša

Jak mi moje panička říká

Jak mi moje panička říkáAhoj kočičáci, musím si vám postěžovat na to, jak mě někdy nazývá moje panička. Dneska na mě křičela „ty ryšavá potvoro“, včera jsem byl „malej šmejd“ a předevčírem dokonce „příšera jedna nevychovaná“. Je pravda, že jsem ji možná trošku naštval tím, jak jsem rozcupoval na kousky štolu, která byla připravená na vánoční besídku do školky. Neměla ji ale nechávat na kuchyňské lince, no ne? Za více než rok soužití ve společné domácnosti pořád ještě nepochopila, že to, co neuklidí, je přece moje. A ona si pořád bláhově myslí, že je to její. Třeba ta uvařená brambora, co včera zbyla v hrnci, byla taky moje. Prý měla za to, že kočky brambory nebaští. Anebo ty vánoční perníčky na těch ...
12. prosince 2020 | Autor: Sněhurka (2)

Konečně je u nás klid!

Konečně je u nás klid!Já vím, že to zní divně - je před Vánoci a u nás je klid. No jo, jenže je to pravda! Panička už na zahradě dělat nemůže, protože zem je zmrzlá, a tak je většinou doma a já si k ní mohu jít lehnout, kdy chci, a KDYŽ UŽ LEŽÍM, TAK SE NEHNU!!! Na nějaké řeči, že by se potřebovala jít převléknout nebo něco udělat, vůbec nereaguji a shodit mě z klína si panička netroufne - to by si taky mohla zkusit! Pak by marně žebrala o mojí pozornost hodně dlouho. A protože to ví, tak mě poctivě hladí a šeptá mi, jaká jsem krásná, sladká, chytrá a hřejivá kočička, a někdy ji tedy nechám, aby mi připravila papáníčko, a při tom může udělat i něco jiného – ovšem - pokud to netrvá moc dlouho!!! U nás je ...
1. prosince 2020 | Autor: Matěj (4)

Jak jsem musel ve svém teritoriu přivítat tři zrzavá mláďata

Jak jsem musel ve svém teritoriu přivítat tři zrzavá mláďataProcházel jsem se venku a nic jsem nedělal. Běhal jsem po střeše a sem tam kontroloval myší díry okolo domu. Najednou jsem uslyšel, že na příjezdové cestě zastavilo nějaké auto. Panička vyšla ven a z auta vystoupila nějaká cizí dvounohá. V ruce nesla přepravku a položila ji k hlavním dveřím. Jedním rychlým, ladným pohybem jsem vyskočil na sokl omrknout, co se to tam jakože děje. Podíval jsem se do přepravky a pořádně jsem se lekl, byli tam aspoň tři páry očí! Rychle jsem vycouval. Panička otevřela přepravku. Ven se vykulila tři zrzavá mláďata a začala se rozhlížet. Tak to ne! Zrzaví nájezdníci kulili oči na MŮJ dům, na MOJI střechu, na MOJE teritorium! Naježil jsem se a dal jsem se na ...
30. listopadu 2020 | Autor: Matěj (4)

Malá myška, velký rozruch

Malá myška, velký rozruchTak jsem se jednou venku potichu plížil za myší a pak... Skok. Mám ji! Taková krásná, rychlá, ale já jsem rychlejší! Ta se bude paničkám líbit. Nemá chybu! Dveře od domu byly otevřené, jen vejít a pochlubit se... Rozhlédl jsem se, menší panička seděla na pohovce a zase měla v packách tu malou, hranatou, svítící věc. Větší panička stála u kuchyně. Vběhl jsem do kuchyně, větší panička už uviděla myšičku, kterou jsem hrdě nesl ukázat menší paničce. Panička začala křičet a hned byla na jednom z pro mě zapovězených míst: na stole. Menší panička upustila tu svítící věc. Já jsem zalezl pod stolek a čekal jsem chválu, možná i odměnu. Ale to ona ne, místo toho mě chytla pod bříškem a ...
30. listopadu 2020 | Autor: Matěj (4)

Matějovi chybí bratr

Matějovi chybí bratrMatěj a jeho bratr Darren byli moji druzí kocouři. Byli bratři, nerozluční kamarádi. Fotka tady to dokládá. Darren byl trošku větší než Matěj, ale měl svého malého brášku moc rád. Spali spolu na židli a vyskakovali na sebe zpoza keřů, když to byly ještě malé huňaté kuličky. Ale jednou vyrazili Darren s Matějem ven, jak se obvykle toulali skoro každou noc. Matěj se pak ráno vrátil bez Darrena. Darren se pak už neukázal. Matěj potom dlouhou dobu trávil noci s námi doma. Potom vždycky chodil ven tak na půl hodiny a pak se zase vracel. Docela dlouho mu trvalo, než zase začal trávit noci venku a vracet se ve tři ráno na jídlo. Docela dlouho jsem si říkala, že se Darren třeba odstěhoval, nebo se z ...
26. listopadu 2020 | Autor: Willard

Jak to všechno zbylo zase na mě

Jak to všechno zbylo zase na měJistě si taky vzpomínáte, jak na jaře někdo moudrej rozhodnul, že dvounožci nesmí chodit ven, a když, tak jenom s náhubkem. Mám s podobnýma opatřeníma spoustu zkušeností, takže mi bylo jasný, že dvounožci venku lovili ptáčky, prali se na ulici nebo kadili do květinových záhonů. Na rozdíl od nich jsem já ale tvor inteligentní a umím se z podobné svízele rychle dostat. Stačí škubat křesla, až mi zůstávají nitky mezi drápama, a zákaz vycházení se rychle změní na zákaz vcházení, doplněný často ještě laskavým doporučením „Nechoď mi na oči!“. Dvounožci ale podobné metody neznají, a tak zůstali zavření dost dlouho. Dvounohej si v tý době udělal z mýho obývacího pokoje pracovnu, dvounohá si zas ...
24. listopadu 2020 | Autor: Sněhurka (2)

No, nevím!

No, nevím!Když už panička splatila tu největší půjčku, začala mi kupovat různé paštičky a konzervičky. Dříve jsem dostávala jen granulky, tedy ne pořád - kdykoliv panička vařila masíčko, dostala jsem pokaždé kousky syrového (ona hodně koření a to její vařené masíčko mi tím pádem nechutná!) Takže. Když ona a kluci měli masíčko, já jsem ho dostala také, ale nyní jej mám každý den a panička udělala jednu příšernou hloupost a to tu, že mi zkusila dát kromě mého oblíbeného další značky. A to se se zlou potázala. Ona také uvěří každé pitomosti, a protože někde četla, že my, micinky, máme rády ryby, koupila mi je. Dokonce lososa: NO FUJ! Sama takovou hnusotu nejí, ale mně jí nandala na mističku a ...
15. listopadu 2020 | Autor: Willard

Jak jsem si ochočil novýho dvounožce

Jak jsem si ochočil novýho dvounožceDlouho jsem do deníku nic nenaškrábnul a vy si jistě říkáte: jak se má ten chudáček kocourek? Nestalo se mu něco strašnýho? Netýrají ho? Týrají! Život mi ztrpčuje hlavně Elsa, která mi klíďánko zabírá pelech, kdy se jí zlíbí, a někdy se z něj ani nenechá vyhodit. Týraný jsem děsivě, víc než deset svačinek denně z dvounohejch nevymámim, a kdybych se občas nedodlábnul čerstvýma myškama na svým venkovským letním sídle, byl by se mnou už jistě ámen. Abych to ale vzal popořadě. Před rokem a půl začala moje dvounohá vodit ke mně domů cizího dvounožce. Elsa zavětřila nebezpečí jako vždycky, když vidí někoho o dvou nohách, ale já jsem moudře vyčkával, co jako bude. Dvounožec se vyskytoval ...

Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek. Kdyby něco nefungovalo, e-mňauněte!

Kocouřova veterinární poradna

Škrabadlo
Vše, co se děje na Modrém kocouřovi.cz

Anketa:
Jak často čistíte kočkám záchůdek?

Novinky 7. 3. 2019

Pamatuji se je kočičí deníček Sněhurky (2). A Veterinární poradna řeší, zda může FeLV pozitivní kocour chodit ven.